Burjatsko

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 10. 6. 2015, 22:50

Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude

Demografie

Etnické složení

Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:

Rusové 67,8 %,
Burjaté 27,8 %,
Němci 0,16 %,
Ukrajinci 0,98 %,
Tataři 0,83 %,
Bělorusové 0,24 %,
Evenkové 0,24 %,
Židé 0,06 %,
ostatní 1,89 % (mezi nimi také Tuvinci). [1]

Historie

Soubor:Ivolgaa-peatempel.jpg

Lámaistický klášter v Ivolginsku

Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, Kyrgizové, Ujgurové a Žuanžuani. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století. Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce. Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku 1990 neustále měnily jak hranice tak i jednotlivé autonomní oblasti a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku 1991.

Ekonomika

Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).

Doprava

Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.

Města

Externí odkazy

(anglicky) Oficiální stránka Burjatské republiky
(rusky) Oficiální stránka Burjatské republiky
(burjatsky) Oficiální stránka Burjatské republiky
(anglicky), (rusky) Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity
(rusky) Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Burjatsko

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
 [[Soubor:Ivolgaa-peatempel.jpg|thumb|right|220px| [[Lámaismus|Lámaistický]] klášter v [[Ivolginsk]]u]]
 Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi [[3. století př. n. l.|3. stoletím př. n. l.]] a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, [[Kyrgizové]], [[Ujgurové]] a [[Žuanžuani]]. Pastevečtí [[Burjaté]] osidlovali tento kraj až od 13. století.
-Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a [[1696]] došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]].
+Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]].
 Během [[občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce [[1918]], avšak byla svržena [[ataman]]em [[Semjonov]]em, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko [[Japonci]] i [[Američané]]. Ti byli vyhnáni až roku [[1920]], kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku [[1990]] neustále měnily jak [[Státní hranice|hranice]] tak i jednotlivé [[autonomní oblast]]i a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku [[1991]].
 == Ekonomika ==