Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Kurganská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Kurganská oblast (rusky Курга́нская о́бласть, Kurganskaya oblast) je federální subjekt Ruské federace (oblast). Administrativní centrum je Kurgan.

Obyvatelstvo

Rusové (932 613) jsou v Kurganské oblasti největší etnickou skupinou, tvoří 91,4 % populace. Ostatní větší etnické skupiny jsou Tataři (20 899) s 2 %, Baškirové (15 343) s 1,5 %, Kazaši (14 804) 1,5 % a Ukrajinci (11 243) s 1,1 %. Ostatní populace je tvořena více než 140 různými etnickými skupinami (všechny pod 0,5 %).

  • Celkový počet obyvatel: 1 019 532
    • Urbanizace: 574 381 (56,3 %)
    • Venkované: 445 151 (43,7 %)
    • Muži: 470 578 (46,2 %)
    • Ženy: 548 954 (53,8 %)
  • Počet žen na 1 000 mužů: 1 167
  • Průměrný věk: 38,2
    • Ve městech: 37,5
    • Na venkově: 39,0
    • Muži: 35,2
    • Ženy: 40,5
  • Počet domácností: 388 304 (s 1 005 735 lidmi)
    • Ve městech: 220 813 (566 984 lidí)
    • Na venkově: 167 491 (438 751 lidí)

Průmysl a zemědělství

Průmysl potravinářský, textilní a strojírenský (autobusy, zemědělské, polygrafické a chemické stroje).

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kurganská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)