Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Ivanovská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ivanovská oblast

Ivanovská oblast (rusky Ивановская область) je federální subjekt Ruské federace jedná se o druhou nejmenší ruskou oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Kostromskou oblastí na severu, s Jaroslavskou oblastí na západě, s Vladimirskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.

Obsah

Geografické podmínky

Ivanovská oblast leží ve středu evropské části Ruska. Větší část oblasti se rozkládá mezi řekami Volha a Kljazma. Krajina je zde rovinatá, nejvyšší bod je pouze 196 m n. m. Oblastí protéká několik set různých toků (řek a potoků) a nachází se zde přes 150 jezer. Klima je mírné - kontinentální. V oblasti se také nachází celá řada minerálních a léčebných pramenů.

Historie

20. června 1918 byla vytvořena Ivanovsko-Vozněsenská gubernie na části území Kostromské a Vladimirské gubernie. 14. ledna 1929 byla gubernie zrušena a její území se stalo součástí Ivanovské průmyslové oblasti, která byla 11. března 1936 rozdělena na Ivanovskou a Jaroslavskou oblast.

Hospodářství

V regionu převažuje zpracovatelský průmysl, především potravinářský a výroba strojů. Významně je zastoupeno i zemědělství a to především živočišná výroba, lnářství a lesnictví. Oblasti se vyhýbají hlavní dopravní tranzitní tepny, s výjimkou Volžské vodní cesty.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je z velké většiny převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 80%.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[1]

Rusové 1075,8
Ukrajinci 10,6
Tataři 8,2
Arméni 4,0
Bělorusové 3,5
Ázerbájdžánci 3,2
pouze národnosti s více než 3000 příslušníky

Administrativní dělení

Ivanovská oblast se dělí na 21 rajónů, 6 městských okruhů (Ivanovo, Furmanov, Kiněšma, Šuja, Tejkovo, Vičuga).

Reference

  1. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)