Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Tuva

Z Multimediaexpo.cz


Tuvinská republika (rusky: Республика Тыва, tuvinsky: Тыва Республика) je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Má 305 510 obyvatel a 170 500 km². Hlavním městem je Kyzyl.

Obsah

Historie

Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Od roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy. Během čínské revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory. Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika - Tuvská lidová republika.

Přírodní poměry

Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Hlavní řekou je Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký (Bolšoj) a Malý (Malyj) Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje další přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.

Obyvatelé

Asi 77 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 21 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.

Ekonomika

Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.

Další města

Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tuva
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tuva“