The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Transsibiřská magistrála

Z Multimediaexpo.cz

Příhradový most, přemosťující řeku Kamu poblíž Permi okolo roku 1910.
Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.

Obsah

Vznik a historie

Transsibiřská magistrála. červeně: „Transsib“, zeleně: BAM
S rozvojem dálnovýchodních oblastí ruské říše, zvláště po založení přístavu Vladivostok, majícího zajistit kontrolu nad pobřežím Tichého oceánu, v roce 1860, vyvstala kolem roku 1880 potřeba lepšího a rychlejšího dopravního spojení s evropskou částí Ruska.

Roku 1891 byl tedy na popud Sergeje Witteho, tehdy vedoucího odboru železnic na ministerstvu financí, zahájen ambiciózní plán na propojení celé Sibiře pomocí železniční trati; stavělo se od obou konců a pokračovalo se ke středu. Tam, kam dorazila trať, vznikala nová města. Některá sice rychle zanikla, ale jiná, jako např. Novosibirsk, se stala velkoměsty. Na západě překročila trať Ural již předtím v roce 1890 (na tomto místě dnes označuje kilometrovník 1 777 hranici mezi Evropou a Asií) a roku 1898 dosáhla železnice Irkutska při západním břehu Bajkalského jezera. Po dostavbě trati do Chabarovska bylo možno železnici napojit na již existující úsek Chabarovsk - Vladivostok. Trasa tak byla téměř v celé délce dokončena, až na krátký úsek kolem Bajkalského jezera, přes které musely být vlaky přepravovány loďmi. Roku 1903 byla zahájena pravidelná přeprava z Petrohradu do Vladivostoku prostřednictvím Čínsko-dálnovýchodní dráhy, vedoucí přes čínské Mandžusko (Tarskaja - Charbin - Ussurijsk). V následujícím roce byl dostavěn zbývající 207 km úsek trati kolem jižního břehu Bajkalu a slavnostně odevzdán do provozu 29. října (16. října podle juliánského kalendáře) 1905. Tohoto dne tak spojily železniční koleje bez přerušení břehy Atlantského a Tichého oceánu. Závěrečné práce na úseku trati podél řeky Amur, směřujícím do Vladivostoku po ruském území, byly završeny zprovozněním mostu přes Amur u Chabarovska 18. října (5. října) 1916.

Roku 1929 se začalo s elektrizací, která trvala dlouhých 73 let, poslední etapa byla dokončena 25. prosince 2002, což umožnilo zdvojnásobení hmotnosti vlaků na 6 000 tun.

Dnešní provoz

Kilometrovník 9 288 na nástupišti ve Vladivostoku.

Každé dva dny vyjíždí expresní vlak č. 2 „Rossija“ z Jaroslavského nádraží v Moskvě, aby o šest dní později dorazil do Vladivostoku. Dnes je Transsibiřská magistrála velmi důležitá hlavně z obchodního hlediska, nejen pro přepravu cestujících. Směřuje po ní do Evropy z Japonska 8 300 kontejnerů se zbožím ročně, což je asi třetina z celkového vytížení trasy. Celkem se ročně přepraví asi 20 000 kontejnerů. Ruské ministerstvo dopravy se přesto snaží ještě zvýšit provoz a tuto trasu více využívat.

Místa na Transsibiřské magistrále

Podél trati leží 89 měst, níže jsou uvedena jen ta nejvýznamnější.

Kromě toho „Transsib“ překračuje ne méně než 16 velkých řek: Volha, Vjatka, Kama, Tobol, Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej, Oka, Selenga, Zeja, Bureja, Amur, Chor a Ussuri.

Další významné železniční tratě v Rusku

Externí odkazy

Související články

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Transsibiřská magistrála

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la“