Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Burjatsko
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1696“ textem „1696“) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| předvolba = | | předvolba = | ||
| čas = +8 | | čas = +8 | ||
- | + | }}[[Soubor:Buryat in Russia.png|thumb|260px|Mapa Republiky Burjatsko]] | |
'''Republika Burjatsko''' ([[burjatština|burjatsky]]: ''Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас'', [[ruština|rusky]]: ''Респу́блика Буря́тия'') je republika [[Ruská federace|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního [[prezident]]a, [[parlament]] ([[Chural]]) a [[ústava|ústavu]]. Hlavní město je [[Ulan-Ude]] | '''Republika Burjatsko''' ([[burjatština|burjatsky]]: ''Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас'', [[ruština|rusky]]: ''Респу́блика Буря́тия'') je republika [[Ruská federace|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního [[prezident]]a, [[parlament]] ([[Chural]]) a [[ústava|ústavu]]. Hlavní město je [[Ulan-Ude]] | ||
== Demografie == | == Demografie == | ||
Řádka 35: | Řádka 35: | ||
* ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]). [http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html] | * ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]). [http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Tsogchen-dugan. The main cathedral church of the Ivolginsky datsan.jpg|thumb|240px|[[Lámaismus|Lámaistický]] klášter v [[Ivolginsk]]u]] |
- | Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi | + | Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, [[Kyrgizové]], [[Ujgurové]] a [[Žuanžuani]]. Pastevečtí [[Burjaté]] osidlovali tento kraj až od 13. století. |
+ | |||
Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]]. | Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]]. | ||
Během [[občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce [[1918]], avšak byla svržena [[ataman]]em [[Semjonov]]em, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko [[Japonci]] i [[Američané]]. Ti byli vyhnáni až roku [[1920]], kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku [[1990]] neustále měnily jak [[Státní hranice|hranice]] tak i jednotlivé [[autonomní oblast]]i a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku [[1991]]. | Během [[občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce [[1918]], avšak byla svržena [[ataman]]em [[Semjonov]]em, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko [[Japonci]] i [[Američané]]. Ti byli vyhnáni až roku [[1920]], kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku [[1990]] neustále měnily jak [[Státní hranice|hranice]] tak i jednotlivé [[autonomní oblast]]i a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku [[1991]]. | ||
+ | |||
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
Burjatsko je [[zemědělství|zemědělská]] země. Pěstuje se zde hlavně [[pšenice]], [[zelenina]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Chová se [[dobytek]] a rozšířený je i [[rybolov]] (hlavně na [[Bajkal]]u). | Burjatsko je [[zemědělství|zemědělská]] země. Pěstuje se zde hlavně [[pšenice]], [[zelenina]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Chová se [[dobytek]] a rozšířený je i [[rybolov]] (hlavně na [[Bajkal]]u). | ||
Řádka 51: | Řádka 53: | ||
* [[Romanovka]] | * [[Romanovka]] | ||
* [[Zakamensk]] | * [[Zakamensk]] | ||
+ | |||
+ | == Přírodní rezervace a národní parky == | ||
+ | V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij". | ||
+ | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* (anglicky) [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky] | * (anglicky) [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky] | ||
Řádka 59: | Řádka 65: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Buryatia}}{{commonscat|Buryatia}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Republiky Ruské federace]] | [[Kategorie:Republiky Ruské federace]] | ||
[[Kategorie:Burjatsko| ]] | [[Kategorie:Burjatsko| ]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2017, 20:22
Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude
Obsah |
Demografie
Etnické složení
Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:
- Rusové 67,8 %,
- Burjaté 27,8 %,
- Němci 0,16 %,
- Ukrajinci 0,98 %,
- Tataři 0,83 %,
- Bělorusové 0,24 %,
- Evenkové 0,24 %,
- Židé 0,06 %,
- ostatní 1,89 % (mezi nimi také Tuvinci). [1]
Historie
Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, Kyrgizové, Ujgurové a Žuanžuani. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století.
Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce. Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku 1990 neustále měnily jak hranice tak i jednotlivé autonomní oblasti a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku 1991.
Ekonomika
Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).
Doprava
Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.
Města
Přírodní rezervace a národní parky
V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij".
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (rusky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (burjatsky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (anglicky), (rusky) Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity
- (rusky) Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |