Giancarlo Fisichella

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 14. 1. 2019, 13:21

Giancarlo Fisichella (Ferrari, 2011)

Giancarlo Fisichella (* 14. ledna 1973, Řím) je bývalý italský pilot Formule 1, známý také pod přezdívkou Fisico nebo Fisi. Testuje pro tým Scuderia Ferrari a předtím kromě Ferrari jezdil za týmy Force India, Renault, Sauber, Jordan, Benetton a Minardi. Celkem vyhrál tři závody, první po chaotické Grand Prix Brazílie v roce 2003, kde se ještě po závodě nevědělo, kdo vyhrál. Fisichella byl uznán jako vítěz až následující týden a ocenění dostal na další velké ceně. Do týmu Renault přišel v roce 2005, kde v kokpitu vystřídal Jarna Trulliho a první závod v novém týmu vyhrál v Austrálii roku 2005. Vítězství v sezóně ale už zopakovat nedokázal a byl tak zastíněn mistrem světa a stájovým kolegou, Fernandem Alonsem. Fisichella také vlastnil od roku 2005 do roku 2009 svůj tým FMS International, který jezdil v sérii GP2.

Osobní život

Giancarlo je ženatý se svou manželkou Lunou a spolu mají dvě děti, Carlottu a Christophera.

Po třetím místě v Grand Prix Japonska 2006, věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce.

Kariéra před Formulí 1

Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na motokárách. To bylo v roce 1984 v národním šampionátu minimotokár (60 ccm) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech 1986 a 1987. V roce 1988 se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce 1989 a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství Formule Alfa. Roku 1992 přešel do závodního vozu RC Motorsport a startoval v italské Formuli 3 hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok 1994 mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byli výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce 1995 opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech, v seriálu DTM s vozem Alfa Romeo, ale získal pouze 30 bodů a to stačilo jen na 15. místo.

Formule 1

1996: Minardi

Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od Minardi k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce 1996 ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance a Fisichella byl v průběhu sezóny nahrazen Giovannim Lavaggim. Stihl se věnovat i cestovním vozům a v seriálu ITC s Alfou Romeo skončil na celkovém 6. místě se 139 body.

1997: Jordan

Pro rok 1997 ho angažoval Eddie Jordan, do svého týmu Jordan. Fisichellovým týmovým kolegou se stal mladší bratr Michaela Schumachera, Ralf, který byl šampiónem Formule Nippon. A při Grand Prix Kanady vystoupal Fisichella poprvé na stupně vítězů. Na okruhu Hockenheim měl Fisihella blízko k vítězství, ale střet s Gerhardem Bergerem znamenal konec snu o vítězství, na který si musel počkat ještě šest let. Svůj talent předvedl Fisichella i v deštivém závodě v Belgii, kde skončil druhý za Michaelem Schumacherem. Po tomto závodě, podepsal Fisichella smlouvu pro rok 1998 s týmem Benetton.

1998-2001: Benetton

1998

Fisichella však nepřišel do týmu Benetton právě ve vhodnou dobu, dodavatel motorů Renault oznámil odchod z F1 a Benetton byl bez motorů. Používal tak vylepšené verze z roku 1997. Přesto ale Fisichella skončil druhý v Kanadě a Monaku, a právě v Kanadě, kdy opět útočil na vítězství, přišel problém s převodovkou, který ho zpomalil. V závodě v Rakousku, získal Fisichella své první pole position. Ale střet s Jeanem Alesim ho stál dobrý výsledek v závodě. V druhé polovině sezóny už se projevila slabost týmu Benetton a Fisichella získal už jen další 2 body.

1999

Rok 1999 byl v mnoha věcech podobný tomu předchozímu. Opět skončil druhý v Monaku a zase mu jen o vlásek uniklo vítězství. Tentokrát to bylo v Grand Prix Evropy, kde havaroval a odstoupil z prvního místa. Opět se projevila Giancarlova smůla na vítězství, která trvala ještě další čtyři roky, protože závod v Evropě byl asi největší šancí na zisk vítězství.

2000-2001

Sezóna 2000 opět začala pro Fisichellu velice slibně. Opět dokázal vystoupat na stupně vítězů: byl druhý v Brazílii a třetí v Kanadě a v Monaku. Druhá polovina ale už jako tradičně znamenala úpadek ve výkonu Benettonu a Fisichella už nezískal ani bod. Giancarlo ale zastínil týmového kolegu Alexandera Wurze, který tým po sezóně opustil. Nahradil ho mladý Brit Jenson Button. Dodavatel motorů Renault se opět vrátil k Benettonu, ale vše bylo dohodnuto asi příliš pozdě a tým bojoval v celé sezóně se slabými týmy Minardi a Prost. Fisichella bodoval jen třikrát, ale vystoupil na stupně vítězů ve velké ceně Belgie. To už byl u týmu Mike Gascoyne. Jeho výsledky ale moc Benetton neuspokojily a tak přešel Giancarlo na rok 2002 do týmu Jordan.

Fisichella s Jordanem při Grand Prix USA 2002.

2002-2003: Jordan

V sezóně 2002 získal Fisichella jen 7 bodů, jelikož Jordan s motory Honda nebyl příliš konkurenceschopný a zlaté časy Frentzena byly nenávratně pryč. Honda přestala Jordanu dodávat motory a pro rok 2003 se stal dodavatelem Ford. Fisichella u týmu zůstal. Stále se však tým nedokázal vyhrabat z chvostu pole. Přesto dokázal Giancarlo poprvé zvítězit. Bylo to v Brazílii, kde se spustil obrovský liják. Závod musel být po kolizi Alonsa s Webberem zastaven a vítězem byl vyhlášen Kimi Räikkönen na McLarenu. Po neshodách, které kolo se vlastně bude počítat jako poslední, byl ale nakonec označen jako vítěz Fisichella a trofej pro vítěze dostal až v dalším závodě v Imole. Ital však dokázal bodovat už jen jednou v sezóně,když skončil sedmý na okruhu Indianapolis.

Fisichella se Sauberem při Grand Prix USA 2004

2004: Sauber

Nespokojen s týmem Jordan, odešel Fisichella na rok 2004 do týmu Sauber a doufal, že tady se mu povede lépe, když Sauberu byly dodávány motory Ferrari. Fisichella jezdil po celý rok docela dobře, hodně krát bodoval a porážel celkem pravidelně týmového kolegu Felipe Massu. Tady si ho opět vyhlídl šéf týmu Renault (dříve jako Benetton), Flavio Briatore a podepsal s Fisichellou smlouvu na rok 2005, jako stájový kolega Fernanda Alonsa.

Fisichella vyhrál při Grand Prix Malajsie 2006 poprvé s týmem Renault.

2005-2007: Renault

2005

Fisichella hned vyhrál v prvním závodě v Austrálii a vypadalo to na dobrou sezónu. Giancarlo však výrazně zaostával za Alonsem, i kola zajížděl pomalejší. Také ho provázely technické potíže a tak na stupně vítězů vystoupal až ke konci sezóny v Itálii a Japonsku. V Japonsku ale přišel o vítězství až v posledním kole, kde neudržel za zády McLaren Kimiho Räikkönena. Fisichellovy a Alonsovy výsledky však stačily k tomu, aby Renault vyhrál pohár konstruktérů před týmem Ferrari, který dominoval předchozích 6 sezón.

2006

Fisichella v Grand Prix Kanady.

Rok 2006 opět začal dobře. Fisichella vyhrál v Grand Prix Malajsie 2006 kde startoval z pole position. Ale pak se mu už zase tolik nedařilo, ve dvou kvalifikacích po sobě, skončil až za první desítkou. V Monaku dostal dokonce penalizaci, za blokování Davida Coultharda. To všechno znamenalo, že byl opět zastíněn mladším Fernandem Alonsem. Ale dobré výsledky v druhé polovině sezóny, včetně druhého místa za Alonsem v Grand Prix USA znamenaly, že pro Fisichellu byl rok 2006 nejlepší v F1: skončil čtvrtý v poháru jezdců, s 72 body, jedním vítězstvím a pěti pódiovými umístěními.

2007

Fisichella převzal roli týmové jedničky v týmu Renault pro rok 2007.

Po odchodu Fernanda Alonsa do McLarenu, se stal Fisichella jedničkou v týmu a dostal k sobě bývalého testovacího jezdce, Fina Heikki Kovalainena. Testovacím jezdcem se stal Nelson Piquet Jr. Tým měl nové sponzory, po zákazu sponzorů tabákových výrobků, a byly předvedeny i nové barvy: bílá, oranžová, tmavě modrá a tradiční žlutá.

Renault už ale neprokazoval takovou rychlost jako v předchozích dvou letech. Také se na tom možná podepsala nucená výměna dodavatele pneumatik, když z F1 odešel Michelin a všechny týmy musely přestoupit na pneumatiky Bridgestone. V prvních závodech se Fisichellovi vedlo lépe než nováčkovi a týmovímu kolegovi Kovalainenovi, ale v Kanadě a USA mladý Fin Fisichellu porazil. Už před Španělskou Grand Prix to vypadalo, že Renault už by mohl být konečně rychlejší, ale série problémů s palivem oba jezdce stála dobré umístění. V Kanadě byl Giancarlo diskvalifikován, společně s Felippem Massou, za opuštění pit lane při červeném světle, když se ostatní vozy řadily za safety carem. Později se ukázalo, že Fisichella se vyhýbal ostatním vozům v pit lane a červené světlo nezaregistroval. V druhé polovině sezóny se Giancarlovi už moc nedařilo a byl porážen svým stájovám kolegou Kovalainenem. Celkově byl klasifikován jako osmý, když nasbíral 21 bodů.

2008- : Force India

2008

Dne 10. ledna 2008 byl oficálně oznámen podpis nové dvouleté smlouvy mezi jezdcem Giancarlem Fisichellou a indickou stájí Force India. Jeho týmovým kolegou byl Adrian Sutil. Sezóna nezačala pro Fisichellu v podprůměrném týmu zas až tak špatně. Ale po třech solidních umístěních přišly 3 výpadky a dále už jen mizivé výsledky. Force India je bohužel evidentně nejslabším týmem a momentálně není schopný konkurovat kterémukoliv jinému týmu. Jediné pozitivum tak může být vstup do tzv. klubu "200". Giancarlo se totiž stal 9. pilotem, který pokořil hranici 200 startů v Grand Prix. Stalo se tak při Grand Prix Monaka 2008.

Kompletní výsledky ve Formuli 1

(Tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou označují zajetí nejrychlejšího kola v závodě)