V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Okres Příbram

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 4. 2015, 14:16; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Okres Příbram – poloha v rámci kraje a ČR

Okres Příbram (zkráceně Příbramsko) se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje.

S rozlohou 1692,05 km² je v rámci kraje nejrozlehlejším okresem a 3. největším v rámci republiky. Počtem obyvatel 110 333 k 31.3. 2007 mu v rámci kraje patří 4. místo. Hustota zalidnění 65,21 obyvatel na 1 km² je v rámci kraje 3. nejnižší. Okres se skládá ze 121 obcí, z toho 7 měst (Příbram, Dobříš, Sedlčany, Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Sedlec-Prčice a Nový Knín), 1 městyse (Jince) a jednoho vojenského újezdu (Brdy).

Sousedí se středočeskými okresy Beroun, Benešov a Praha-západ, plzeňskými okresy Plzeň-jih a Rokycany a jihočeskými okresy Strakonice, Písek a Tábor.

Od 1. ledna 2003 se okres dělí na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností:

a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:

Pohled z rozhledny Onen Svět na oblast jižního Příbramska. V pozadí poutní místo na Makové hoře u Smolotel.

Obsah

Vývoj územní struktury

Okres vznikl při reformě veřejné správy k 1. červenci 1960. Od 1. července 1974 byly v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy odtrženy obce Kytín, Zahořany, Buš a město Mníšek pod Brdy, a byly připojeny k okresu Praha-západ. Rozloha se snížila z původních 1 676 km² na 1 628 km². Tento stav přetrval až do 1. ledna 2007, kdy bylo v rámci sjednocování hranic okresů a obcí s rozšířenou působností připojeno město Sedlec-Prčice z okresu Benešov. Rozloha okresu se tak zvýšila na současných 1 692 km².

Přírodní podmínky

Nejvyšší vrchol okresu i kraje - Tok (865 m)

Struktura povrchu

Pro okres je typická vysoká zalesněnost území a vysoká členitost povrchu. Jeho přirozenou hranici tvoří na severu pásmo Brd (resp. Hřebenů). V jižní části okresu najdeme Středočeskou pahorkatinu, do níž se hlubokými údolími zařezává řeka Vltava, která ho dělí na dvě nestejně velké části (na levém břehu přibližně 70 % rozlohy, na pravém 30 %). Nejvýše položený bod okresu je zároveň i nejvyšším bodem středních Čech – je jím vrchol Tok na území Vojenského újezdu Brdy s nadmořskou výškou 865 m. Známý je také např. vrchol Třemšín (826 m). Nejníže položený bod okresu najdeme nedaleko soutoku říčky Křeničné s Vltavou u Čími – 271 m. K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 627,91 km², z toho:

  • 43,5 % zemědělských pozemků, kterou z 71,15 % tvoří orná půda (30,95 % rozlohy okresu)
  • 56,5 % ostatní pozemky, z toho 78,47 % lesy (44,34 % rozlohy okresu)

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je bezesporu řeka Vltava. Její tok prochází okresem v délce asi 50 km a skoro na celé délce je vzdut přehradami (Slapy, Kamýk, Orlík). Při výstavbě těchto nádrží zaniklo v 50. a 60. letech několik obcí okresu (např. Těchnice, Zbenické Zlákovice nebo Živohošť). Energii vody zadržované těmito vodními díly využívají vodní elektrárny na přehradách Orlík (přehradní zeď s elektrárnou stojí v Solenicích) a Kamýk. Významnými přítoky Vltavy v oblasti jsou potok Mastník (pravý přítok, odvodňuje Sedlčansko) a říčky Kocába (levý přítok, odvodňuje okolí Dobříše) a Lomnice (levý přítok, odvodňuje okolí Březnice).

Pohled na starou Příbram a Svatou Horu.

Významná je také říčka Litavka pramenící v Brdech, protékající částí Příbrami Březové Hory a Jincemi. V Berouně se vlévá zprava do Berounky. Kromě přehrad najdeme v okrese také několik rybníků, z nichž největšími jsou Padrťské rybníky ve vojenském újezdu a rybník Musík u Sedlčan. Největší koncentrace rybníků je v okolí Březnice na jihu okresu.

Nerostné suroviny

Příbramsko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny, zejména na rudy. Vždyť samotné okresní město a jeho část Březové Hory bylo známé jako hornické město. Již od 13. století se tam těžilo stříbro, v řece Litavce se rýžovalo zlato. Od poloviny 20. století byla Příbram a její okolí spíše poněkud nechvalně proslulá těžbou uranu, při které bylo v 50. letech využíváno otrocké práce politických vězňů. V současnosti je těžba uranu již nadobro zastavena, ale zůstala po ní nemalá ekologická zátěž. V roce 1990 bylo v nitru Veselého kopce u Mokrska, obec Chotilsko, objeveno rozsáhlé ložisko zlata. Jeho těžba by však znamenala rozsáhlou devastaci krásné krajiny, neboť by zřejmě bylo třeba kopec kompletně vytěžit a použít kyanidový způsob těžby. V současné době se na okrese těží zejména kámen, v menší míře také písky.

Hospodářství okresu

Průmysl

Ševčinský důl v Příbrami-Březových Horách. Součást expozice Hornického muzea Příbram.

Po roce 1989 došlo na Příbramsku ke značnému útlumu těžebního průmyslu, čímž došlo i k prudkému zvýšení nezaměstnanosti na okrese. Reakcí na snížení počtu pracovních míst se zvýšila dojížďka obyvatel za prací do Prahy. Některé průmyslové závody se ale zachovaly dodnes, jiné i vznikly po roce 1990. V současné době se některá města Příbramska snaží nalákat zahraniční investory do nových průmyslových zón. Nejvýznamnějšími průmyslovými obory okresu je strojírenství, potravinářství a Metalurgie neželezných kovů. Mezi nejznámější podniky patří např. RAVAK a.s. Příbram, Kovohutě Příbram, Rukavičkářské závody Dobříš nebo Povltavské mlékárny Sedlčany.

Zemědělství

Vzhledem ke členitosti a zalesněnosti území okresu, nepatří Příbramsko mezi obzvlášť zemědělské okresy. Orná půda zabírá 30,95 % plochy okresu, k pěstování obilnin se využívají zejména méně členité plochy v okolí Sedlčan, Březnice nebo mezi Dobříší a Příbramí. Rostlinná i živočišná výroba jsou často soustředěny do velkokapacitních zemědělských družstev a kombinátů, které často nejsou právě ozdobami jinak malebných obcí (Krásná Hora nad Vltavou, Nalžovice, Zalužany, Dobříš, Klučenice, Starosedlský Hrádek, aj.)

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 107 085 54 542
50,93 % 		52 543
49,07 %
průměrný věk 39,7 41,1 38,2
  • hustota zalidnění: 66 ob./km²
  • 56,71 % obyvatel žije ve městech.

Zaměstnanost

Historické městečko Nový Knín.

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 21 145
Průměrný plat 13 941 Kč
Nezaměstnaných 5 080
Míra nezaměstnanosti 8,95 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 65
Základní školy 49
Gymnázia 5
Střední školy průmyslové školy 7
Střední odborná učiliště 7
Vyšší odborné školy 3

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 392
Nemocnice 2
Specializovaná léčebná zařízení 4
Zubní lékaři 46
Lékárny 20

Zdroj

Zámek Vysoký Chlumec u Sedlčan.

Doprava

Silniční doprava

Okresem prochází čtyři silnice I. třídy. Nejvýznamnější z nich je bezesporu silnice I/4 Praha – Strakonice – Hraniční přechod Strážný. Okres protíná přibližně ve směru severovýchod – jihozápad. Z Prahy přes Dobříš do Dubence je silnice vedena čtyřproudově jako rychlostnice, prodloužení této kategorie až do Písku je v plánu, ale zatím se nestaví. Na území okresu silnice vstupuje u Kytína a opouští ho u obce Zalužany. Na této komunikaci je velmi hustý provoz, kterým trpí zejména obyvatelé obcí, které dosud nemají vybudovaný obchvat (např. Dubenec). Silnice I/18 začíná ve městě Rožmitál pod Třemšínem na křižovatce s I/19. Pokračuje severovýchodně a prochází Příbramí. Po průjezdu městem se stáčí na východ a u Vestce překračuje Vltavu. Území okresu opouští u obce Kosova Hora, a pokračuje do Votic, kde končí na křižovatce se silnicí I/3. Tato komunikace představuje hlavní silniční spojení mezi Příbramí a Sedlčany. Silnice I/19 s trasou Plzeň – Milevsko – Pelhřimov má pro okres význam zejména ve spojení s Plzní . Prochází jeho jihozápadní částí mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Březnicí. Poslední komunikace I. třídy je silnice I/66 která představuje pouze krátkou spojku mezi silnicemi I/4 a I/18. Vede z Příbrami do Milína.

Silnice I/4 u Milína.

Ze silnic II.třídy stojí za zmínku snad jen silnice II/102 z Prahy do Milevska. Tato komunikace je velmi vytížená zejména v turistické sezoně a o víkendech, neboť vede podél slapské a orlické přehrady.

Železniční doprava

Na území okresu najdeme pět železničních tratí. Žádná z nich není elektrifikovaná ani dvoukolejná. Pouze 1 z nich (trať 200) je rychlíková. Síť železničních tratí nesjednocuje území okresu. Lokálky do Dobříše a do Sedlčan totiž vedou z opačné strany, než je Příbram a v uvedených městech končí. Proto je železniční vzdálenost z Příbrami do Sedlčan 6× a do Dobříše 7× delší, než vzdálenost po silnici. Trať 200 spojuje Zdice s Protivínem a prochází okresním městem Příbram. Pro obsluhu Příbramska má značný význam, protože má stanice také ve velkých sídlech okresu jako Jince, Milín nebo Březnice. Tam se na ni také napojují lokálky 204 (do Rožmitálu pod Třemšínem) a 203 (do Strakonic). Trať 210 vede z Prahy do Vraného nad Vltavou, kde se větví na trasu do Čerčan (tzv. Posázavský pacifik) a do Dobříše. Jízdní doba vlaku v úseku Praha - Dobříš nemůže ani náhodou konkurovat době jízdy autobusu. V nedávné době hrozio úplné zastavení provozu na trati, které se ale zatím podařilo oddálit. Trať má totiž význam v lokální obsluze obcí (Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Mokrovraty) a v přepravě turistů. Trať 223 začíná v Sedlčanech a vede východním směrem do stanice Olbramovice na Benešovsku, kde navazuje na trať 220 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice. Pro obsluhu Příbramska nemá celkově význam, protože má zastávky pouze ve 3 obcích okresu (v Sedlčanech, Kosově Hoře a Štětkovicích).

Cestovní ruch

Příbramsko patří mezi nejatraktivnější oblasti Středočeského kraje, která láká turisty mnoha přírodními i historickými zajímavostmi.

Zámek v Dobříši.

Krásná neporušená příroda Brd je již skoro 100 let cílem cest výletníků zejména z Prahy. Hlavním východiskem do této oblasti je zřejmě město Dobříš se zámkem. Příbramsko bylo inspirací pro tvorbu spisovatele Jana Drdy. Nedaleko, na zámečku Strž u Staré Huti pobýval rád Karel Čapek. Najdeme tam jeho muzeum. Trochu zapomenutá krajina je také v okolí města Rožmitál pod Třemšínem v jižní části Brdského pohoří. Rozsáhlá a nejvýše položená část Brd je ale bohužel nepřístupná kvůli existenci vojenského újezdu. Soustava přehrad na Vltavě nabízí také velké možnosti rekreace. Po jejich dostavbě vyrostly v oblasti také rekreační zařízení, kempy a hotely. Mezi nejvýznamnější střediska řadíme Živohošť, Cholín a Županovice na Slapech a Trhovky a Vystrkov na Orlíku. Členitá krajina středního Povltaví je též velmi vhodná pro turistické a cykloturistické výlety. Velký půvab má také Sedlčansko na hranici středních a jižních Čech. Zvlněná, typicky česká krajina posetá udržovanými vesničkami doslova vybízí k návštěvě. Od roku 2007 patří k Příbramsku také cíl známého pochodu – město Sedlec-Prčice. Ze stavebních památek jmenujme zejména barokní komplex poutního místa Svatá Hora v Příbrami, zámky v Březnici, Dobříši , Rožmitále a ve Vysokém Chlumci nebo zachovalé historické centrum malebného městečka Nový Knín. Poutním místem je také barokní kostel na Makové hoře nad obcí Smolotely, který je díky svému umístění dominantou oblasti. Z hlediska vesnické lidové architektury jsou nejcennější vesnice Drahenice, Kojetín, Porešín a Obděnice. Za návštěvu rozhodně stojí expozice Hornického muzea Příbram, které má pobočky rozesety po celém okrese. Expozice hornictví a získávání zlata a stříbra najdeme v Příbrami a Novém Kníně. Muzeum se ale nevěnuje pouze hornictví, jak by z jeho názvu vyplývalo. Patří pod něj také nové národopisné expozice ve Vysokém Chlumci a Prostřední Lhotě; a v neposlední řadě Památník Vojna u obce Lešetice, který je cenným svědectvím o zločinech komunismu. Vznikl totiž rekonstrukcí komunistického pracovního tábora, kde byli vězněni političtí vězni a zneužíváni k těžbe uranu.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Vojenské újezdy

Související články


       Středočeský kraj
Okresy kraje:

Benešov • Beroun • Kladno • Kolín • Kutná Hora • Mělník • Mladá Boleslav • Nymburk • Praha-východ • Praha-západ • Příbram • Rakovník

   Největší města:

Kladno • Mladá Boleslav • Příbram • Kolín • Kutná Hora • Mělník • Beroun • Kralupy nad Vltavou • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Rakovník • Neratovice • Benešov • Slaný • Nymburk

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres_P%C5%99%C3%ADbram“