Slaný

Z Multimediaexpo.cz

Královské město^[1] Slaný (německy Schlan) je město v okrese Kladno asi 25 km severozápadně od Prahy. Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora, společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 také přírodní památka.

• Ke konci prosince roku 2007 zde žilo 15 003 obyvatel v 1927 domech. Hustota zalidnění je zde 499 ob./km².^[1]
• Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 15 834 obyvatel.
• Pod obec spadá celkem 10 částí: Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice.

Ve Slaném je celkem 5 mateřských škol, 3 základní a 1 speciální, osmileté gymnázium Václava Beneše Třebízského, obchodní akademie a odborné učiliště strojírenské, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný má také vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, divadlo s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V minulosti se zde nacházely i strojírny, doly, kasárna, pivovar nebo lázně. Jako oblíbená relaxační zóna zde slouží okolí Červeného rybníka a městský park nacházející se v blízkosti 1. základní školy.

Obsah 1 Historie 1.1 Středověk 1.2 Historické památky 1.3 Osobnosti 2 Partnerská města 3 Fotogalerie 4 Související články 5 Literatura 6 Reference 7 Externí odkazy

Historie

Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.

Středověk

Podle Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem (přesnější by bylo datum 746–747 a založení knížetem Nezamyslem), Hájkova kronika ale není spolehlivým zdrojem. Osada Slaný vznikla buď jako sídlo solařů nebo ve vztahu k doložené obchodní stezce. První dochovaná zmínka o Slaném je z roku 1239, je ale zřejmé, že osídlení místa zvaného dnes U Brodu (na místě nynějšího kruhového objezdu) ostrovskými mnichy je mnohem staršího data. Na město bylo Slaný povýšeno někdy mezi roky 1295 nebo 1305, protože se ví, že r. 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil Václav II., který r. 1305 zemřel. Tou dobou bylo také Slaný opevněno. V roce 1371 lehlo po požáru prakticky celé město popelem. Za husitských válek se Slaný přiklonilo k pražanům a bylo dobyto tábority. Po porážce táboritů se město poddalo vládě. Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad. Později se ale Slaný účastnilo mnoha povstání. V roce 1618 zde sídlila rodina Fridricha Falckého, za což bylo město potrestáno a stalo se majetkem Martiniců (dostal ho Jaroslav Bořita z Martinic za svou pomoc Vídni při stavovském povstání). Za třicetileté války pak bylo celé město zdevastováno. Až do roku 1960 bylo Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Historické památky

• Městská radnice
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Bývalá kolej piaristů
• Kostel svatého Gotharda
• Renesanční Modletický dům
• Okresní dům, novorenesanční budova bývalého okresního úřadu
• Budova Okresní hospodářské záložny čp. 518
• Velvarská brána
• Černá bašta
• Kaple Božího hrobu

Osobnosti

• Dominik František Kynský (1777 - 1848), básník a překladatel činný hlavně v Brně, narozen ve Slaném
• Václav Beneš Třebízský (1849 - 1884), kněz a romanopisec, narozen v nedaleké Třebízi, studoval ve Slaném
• Josef František Frič (1804 - 1876) - právník
• Josef Holub (1870 - 1957), malíř, narozen ve Slaném
• Eduard Hradec (1918), urolog
• Jan Malypetr (1873 - 1947), politik, předseda československé vlády, zemřel ve Slaném
• Václav Nejtek (1899 - 1958), akademický sochař
• Josef Pacák, profesor organické chemie na Karlově univerzitě
• Karel Scheinpflug (1869 - 1948), spisovatel, podnikatel
• Olga Scheinpflugová (1902 - 1968), herečka, narozena ve Slaném
• Václav Smetáček (1906 - 1986), skladatel, dirigent
• Miloslav Stiebr, profesor na Karlově univerzitě, právník a soudní historik
• Jaroslav Suchý (1926 - 1975), antropolog
• Václav Vilém Štech (1885 – 1974), historik umění, novinář
• Jan Šultys z Felsdorfu, primátor města Kutná Hora, jeden z „27 českých pánů“
• Jiří Tlustý (1988), hokejista
• Rudolf Urbánek (1877 - 1962), historik, profesor na Brněnské univerzitě
• Ferdinand Velc (1864 - 1920), malíř, historik umění, novinář
• Karel Alois Vinařický (1803 – 1869), spisovatel a překladatel

Partnerská města

• Skalica, Slovensko
• Pegnitz, Německo

Fotogalerie

Děkanský chrám sv. Gotharda	Piaristická kolej na Masarykově náměstí, dnes sídlo Vlastivědného muzea a Městské knihovny	Husova třída, místními zvaná "Londa" je hlavní pěší zónou města	Velvarská brána z 15. století
Modletický dům, v pozadí věž staré radnice	Okresní dům	Spořitelna	Boží hrob

Související články

• Městská autobusová doprava ve Slaném
• Ovčáry (Slaný)

Literatura

• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Hlavní chrám a bývalá Pražská brána ve Slaném, s. 52-59.  

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/obecne-informace/o-slanem/

Externí odkazy

• Stránky města, fotogalerie
• Stránky Městského úřadu Slaný
• Infocentrum Slaný
• Klášter bosých karmelitánů ve Slaném
• Vlastivědné muzeum v Slaném
• Památková péče na Slánsku
• Fotografie slánských památek

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Slaný

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Slaný

Město Slaný
Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice

Města a obce okresu Kladno

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii