Netovice

Z Multimediaexpo.cz

Netovice jsou nevelká vesnice, tvořící jednu z deseti částí města Slaný v okrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi 2¼ km jižním směrem. Ještě v roce 2001 měla vesnička spíše rekreační charakter, když čítala 17 domů a pouhých 10 stálých obyvatel, tento počet se však v posledních letech znásobil výstavbou nových rodinných domů na pozemcích při severovýchodním okraji Netovic.

Poloha

Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem, ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí rychlostní silnice R7, toho času (2010) provozovaná pouze v polovičním profilu. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky). V Netovicích z ohbí zmíněné průjezdní silnice odbočuje ještě zpevněná komunikace západním směrem do Hrdlíva, tato je však pro běžný provoz uzavřena.

Historie

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické. V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji (1547) král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas konfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých 16 tisíc kop míšeňských zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému panství Smečno. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný. Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 něm. Nettowitz č. Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.^[1]

Netovice od jihozápadu

Příjezd do Netovic od východu

Kaplička na návsi

Reference

↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha : Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Netovice

Město Slaný
Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha : Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216.

[1]