Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Moravskoslezský kraj

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 7. 2020, 07:40; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je nejlidnatějším ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Z větší části leží v Českém Slezsku, zbývající část zabírá sever Moravy. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

Obsah

Přírodní podmínky

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m).

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

Okres Rozloha[1] Počet obyvatel[2] Hustota zal. Počet obcí
Bruntál 1 536 91 597 60 obyv./km² 67
Frýdek-Místek 1 208 214 660 178 obyv./km² 72
Karviná 356 246 324 692 obyv./km² 17
Nový Jičín 882 151 577 172 obyv./km² 54
Opava 1 113 176 236 158 obyv./km² 77
Ostrava-město 332 320 145 964 obyv./km² 13

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 300 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Obce nad 7 000 obyvatel

Město Okres Obyvatel k 1.1.1971[3] Obyvatel k 1.1.1980[3] Obyvatel k 1.1.1990[3] Obyvatel k 1.1.2000[3] Obyvatel k 1.1.2010[3] Obyvatel k 1.1.2020[4]
Ostrava Ostrava-město 279 209 325 227 331 219 321 263 306 006 287 968
Havířov Karviná 81 667 92 606 92 187 87 113 82 896 71 200
Opava Opava 50 289 59 360 63 253 61 171 58 440 56 450
Frýdek-Místek Frýdek-Místek 39 239 54 210 66 366 61 654 58 582 55 557
Karviná Karviná 76 075 79 726 70 235 65 585 61 948 52 128
Třinec Frýdek-Místek 30 203 34 095 45 593 39 427 37 405 35 002
Orlová Karviná 24 319 30 682 37 550 35 949 32 430 28 735
Český Těšín Karviná 15 820 23 595 28 810 26 952 25 499 24 297
Krnov Bruntál 22 663 26 225 25 969 25 993 25 059 23 397
Nový Jičín Nový Jičín 19 569 31 027 33 218 26 935 25 862 23 257
Kopřivnice Nový Jičín 10 538 18 241 24 295 24 313 23 044 21 851
Bohumín Karviná 25 544 24 388 23 691 22 818 21 482 20 518
Bruntál Bruntál 10 519 16 664 19 142 17 812 17 264 16 138
Hlučín Opava 12 934 22 782 22 866 14 597 14 236 13 931
Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín 8 614 10 631 11 528 11 554 11 124 10 837
Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek 6 372 7 485 14 384 9 675 9 681 9 922
Studénka Nový Jičín 9 779 12 664 12 466 10 720 10 129 9 477
Příbor Nový Jičín 7 758 10 050 11 644 8 946 8 747 8 476
Rýmařov Bruntál 7 587 9 452 10 252 9 202 8 711 8 181
Bílovec Nový Jičín 4 900 10 937 10 881 7 532 7 543 7 394
Odry Nový Jičín 5 011 9 596 10 126 7 588 7 371 7 285

Historie

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. V letech 1949-1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska, jak ostatně napovídá i dnešní název kraje. Viz též Moravsko-slezská hranice. Po vzniku Československa náležela většina kraje k Zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k Zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k Zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.

Obyvatelstvo

Kraj má nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a také po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česká republika 130 obyvatel na km²;, Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63).

Hospodářství

Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Doprava

Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R48.

Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrizované tratě č. 270 a č. 320, které jsou součástí druhého a třetího tranzitního železničního koridoru. Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace části 3. koridoru vedené po území Moravskoslezského kraje začala v roce 2007.

Silniční i železniční veřejná osobní doprava je postupně integrována v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému.

Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

Věda a vzdělání

Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha : Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. ↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30, [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.  
  4. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30, [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moravskoslezský kraj
          Moravskoslezský kraj
Okresy kraje:

Bruntál • Frýdek-Místek • Karviná • Nový Jičín • Opava • Ostrava-město

   Největší města:

Ostrava • Havířov • Karviná • Frýdek-Místek • Opava • Třinec • Orlová • Nový Jičín • Český Těšín • Krnov • Kopřivnice • Bohumín • Bruntál

  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj“