Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Vítkov

Z Multimediaexpo.cz

Náměstí Jana Zajíce (2014)
Náměstí Jana Zajíce (2014)
Městský úřad Vítkova (2014)

Město Vítkov (německy Wigstadtl, polsky Witków) se nachází v okrese Opava, v kraji Moravskoslezském.

Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí Nízkého Jeseníku.

  • Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 6 153 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 5 787 obyvatel.

Části města

Vítkov je obec s rozšířenou působností. Má celkem 7 místních částí: Jelenice, Klokočov, Lhotka, Nové Těchanovice, Podhradí, Prostřední Dvůr a Zálužné.

Historie

Město Vítkov bylo založeno spolu s hradem Vikštejnem patrně ve 2. pol. 13. století Vítkem z Kravař. První písemná zmínka je z roku 1301 na listině v Budišově nad Budišovkou ve věci soudní příslušnosti obce Dolejší Kunčice, aby "brala naučení v soudních sporech" u městského soudu ve Vítkově. Král Ludvík Jagellonský udělil Vítkovu v roce 1523 právo výročního trhu. Město včetně hradu Vikštejna a okolních obcí přecházelo do rukou různých majitelů, mezi nimiž vznikli převážně Bírkové z Násile, Planknarové z Kynšperka a Oderští z Lídeřova. V letech 1713 - 1714 dal tehdejší majitel vítkovského panství F.K. Wipplar z Ulschitz postavit barokní zámeček na Horní Vsi u Vítkova (později součást areálu nemocnice). V roce 1776 byl hrad Vikštejn opuštěn a záhy se přeměnil ve zříceninu.

V roce 1802 zakoupil vítkovské panství Emanuel Záviše z Osenic a v roce 1875 jej koupilo samotné město Vítkov. To však zde již existoval magistrát a město bylo součástí opavského okresu.

Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z Budišova nad Budiškovkou přes Vítkov do Suchdola nad Odrou.

Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne 4. května 1945. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od 31. března do 23. října 1946 byli odsunuti vítkovští občané německé národnosti, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.

3. července 1950 se zde narodil Jan Zajíc, jenž se v roce 25. února 1969 na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, upálil v průjezdu domu č.p. 39 na Václavském náměstí. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.

19. dubna 2009 byl v obci za použití několika zápalných lahví vypálen dům obydlený romskou rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.[1] V srpnu téhož roku obvinila policie čtyři členy organizace Autonomní nacionalisté z pokusu o vraždu.[2]

Pamětihodnosti

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v raně barokním stylu na počátku 17. století. Bohužel během 19. století jej dvakrát stihl požár (v roce 1830 a 1860), po každém z nich však byl kostel znovu opraven.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Druhý kostel ve Vítkově byl postaven na počátku 20. století podle plánu architekta Václava Matusche. Práce na kostele přerušila první světová válka, proto byl kostel vysvěcen až v říjnu roku 1918. Farní kostel je postaven z kamene v novogotickém slohu.

Další památky

  • Boží muka u silnice k Čermné
  • Socha svatého Floriána na rohu ulic Hřbitovní a Budišovské
  • Pomník J. H. Pestalozziho v Opavské ulici
  • Busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga
  • Vodárna

Partnerská města

Reference

  1. ↑ SASÍNOVÁ, Petra. Útok ohněm byl pečlivě připraven, potvrdila policie [online]. 24.4.2009, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ MAŇÁK, Vratislav. Kauza Vítkov: Policie obvinila 4 osoby z pokusu o vraždu [online]. ČT24, 14. 8. 2009, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vítkov
Město Vítkov

Jelenice • Klokočov • Lhotka • Nové Těchanovice • Podhradí • Prostřední Dvůr • Vítkov • Zálužné

  Města a obce okresu Opava  

Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišov nad Budišovkou • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Benešov • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hlučín • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Hradec nad Moravicí • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kravaře • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Litultovice • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Opava • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vítkov • Vršovice • Vřesina • Závada

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/V%C3%ADtkov“