Tyrolsko

Z Multimediaexpo.cz

Tirol

Zemská vlajka	Zemská služební vlajka
Zemská vlajka
Zemský znak	Historický zemský znak
Zemský znak	Historický zemský znak Štýrska
Základní údaje
Status:	Spolková země Rakouska
Zemské hlavní město a největší město:	Innsbruck
ISO 3166-2:	AT-7
Oficiální web:	[1]
Tyrolsko na mapě Rakouska
Tyrolsko na mapě Rakouska
Politika
Zemský hejtman / zemská hejtmanka:	Günther Platter (ÖVP)
Obyvatelstvo
Obyvatel:	701 556
Hustota:	55 obyvatel/km²
Geografie
Rozloha:	12 648 km²
Okresy Tyrolska
200px

Tyrolsko či Tyroly (německy: Tirol) je spolková země na západě Rakouska. Metropolí a současně největším městem Tyrolska je Innsbruck. Jedná se o severní část původně většího Tyrolska, jehož zbytek (Jižní Tyrolsko) náleží od 10. září 1919 Itálii.

Prakticky celé rozlehlé území zabírají Alpy. Země se dělí na dvě části: větší Severní Tyrolsko (německy Nordtirol) v západním výběžku Rakouska a menší Východní Tyrolsko (Osttirol). Tyto části jsou navzájem odděleny Salzburskem a Jižní Tyrolskem (viz mapa). Na hranicích Východního Tyrolska s Korutany ve Vysokých Taurách se nachází nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner 3797 m n.m. Osídlení se v Tyrolsku soustředí především do řady údolí, v nichž je provozováno i zemědělství a chov dobytka. Pro Tyrolsko je významný i turistický ruch. Široké a hluboké údolí Innu tvoří přirozenou hranici mezi vápencovými Alpami na severu a rulovými středními Alpami. V tomto údolí je také soustředěna většina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo i zvýšený rozvoj dopravy. Proto zde byla zavedena před více než sto lety železniční trať a v současnosti dálnice A12 (E60). Řeka Inn protéká i Innsbruckem.

Obsah 1 Dějiny 2 Povrch 3 Největší města (obyvatelé k 24.9. 2004) 4 Hospodářství 5 Externí odkazy a reference

Dějiny

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V 6. – 7. století pronikli až do údolí Adige k dnešnímu Salornu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště v Dolomitech. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který si od roku 1230 říkal hrabata z Tirol (podle rodového hradu Tirol u Meranu). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Roku 1782 připojil k Tyrolsku císař Josef II. území Vorarlberska.

Do roku 1801 bylo území Tyrolska tvořeno většinou území dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. Jižním Tyrolskem a některými částmi moderní italské autonomní provincie Trento (viz [2]). 9. března 1801 bylo k Tyrolsku připojeno do té doby nezávislé biskupství Brixen, a 4. února 1803 i území Tridentska. V napoleonských dobách (1805 - 1814) patřilo k Bavorskému království, v jehož rámci bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810 k Italskému království. V roce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v jehož čele stál Andreas Hofer (v roce 1810 byl v italské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuzačleněno do Rakouska, přičemž k němu byly připojeny některé okrajové části bývalého Salcburského arcibiskupství (Brixenské údolí, obec Matrei, údolí Zillertal). 26. února 1861 bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou korunní zemí.

Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala i převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Republiky Rakousko. 24. dubna 1921 pak obyvatelé Tyrolska v referendu hlasovali pro připojení k Německu, což však nebylo realizováno ^[1].

12. března 1938 provedlo nacistické Německo anšlus Rakouska a Tyrolsko se v rámci Země Rakouska stalo součástí Velkoněmecké říše jako Zemské hejtmanství Tyrolsko. Pak začali nacisté provádět územní změny. Od 27. července 1938 bylo Východní Tyrolsko spravováno Zemským hejtmanstvím Korutany s nímž pak bylo 15. října 1938 také spojeno a odděleno od Tyrolska^[2]. 15. října 1938 byla od Tyrolska oddělena také obec Jungholz, kterou nacisté připojili k Bavorsku. 1. května 1939 pak byl zbytek Tyrolska spojen s téměř celým Vorarlberskem v říšskou župu Tyrolsko-Vorarlbersko^[3].

3. května 1945 vstoupily do Innsbrucku americké vojenské jednotky a Tyrolsko v hranicích z let 1919-1938 bylo opět celé součástí obnoveného Rakouska. V jeho rámci se Severní Tyrolsko stalo součástí francouzské okupační zóny, zatímco Východní Tyrolsko součástí britské okupační zóny. Roku 1947 pak bylo Východní Tyrolsko navráceno Tyrolsku.

Povrch

Tyrolsko je s 12 647,71 km² třetí nejrozlehlejší zemí Rakouska. Navíc je to také spolková země s nejdelšími hranicemi, které jsou dlouhé 719 km. Svoje hranice sdílí Tyrolsko s Německem, Itálií a z malé části také se Švýcarskem.

Celý povrch Tyrolska zabírají Východní Alpy. Ty se zde člení do následujících horských skupin:

• Allgäuské Alpy
• Ammergauské Alpy
• Gailtalské Alpy
• Chiemgauské Alpy
• Kaisergebirge
• Karnské Alpy
• Karwendel
• Kitzbühelské Alpy
• Lechtalské Alpy
• Ötztalské Alpy
• Rofan
• Samnaun
• Silvretta
• Steinberge
• Stubaiské Alpy
• Tuxské Alpy
• Villgratenské hory
• Verwall
• Vysoké Taury
• Wetterstein
• Mieminger Kette
• Zillertalské Alpy

Největší města (obyvatelé k 24.9. 2004)

• Innsbruck 113 457 obyvatel
• Kufstein 15 359 obyvatel
• Telfs 12 834 obyvatel
• Schwaz 12 211 obyvatel
• Lienz 12 076 obyvatel
• Hall in Tirol 11 491 obyvatel
• Wörgl 10 884 obyvatel
• Imst 8 957 obyvatel
• Kitzbühel 8 571 obyvatel
• Landeck 7 335 obyvatel

Hospodářství

V hospodářství Tyrolska je důležitý průmysl textilní, dřevozpracující, sklářský, chemický, strojírenství a potravinářský. Na příjmech se významně podílí také cestovní ruch (ročně v průměru 40 mil. přenocování návštěvníků). Zemědělství je omezeno vcelku jen na údolí Innu. Ve vedlejších údolích převládá chov dobytka. Reliéf umožnil výstavbu velkých hydroelektráren (např. Prutz-Imst, Silz-Sellrain, Zillertal). Ve středověku kvetoucí hornictví (rudy stříbra, olova, sůl, měď) zcela zaniklo.

Externí odkazy a reference

• Tyrolsko

1. ↑ http://www.worldstatesmen.org/Austrian_States.html#Tirol
2. ↑ http://territorial.de/alpendon/oesterre.htm
3. ↑ http://territorial.de/alpendon/oesterre.htm

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Tyrolsko

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Rakousko – Österreich – (A)
Rakouské spolkové země a jejich hlavní města
Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salzburg) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) • Tyrolsko (Innsbruck) • Vídeň • Vorarlbersko (Bregenz)