Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Mantova
Z Multimediaexpo.cz
Mantova (latinsky Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze. Roku 70 př. n. l. se v okolí Mantovy narodil Publius Vergilius Maro, zdejší nejznámější občan.[1] O Mantově se zmiňuje také William Shakespeare ve hře Romeo a Julie jako o místu, kam musel Romeo utéct do vyhnanství z Verony před pomstou Kapuletů, a také Giuseppe Verdi ve své opeře Rigoletto.
Mantova má 48 400 obyvatel (celá aglomerace 100 000 obyvatel) a leží asi 35 km jihozápadně od Verony. Od severu je město chráněné třemi ve středověku založenými jezery na řece Mincio: Lago Superiore, Lago di Mezzo, Lago Inferiore.
Obsah |
Historie
Město vzniklo na jakémsi ostrově v řece Mincio a je patrně etruského původu, za punských válek je dobyli Římané, od Césara získalo městská práva a Augustus zde usídloval válečné veterány. V raném středověku město silně utrpělo nájezdy byzantinců, Langobardů a Franků a v 10. století připadlo hrabatům z Canossy (rodina Attoni di Cannosa). V období jejich vlády došlo k rozkvětu městečka.[2] Poslední z nich, hraběnka Matylda Toskánská, prý dala 1098 postavit rotundu San Lorenzo. Po její smrti roku 1114 se Mantova stala svobodným městem, roku 1198 byla vytvořena jezera na severní straně města a roku 1273 se vlády zmocnil rod Bonacolsi, za něhož město prosperovalo, podobně jako za vlády rodu Gonzaga (1328–1627). Když rod vymřel, město dobyla císařská vojska a vyplenila. Od roku 1708 patřila Mantova jako významná pevnost Rakousku a roku 1866 se připojila ke sjednocené Itálii.
Pamětihodnosti
Hrad sv. Jiří je středověká pevnost na severu města, v 15. a 16. století rozšířená o rozsáhlé Palazzo Ducale s několika dvory a mnoha uměleckými poklady. Pro rodinu Gonzagů zde pracovali například Leone Battista Alberti, Andrea Mantegna, Giulio Romano, Donatello, Peter Paul Rubens, Pisanello a další.
Na náměstí Piazza Sordello (nazvaném podle trubadúra ze 13. století, o němž píše Dante, ale také Browning, Joyce a další) naproti Palazzo Ducale je katedrála sv. Petra a Pavla (Duomo). Na místě starokřesťanského kostela vznikla ve 12. století románská cihlová stavba, z níž se zachovala věž. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1393–1401 a znovu po požáru roku 1545 podle plánů Giulia Romana. Kostel je trojlodní basilika s kupolí nad křížením a plochým stropem v lodi, mramorové průčelí je z roku 1756.
Ještě jižnějí je tržiště Piazza delle Erbe, jehož jihovýchodní stranu tvoří radnice (Palazzo della Ragione) s věží a orlojem. Vedle radnice stojí rotunda sv. Vavřince (San Lorenzo), postavená kolem roku 1100 a inspirovaná chrámem Božího hrobu v Jeruzalémě. Masivní cihlová stavba s kupolí má uvnitř dvojí ochoz, zbytky fresek byzantského slohu a u vchodu stojí mramorový sarkofág ze 6. století.
Za řadou měšťanských domů na protější straně náměstí stojí kostel sv. Ondřeje (Sant´Andrea), stavěný podle plánů G. B. Albertiho v letech 1472–1496, ale dokončený až o sto let později. Vysoká kupole je z 18. století. Je to jednolodní prostorná stavba 99 m dlouhá s masivní válcovou klenbou, v první kapli vlevo je pohřben A. Mantegna.
Jižně od města stojí v renesanční zahradě slavný Palazzo Te, rozsáhlá a přísně symetrická čtvercová přízemní vila s velkým vnitřním dvorem, postavená v letech 1525–1535 podle plánů Giulia Romana s původní vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Uvádí se jako příklad manýrismu: je postaven v klasických slozích, architekt však jejich pravidelnost záměrně narušil mnoha drobnými detaily.
Osobnosti města
- Andrea Mantegna (1431 – 1506), italský raně renesanční malíř
- Jacopo Strada (1507 – 1588), historik, numismatik, spisovatel a sběratel, správce sbírek Rudolfa II. v Praze.
- Claudio Monteverdi (1567 – 1643), hudební skladatel
- Eleonora Gonzagová (1598 – 1655), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda II. Štýrského
- Eleonora Magdalena Gonzagová (1630 – 1686), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda III. Habsburského
- Tazio Nuvolari (1892 – 1953), motocyklový a automobilový závodník
Partnerská města
- Azuchi, Japonsko
- Madison, USA
- Nevers, Francie
- Oradea, Rumunsko
- Puškin, Rusko
- Weingarten, Bádensko-Württembersko, Německo
Literatura
- K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 314-321
- Ottův slovník naučný, heslo Mantova. Sv. 16, str. 789
Reference
- ↑ Dle Suetoniova Vita Vergili na svém údajném epitafu prohlásil „Mantua me genuit“ (Mantova mne zrodila)
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Mantona, s. 62.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |