Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Staré Město (Praha)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1172“ textem „1172“) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
|datum = [[12. únor]]a 1784 ''(vznik [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]])'' | |datum = [[12. únor]]a 1784 ''(vznik [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]])'' | ||
|mapa = | |mapa = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Praha 17.png|thumb|250px|Staré Město u Vltavy]] |
| - | '''Staré Město''', původně ''Pražské město'', ''Větší město'' či ''Staré Město pražské'', je historické [[město]], městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]] na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]], o rozloze 129,03 [[hektar|ha]], náležející k městské části [[Praha 1]]. Staré Město svým územím zcela obklopuje miniaturní čtvrť [[Josefov (Praha)|Josefov]]. Součástí Starého Města je i [[Střelecký ostrov]]. | + | [[Soubor:Praha 19.png|thumb|250px|Staroměstské náměstí]] |
| + | '''Staré Město''', původně ''Pražské město'', ''Větší město'' či ''Staré Město pražské'', je historické [[město]], městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]] na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]], o rozloze 129,03 [[hektar|ha]], náležející k městské části [[Praha 1]]. | ||
| + | |||
| + | Staré Město svým územím zcela obklopuje miniaturní čtvrť [[Josefov (Praha)|Josefov]]. Součástí Starého Města je i [[Střelecký ostrov]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
=== Založení města === | === Založení města === | ||
| - | Území dnešní Prahy bylo osídleno už od pravěku. První zmínky o existenci kmenových celků „Fraganeo“ se čtyřiceti osídlenými hradišti pochází zřejmě již z 8. století. První doklady křesťanské architektury na pražském území pochází z poslední čtvrtiny 9. století. Jedna z nejstarších zpráv o poboření pražského mostu vypráví o stržení dřevěného mostu velkou vodou v roce 929. V 10. století již byla [[Praha]] centrem | + | Území dnešní Prahy bylo osídleno už od pravěku. První zmínky o existenci kmenových celků „Fraganeo“ se čtyřiceti osídlenými hradišti pochází zřejmě již z 8. století. První doklady křesťanské architektury na pražském území pochází z poslední čtvrtiny 9. století. Jedna z nejstarších zpráv o poboření pražského mostu vypráví o stržení dřevěného mostu velkou vodou v roce 929. V 10. století již byla [[Praha]] centrem přemyslovského státu a o století později jsou doloženy zmínky o bohaté obchodní činnosti. |
| - | Zpráva Kosmovy kroniky o povodni v roce 1118, během níž „Vltava pobrala v pražském podhradí mnoho domů, chalup a kostelů“, nepřímo dokládá již velmi husté osídlení na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Na území od [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)|Podolí]] až po [[Petrská čtvrť|Petrskou čtvrť]] se v průběhu 12. století stavělo mnoho kamenných církevních i obytných staveb. První [[Juditin most|kamenný most]] přes řeku [[Vltava|Vltavu]] byl dokončen roku 1172 a pojmenován po manželce krále | + | Zpráva Kosmovy kroniky o povodni v roce 1118, během níž „Vltava pobrala v pražském podhradí mnoho domů, chalup a kostelů“, nepřímo dokládá již velmi husté osídlení na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Na území od [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)|Podolí]] až po [[Petrská čtvrť|Petrskou čtvrť]] se v průběhu 12. století stavělo mnoho kamenných církevních i obytných staveb. První [[Juditin most|kamenný most]] přes řeku [[Vltava|Vltavu]] byl dokončen roku 1172 a pojmenován po manželce krále Vladislava II. |
=== Město ve středověku === | === Město ve středověku === | ||
| - | Staré Město pražské se stalo městskou obcí v letech | + | [[Soubor:Anežský klášter sv. Salvátor a František 3.jpg|thumb|240px|Anežský klášter]] |
| + | Staré Město pražské se stalo městskou obcí v letech 1232–1234. Kolem 30. let 13. století bylo uvnitř Starého města založeno královským [[lokátor]]em [[Eberhard]]em též [[Havelské město]] (Nové město u sv. Havla), které až do roku 1287 bylo právně a správně samostatné. V období 13. a 14. století bylo obyvatelstvo města pravděpodobně převážně německého charakteru, moc měl v rukou [[starý patriciát]]. Někdy v 1. polovině 14. století se začali řemeslníci sdružovat do [[cech]]ů a v 2. polovině 14. století získali i výraznější podíl na městské správě. Právě v tomto období se také město výrazným způsobem počeštilo. O vzestupu moci a sebevědomí pražského měšťanstva svědčí i zřízení radnice, kterou jim teprve v roce 1338 povolil postavit český král Jan Lucemburský. Prvním radničním domem [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]] se stal dům kupce Wolflina z Kamene na rohu [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]]. K domu byla vybudována radniční věž, [[kaple]] a [[Staroměstský orloj]]. V pozdějších letech se radnice rozrostla do komplexu budov. | ||
Založením [[Nové Město (Praha)|Nového Města pražského]] Karlem IV. v roce 1348 se situace Starého Města změnila. Z města odešli především měšťané méně movití a českého původu. Také bezprostřední blízkost a poloha nového založení byla důvodem častých třenic. V letech 1367–1475 stála v čele obou měst společná [[městská rada]], ovšem převahu v ní měli staroměstští. | Založením [[Nové Město (Praha)|Nového Města pražského]] Karlem IV. v roce 1348 se situace Starého Města změnila. Z města odešli především měšťané méně movití a českého původu. Také bezprostřední blízkost a poloha nového založení byla důvodem častých třenic. V letech 1367–1475 stála v čele obou měst společná [[městská rada]], ovšem převahu v ní měli staroměstští. | ||
V 90. letech 14. století se Staré Město pražské stalo centrem reformního hnutí, v jehož čele stáli Jan Hus, Jeroným Pražský a další univerzitní mistři. V roce 1413 získala česká husitská strana trvalou převahu v městské radě, což se projevilo i v kritických letech 1419-1420. | V 90. letech 14. století se Staré Město pražské stalo centrem reformního hnutí, v jehož čele stáli Jan Hus, Jeroným Pražský a další univerzitní mistři. V roce 1413 získala česká husitská strana trvalou převahu v městské radě, což se projevilo i v kritických letech 1419-1420. | ||
| - | Na počátku 20. let se především Staré Město pražské stalo vedle | + | Na počátku 20. let se především Staré Město pražské stalo vedle radikálních táboritů a východočeských sirotků významným politickým činitelem zastávajícím umírněná stanoviska. Spolu s dalšími městy ([[Rokycany]], [[Chomutov]], [[Kadaň]], [[Žatec]], [[Louny]], [[Slaný]], [[Beroun]], [[Český Brod]], [[Kouřim]], [[Kolín]], [[Čáslav]], [[Nymburk]], [[Kutná Hora]], [[Jaroměř]]), která mu ovšem politicky podléhala, tvořilo tzv. [[pražský svaz]]. |
| - | + | ||
=== Městská privilegia === | === Městská privilegia === | ||
Od získání městských práv získalo Staré Město od různých panovníků řadu významných i značně kuriózních privilegií. Privilegium krále Jana Lucemburského z roku 1330 mimo jiné praví, že Staroměstští smějí trestat mladíky vedoucí neuspořádaný život i ty, kdož půjčují peníze dětem bez svolení rodičů. | Od získání městských práv získalo Staré Město od různých panovníků řadu významných i značně kuriózních privilegií. Privilegium krále Jana Lucemburského z roku 1330 mimo jiné praví, že Staroměstští smějí trestat mladíky vedoucí neuspořádaný život i ty, kdož půjčují peníze dětem bez svolení rodičů. | ||
Po dostavbě hradeb [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] bylo opevnění Starého Města zrušeno a staroměstští měšťané získali kontrolu nad některými společnými branami nového souměstí, aby měli kontrolu nad volným průchodem ke Starému Městu. Na opačné straně města získali Staroměstští právní svrchovanost i nad celým [[Karlův most|kamenným mostem]], což dokládá socha Bruncvíka se štítem se znakem Starého Města na pilíři na levém břehu [[Vltava|Vltavy]]. Na mostě směli mimo jiné vybírat clo (od roku 1435) z veškerého zboží a poplatky od Židů. Zato se museli starat o údržbu a opravy mostu. | Po dostavbě hradeb [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] bylo opevnění Starého Města zrušeno a staroměstští měšťané získali kontrolu nad některými společnými branami nového souměstí, aby měli kontrolu nad volným průchodem ke Starému Městu. Na opačné straně města získali Staroměstští právní svrchovanost i nad celým [[Karlův most|kamenným mostem]], což dokládá socha Bruncvíka se štítem se znakem Starého Města na pilíři na levém břehu [[Vltava|Vltavy]]. Na mostě směli mimo jiné vybírat clo (od roku 1435) z veškerého zboží a poplatky od Židů. Zato se museli starat o údržbu a opravy mostu. | ||
| - | Český král Jiří z Poděbrad vydal nové privilegium o mostním clu roku 1459. Privilegium | + | Český král Jiří z Poděbrad vydal nové privilegium o mostním clu roku 1459. Privilegium Fridricha III. Habsburského z roku 1477 o rytířské hodnotě staroměstských měšťanů v době války nakázalo, aby se v případě zajetí ve válce zacházelo se Staroměstskými jako se šlechtici. Všechna dosavadní práva pak roku 1472 potvrdilo privilegium Vladislava Jagellonského. |
=== Spojení Prahy === | === Spojení Prahy === | ||
Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem, které se stalo od [[12. únor]]a 1784 součástí [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]]. | Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem, které se stalo od [[12. únor]]a 1784 součástí [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]]. | ||
| Řádka 87: | Řádka 91: | ||
| colspan=3 align=center | *<small>mezi katastrálními územími <br /> patřícími dnes k Praze</small> | | colspan=3 align=center | *<small>mezi katastrálními územími <br /> patřícími dnes k Praze</small> | ||
|} | |} | ||
| - | * [[Poustevník]] na [[Šumava|Šumavě]] si postavil kapličku, ale neměl už peníze na zvonek. A tak se modlil, aby peníze nějak získal, až najednou našel peníze na prahu. Protože se mu poté zjevil [[sv. Kliment]], poustevník zasvětil zvon právě tomuto světci. Když poustevník zemřel, lidé poslali jeho zvonek do Prahy na rozlití, ale zvonek - když poslové v Praze nocovali - ulétl do [[kostel svatého Pankráce (Staré Město)|kostela sv. Pankráce]]. Zvon často zvonil sám od sebe, ale od | + | * [[Poustevník]] na [[Šumava|Šumavě]] si postavil kapličku, ale neměl už peníze na zvonek. A tak se modlil, aby peníze nějak získal, až najednou našel peníze na prahu. Protože se mu poté zjevil [[sv. Kliment]], poustevník zasvětil zvon právě tomuto světci. Když poustevník zemřel, lidé poslali jeho zvonek do Prahy na rozlití, ale zvonek - když poslové v Praze nocovali - ulétl do [[kostel svatého Pankráce (Staré Město)|kostela sv. Pankráce]]. Zvon často zvonil sám od sebe, ale od bitvy na Bílé hoře byl jeho hlas tak smutný, že jej kostelník ze sv. Pankráce nemohl poslouchat a prodal jej [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] do kostela sv. Klimenta ([[Klementinum]]). Zvon prý zvoní sám od sebe, když Praze hrozí nebezpečí. |
== Nejdůležitější památky == | == Nejdůležitější památky == | ||
| Řádka 96: | Řádka 100: | ||
Od roku 1784 se původní znak Starého Města pražského používá jako znak spojeného hlavního města. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. | Od roku 1784 se původní znak Starého Města pražského používá jako znak spojeného hlavního města. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. | ||
=== Historie znaku === | === Historie znaku === | ||
| - | Nejstarší zobrazení pražského znaku se nachází na hradě v Laufu u [[Norimberk]]a. Gotická podoba se stříbrnými zdmi je vyobrazena na [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské mostecké věži]]. Městský znak povýšil zlatými zdmi [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] roku 1475 (tuto podobu znaku použil [[Josef Mánes]] na [[Staroměstský orloj|Staroměstském orloji]]. Ozbrojenou paži do znaku doplnil až Ferdinand III. roku 1649 za hrdinnou a úspěšnou obranu města na konci | + | Nejstarší zobrazení pražského znaku se nachází na hradě v Laufu u [[Norimberk]]a. Gotická podoba se stříbrnými zdmi je vyobrazena na [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské mostecké věži]]. Městský znak povýšil zlatými zdmi [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] roku 1475 (tuto podobu znaku použil [[Josef Mánes]] na [[Staroměstský orloj|Staroměstském orloji]]. Ozbrojenou paži do znaku doplnil až Ferdinand III. roku 1649 za hrdinnou a úspěšnou obranu města na konci Třicetileté války. |
== Významná data Starého Města pražského == | == Významná data Starého Města pražského == | ||
| - | [[Soubor:Prague Anenske Sq2.jpg|thumb|Anenské náměstí]] | + | [[Soubor:Prague Anenske Sq2.jpg|thumb|240px|Anenské náměstí]] |
| - | * 1172 dostavba prvního kamenného [[Juditin most|Juditina mostu]] | + | * 1172 – dostavba prvního kamenného [[Juditin most|Juditina mostu]] |
| - | * | + | * 1232 – zisk městských práv |
| - | * | + | * 1338 – založení [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]] |
| - | * 1348 založení [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a [[Nové Město (Praha)|Nového města]] | + | * 1348 – založení [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a [[Nové Město (Praha)|Nového města]] |
| - | * 1357 založení druhého kamenného [[Karlův most|Karlova mostu]] | + | * 1357 – založení druhého kamenného [[Karlův most|Karlova mostu]] |
| - | * 1422 zavraždění radikálního vůdce pražské husitské chudiny | + | * 1422 – zavraždění radikálního vůdce pražské husitské chudiny Jana Želivského |
| - | * 1458 zvolení | + | * 1458 – zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem |
| - | * 1621 poprava 27 českých pánů (včetně 17 významných měšťanů) | + | * 1621 – poprava 27 českých pánů (včetně 17 významných měšťanů) |
| - | * 1631 vpád protestantských saských vojsk do Prahy | + | * 1631 – vpád protestantských saských vojsk do Prahy |
| - | * 1648 obrana Starého Města před švédskými vojsky | + | * 1648 – obrana Starého Města před švédskými vojsky |
| - | * 1784 spojení [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]] | + | * 1784 – spojení [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]] |
== Sousední čtvrti == | == Sousední čtvrti == | ||
* [[Josefov (Praha)|Josefov (Židovské město)]] | * [[Josefov (Praha)|Josefov (Židovské město)]] | ||
| Řádka 122: | Řádka 126: | ||
* [[Anenské náměstí]] | * [[Anenské náměstí]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | |||
* [http://citanka.cz/dokumenty/pravastm1-1.html Práva Starého města Pražského] | * [http://citanka.cz/dokumenty/pravastm1-1.html Práva Starého města Pražského] | ||
* [http://www.ahmp.cz/vystavy/luc_praha/lucemburska_praha_03.jpg Nejstarší dochované pečetidlo Starého Města pražského z doby kolem roku 1280] | * [http://www.ahmp.cz/vystavy/luc_praha/lucemburska_praha_03.jpg Nejstarší dochované pečetidlo Starého Města pražského z doby kolem roku 1280] | ||
| Řádka 149: | Řádka 152: | ||
}} | }} | ||
| - | {{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | {{Flickr|Old+Town,+Prague}}{{Commonscat|Old Town, Prague}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Staré Město (Praha)| ]] | [[Kategorie:Staré Město (Praha)| ]] | ||
[[Kategorie:Praha 1]] | [[Kategorie:Praha 1]] | ||
[[Kategorie:Pražské čtvrti]] | [[Kategorie:Pražské čtvrti]] | ||
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] | [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] | ||
Aktuální verze z 13. 7. 2017, 15:26
Staré Město, původně Pražské město, Větší město či Staré Město pražské, je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1.
Staré Město svým územím zcela obklopuje miniaturní čtvrť Josefov. Součástí Starého Města je i Střelecký ostrov.
Obsah |
Historie
Založení města
Území dnešní Prahy bylo osídleno už od pravěku. První zmínky o existenci kmenových celků „Fraganeo“ se čtyřiceti osídlenými hradišti pochází zřejmě již z 8. století. První doklady křesťanské architektury na pražském území pochází z poslední čtvrtiny 9. století. Jedna z nejstarších zpráv o poboření pražského mostu vypráví o stržení dřevěného mostu velkou vodou v roce 929. V 10. století již byla Praha centrem přemyslovského státu a o století později jsou doloženy zmínky o bohaté obchodní činnosti. Zpráva Kosmovy kroniky o povodni v roce 1118, během níž „Vltava pobrala v pražském podhradí mnoho domů, chalup a kostelů“, nepřímo dokládá již velmi husté osídlení na obou březích Vltavy. Na území od Vyšehradu a Podolí až po Petrskou čtvrť se v průběhu 12. století stavělo mnoho kamenných církevních i obytných staveb. První kamenný most přes řeku Vltavu byl dokončen roku 1172 a pojmenován po manželce krále Vladislava II.
Město ve středověku
Staré Město pražské se stalo městskou obcí v letech 1232–1234. Kolem 30. let 13. století bylo uvnitř Starého města založeno královským lokátorem Eberhardem též Havelské město (Nové město u sv. Havla), které až do roku 1287 bylo právně a správně samostatné. V období 13. a 14. století bylo obyvatelstvo města pravděpodobně převážně německého charakteru, moc měl v rukou starý patriciát. Někdy v 1. polovině 14. století se začali řemeslníci sdružovat do cechů a v 2. polovině 14. století získali i výraznější podíl na městské správě. Právě v tomto období se také město výrazným způsobem počeštilo. O vzestupu moci a sebevědomí pražského měšťanstva svědčí i zřízení radnice, kterou jim teprve v roce 1338 povolil postavit český král Jan Lucemburský. Prvním radničním domem Staroměstské radnice se stal dům kupce Wolflina z Kamene na rohu Staroměstského náměstí. K domu byla vybudována radniční věž, kaple a Staroměstský orloj. V pozdějších letech se radnice rozrostla do komplexu budov. Založením Nového Města pražského Karlem IV. v roce 1348 se situace Starého Města změnila. Z města odešli především měšťané méně movití a českého původu. Také bezprostřední blízkost a poloha nového založení byla důvodem častých třenic. V letech 1367–1475 stála v čele obou měst společná městská rada, ovšem převahu v ní měli staroměstští. V 90. letech 14. století se Staré Město pražské stalo centrem reformního hnutí, v jehož čele stáli Jan Hus, Jeroným Pražský a další univerzitní mistři. V roce 1413 získala česká husitská strana trvalou převahu v městské radě, což se projevilo i v kritických letech 1419-1420.
Na počátku 20. let se především Staré Město pražské stalo vedle radikálních táboritů a východočeských sirotků významným politickým činitelem zastávajícím umírněná stanoviska. Spolu s dalšími městy (Rokycany, Chomutov, Kadaň, Žatec, Louny, Slaný, Beroun, Český Brod, Kouřim, Kolín, Čáslav, Nymburk, Kutná Hora, Jaroměř), která mu ovšem politicky podléhala, tvořilo tzv. pražský svaz.
Městská privilegia
Od získání městských práv získalo Staré Město od různých panovníků řadu významných i značně kuriózních privilegií. Privilegium krále Jana Lucemburského z roku 1330 mimo jiné praví, že Staroměstští smějí trestat mladíky vedoucí neuspořádaný život i ty, kdož půjčují peníze dětem bez svolení rodičů. Po dostavbě hradeb Nového Města bylo opevnění Starého Města zrušeno a staroměstští měšťané získali kontrolu nad některými společnými branami nového souměstí, aby měli kontrolu nad volným průchodem ke Starému Městu. Na opačné straně města získali Staroměstští právní svrchovanost i nad celým kamenným mostem, což dokládá socha Bruncvíka se štítem se znakem Starého Města na pilíři na levém břehu Vltavy. Na mostě směli mimo jiné vybírat clo (od roku 1435) z veškerého zboží a poplatky od Židů. Zato se museli starat o údržbu a opravy mostu. Český král Jiří z Poděbrad vydal nové privilegium o mostním clu roku 1459. Privilegium Fridricha III. Habsburského z roku 1477 o rytířské hodnotě staroměstských měšťanů v době války nakázalo, aby se v případě zajetí ve válce zacházelo se Staroměstskými jako se šlechtici. Všechna dosavadní práva pak roku 1472 potvrdilo privilegium Vladislava Jagellonského.
Spojení Prahy
Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem, které se stalo od 12. února 1784 součástí Královského hlavního města Prahy.
Pověsti
- Ve věžičce Domu U Kamenného zvonu se nacházel zvonek, na nějž zvonili křesťané na znamení počátku boje s pohany. Na paměť toho byl na roh domu zasazen kamenný zvon.
- Krutá šlechtična jednou přikázala své služce, aby ji oblékla. Vtom začal zvonit zvon z kostela Panny Marie před Týnem a služka poklekla k večerní modlitbě. Šlechtičnu to rozčílilo natolik, že služku uškrtila. Později šlechtična vstoupila do kláštera, aby se vyrovnala se svým hříchem. Ani po smrti však nenašla pokoje a dodnes prý její duch bloudí Týnským chrámem a vyzvání na zvon večerní klekání.
- Tatáž pověst se vypráví také o kostele sv. Haštala na Starém Městě.
| Rok | Obyvatel | Pořadí* |
|---|---|---|
| 1869 | 46 060 | 2 |
| 1880 | 44 027 | 2 |
| 1890 | 42 332 | 2 |
| 1900 | 37 901 | 5 |
| 1910 | 35 523 | 6 |
| 1921 | 35 503 | 6 |
| 1930 | 30 481 | 10 |
| 1950 | 24 610 | 13 |
| 1961 | 24 718 | 13 |
| 1970 | 20 592 | 18 |
| 1980 | 15 888 | 24 |
| 1991 | 13 040 | 34 |
| 2001 | 10 531 | 39 |
| *mezi katastrálními územími patřícími dnes k Praze | ||
- Poustevník na Šumavě si postavil kapličku, ale neměl už peníze na zvonek. A tak se modlil, aby peníze nějak získal, až najednou našel peníze na prahu. Protože se mu poté zjevil sv. Kliment, poustevník zasvětil zvon právě tomuto světci. Když poustevník zemřel, lidé poslali jeho zvonek do Prahy na rozlití, ale zvonek - když poslové v Praze nocovali - ulétl do kostela sv. Pankráce. Zvon často zvonil sám od sebe, ale od bitvy na Bílé hoře byl jeho hlas tak smutný, že jej kostelník ze sv. Pankráce nemohl poslouchat a prodal jej jezuitům do kostela sv. Klimenta (Klementinum). Zvon prý zvoní sám od sebe, když Praze hrozí nebezpečí.
Nejdůležitější památky
K největším pamětihodnostem Starého Města patří Staroměstské náměstí, na němž se nachází Staroměstská radnice se známým Pražským orlojem. Staré Město spojuje s Malou Stranou Karlův most. Řada významných památek je soustředěna kolem Královské cesty vedoucí od Prašné brány ulicí Celetnou, přes Staroměstské náměstí, Karlovou ulicí na Karlův most odkud dále pokračuje přes malostranské území na Pražský hrad. Na území Starého Města se nachází řada významných gotických a barokních kostelů.
Městský znak
Současná podoba
Od roku 1784 se původní znak Starého Města pražského používá jako znak spojeného hlavního města. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi.
Historie znaku
Nejstarší zobrazení pražského znaku se nachází na hradě v Laufu u Norimberka. Gotická podoba se stříbrnými zdmi je vyobrazena na Staroměstské mostecké věži. Městský znak povýšil zlatými zdmi Fridrich III. roku 1475 (tuto podobu znaku použil Josef Mánes na Staroměstském orloji. Ozbrojenou paži do znaku doplnil až Ferdinand III. roku 1649 za hrdinnou a úspěšnou obranu města na konci Třicetileté války.
Významná data Starého Města pražského
- 1172 – dostavba prvního kamenného Juditina mostu
- 1232 – zisk městských práv
- 1338 – založení Staroměstské radnice
- 1348 – založení Karlovy univerzity a Nového města
- 1357 – založení druhého kamenného Karlova mostu
- 1422 – zavraždění radikálního vůdce pražské husitské chudiny Jana Želivského
- 1458 – zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem
- 1621 – poprava 27 českých pánů (včetně 17 významných měšťanů)
- 1631 – vpád protestantských saských vojsk do Prahy
- 1648 – obrana Starého Města před švédskými vojsky
- 1784 – spojení Královského hlavního města Prahy
Sousední čtvrti
Související články
- Staroměstská radnice
- Staroměstská mostecká věž
- Staroměstské náměstí
- Staroměstský orloj
- Anenské náměstí
Externí odkazy
- Práva Starého města Pražského
- Nejstarší dochované pečetidlo Starého Města pražského z doby kolem roku 1280
- Práva Starého města Pražského
- Staroměstská pamětní kniha z r. 1310 (Liber vetustissimus)
Literatura
- BILIÁNOVÁ, Popelka. Pražské pověsti. Praha: 1995
- KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Svazek 1. Praha : Academia, 1996. 639 s. (Umělecké památky Prahy.) Jmenný, názvový a místní rejstřík. ISBN 80-200-0563-3.
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online.
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Staré Město, s. 91-256.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |