Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Koloděje
Z Multimediaexpo.cz
Koloděje (2. p. Koloděj) jsou bývalou obcí, nyní katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Koloděje. Jádro zástavby Kolodějí má původní charakter vesnice, významným objektem je přilehlý zámek s oborou.
Je zde evidováno 40 ulic a 400 adres. Žije zde 1225 obyvatel.
Obsah |
Historie
Počátky Koloděj jsou spojovány se vznikem nové cesty z Prahy na východ (moravské cesty) po opevnění Starého Města pražského po roce 1230, v době Václava I. Bylo zde jedno z mála míst vhodných pro přechod Rokytky. Ves měla název podle kolářů (kolodějů), kteří se usadili u brodu a živili se opravami vozů. Od brodu vedla cesta dále na východ několika paralelními vyježděnými úvozy do kopce. Nejstarší dochovaná zmínka o tvrzi v Kolodějích je z roku 1346.[1] Osada je pravděpodobně starší. Funkci hlavní cesty však brzy (není přesně známo kdy) převzala silnice přes Běchovice a Úvaly (tzv. českobrodská, vídeňská, jihlavská, kolínská), které tehdy také patřila do kolodějského panství. Les Vidrholec zasahoval ještě v 17. století až ke Kolodějům a patřil k jejich panství. Celá oblast byla po staletí ohrožována lapky a loupežníky a stala se tím příslovečnou. Již roku 1142 nechal kníže Vladislav po svém nastoupení na trůn les od loupežníků vyčistit. Katovské a soudní knihy okolních měst od 16. století obsahují množství záznamů o popravách lupičů z Vidrholce, mnozí odsouzení měli za sebou několik desítek loupeží. V 16. a 17. století musel majitel panství na příkaz komorního soudu stromy a křoviny na dostřel od císařské silnice z bezpečnostních důvodů vysekávat. Tuto historickou etapu zakončila až výstavba železnice v letech 1840–1845. V období kolem 17. století měla ves faru a kostel (Povýšení svatého Kříže), 11 poddanských usedlostí, 1 ovčín a 1 mlýn. Na počátku 18. století v souvislosti s přestavbou zámku byla přirozená sídelní struktura vsi ovlivněna záměrnými přestavbami, které umožnily zahuštění zástavby. Během 18. století vzniklo v obci dalších 10 poddanských hospodářských usedlostí, zčásti i dělením původních, počet domů se tak zvýšil na 30. Tento trend pokračoval i v 19. století. Roku 1797 byly postaveny dřevěné chalupy v dolní části Kuťat. Ve 20. století se jádro obce přemístilo do horní části obce, s jejímž rozvojem počítala již přestavba na počátku 18. století. V roce 1974 byly Koloděje připojeny k hlavnímu městu Praze.
Kolodějský hrad a zámek
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Kolodějský zámek
Značnou část území Kolodějí zaujímá na jihovýchodě, mezi Koloději a Hájkem, Kolodějská obora, v jejíž vstupní části ve směru od vsi vévodí Kolodějský zámek. Obora a zámek byly dvakrát konfiskovány: poprvé Lichtenštejnům československou první republikou, podruhé komunistickým Československem, a pokaždé pak sloužily k reprezentativním účelům vlády. Jedná se o jejich navrácení rodině Kumperů, která je koupila v roce 1937. Kolodějský hrad byl ve druhé polovině 16. století přestavěn na zámek, který však stále měl původní výraznou vysokou okrouhlou věž. Jan Adam Ondřej z Lichtenštejnu v letech 1706–1712 zahájil další přestavbu. V roce 1806 prošel zámek další přestavbou, při níž zámek přišel o hradní věž. Po konfiskaci zámku Lichtenštejnům v něm v roce 1919 občas pobýval T. G. Masaryk, než přesídlil do Lán. V letech 1937–1946 zámek vlastnil Antonín Krumpera, ředitel Waltrovky. V roce 1947 převzalo zámek ministerstvo vnitra a zřídilo v něm školu Sboru národní bezpečnosti. V roce 1948 byl zámek vládou předán k užívání prezidentu Klementovi Gottwaldovi, kterému při té příležitosti 2. července 1948 bylo uděleno čestné občanství Koloděj. Gottwald však, podobně jako předtím Masaryk, brzy nato přesídlil do Lán a v kolodějském zámku byla obnovena vyšší politická škola Sboru národní bezpečnosti. Z roku 1955 se dochovaly doklady, že se ze zámku odstěhovala Pohraniční stráž. Od roku 1993 zámek používala k reprezentačním účelům Vláda České republiky. Vítězslav Kumpera, potomek Antonína Kumpery, požádal o vrácení zámku s oborou, restaurací a jízdárnou v roce 1991. Po dlouhých sporech a soudních jednáních jej definitivně získal v roce 2008.[2]
Území
Kolodějskou oborou protéká říčka Rokytka, v oboře na ní leží rybník V Oboře. Rokytka zde tvoří okraj Pražské pánve. Historicky bývalo centrum vsi u brodu přes Rokytku. Dnes je přirozeným centrem městské části autobusová otočka u kostela Povýšení svatého Kříže na jihu zástavby, vzdálená asi 400 m východně od zámku a obory.
Sousední čtvrtě a obce
Koloděje sousedí s městskými částmi Praha 21 (k. ú. Újezd nad Lesy), Praha-Běchovice (k. ú. Běchovice), Praha-Dubeč (k. ú. Dubeč) a Praha 22 (k. ú. Hájek u Uhříněvsi) a s obcí Sibřina, zejména s novou zástavbou vyrůstající severně od sibřinské osady Stupice.
Doprava
Z Kolodějí vedou silnice (respektive místní komunikace silničního charakteru) do sousedních vesnic a čtvrtí. Ulice K Dubči vede k Dubči, ulice K Sibřině vede k Sibřině a na kraji Kolodějí z ní odbočuje silnička do Stupice, ulice V lipách vede do Újezda nad Lesy a ulice K Běchovicům vede k Běchovicům. Ve všech těchto čtyřech hlavních směrech jezdí linková autobusová doprava Pražské integrované dopravy. Přes Dubeč jezdí celotýdenně autobusové linky ke stanici metra Skalka (linky 111 a 329). Linka do Újezda nad Lesy umožňuje zejména návaznost na železniční stanici Praha-Klánovice, ale pokračuje až ke stanici metra Černý Most.
Turistika
Kolodějemi prochází od Stupice k Újezdu okružní cyklistická trasa Pražské kolo (č. 8100, nově A50). Trasa do Dubče má být v novém pražském systému cyklotras označena A248 a na západním okraji Kolodějí z ní má do Běchovic odbočovat trasa A247. Ve směru od Uhříněvsi a Královic, podél východního okraje obory a k Běchovicům, prochází červeně značená pěší turistická trasa č. 0008.
Znak a prapor
V minulosti jakožto pouhá vesnice neměly Koloděje na vlastní symboly nárok. Znak a prapor navržený obcí jim byly uděleny až v roce 1994. V heraldicky pravé (t. j. levé) polovině štítu je znak Prahy, v levé polovině je v zeleném poli zlaté kolo se dvanácti špicemi s oddělenou horní loukotí. V patě štítu je modré vlnité břevno stříbrně lemované. Prapor má zelený list, na němž je žluté kolo z kolodějského znaku.
Další fotografie
Reference
- ↑ Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998, ISBN 80-7185-143-4, str. 522
- ↑ Vláda přišla o zámek v Kolodějích, Novinky.cz, 18. 1. 2008
Externí odkazy a literatura
- Základní škola Koloděje
- Městská část Praha-Koloděje, web městské části
- MČ Praha-Koloděje na portálu veřejné správy
- Z historie Koloděj
- Jan Vinař: Kapitoly z dějin Koloděj, El Consult, 2000, ISBN 80-902076-2-6, vydáno s podporou grantu hlavního města Prahy, Místního úřadu v Kolodějích a Úřadu vlády České republiky
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |