Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Sibřina
Z Multimediaexpo.cz
Obec Sibřina se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 542 obyvatel.
Obsah |
Části obce
- Sibřina
- Stupice
Základní statistické údaje
- Počet částí 2
- Katastrální výměra [ha] 441
- Počet obyvatel (15.2.2002) 458
- Z toho v produkt. věku 236
- Průměrný věk 40,3
- Základní vybavenost obce
- Pošta ano
- Škola ne
- Zdravotnické zařízení ne
- Policie ne
- Kanalizace (ČOV) výhled
- odovod ano
- Plynofikace ano
- Starosta obce: Ing. Petr Vítek
- Místostarosta: Ing. Lenka Stemberková
- Zastupitelé: RNDr. Zdeňka Kubánková, Alena Cvejnová, Hana Kloučková, Ing. Jiří Šáda, Jiří Marčan, Ladislava Miková, Ing. Roman Koštein
- Komise:
- stavební a rozvoj obce předseda: Ing. Jiří Šáda
- pro životní prostředí a veřejnou zeleň předseda Hana Kloučková
- dotačních titulů a spolupráce s jinými obcemi Ing. Petr Vítek
- přestupková a veřejného pořádku předseda Jiří Marčan
- školské,sociální a kulturní předseda Hana Kloučková
- Kontrolní výbor předseda Ladislava Miková
- Finanční výbor předseda Ing. Roman Koštein
Dějiny
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1197, kdy je jmenován první majitel Bertoldus de Zebrin a jeho dva synové Sezema a Heřman. Na přelomu 13. a 14. století byl majitelem Sibřiny pražský měšťan Albert Menhartův a nedlouho poté Vítek ze Švábenic. Ten ji nejdříve zastavil a v roce 1309 opět vyplatil penězi za prodaný majetek. Roku 1318 seděli na vsi zemani Čeněk a Zdislav, později královský podkomoří Velfl. Roku 1349 patřila Sibřina pražskému měšťanu Janovi, synu Alberta Menharta ze Starého Města Pražského. Toho roku jednal se Zderazským klášterem o meze směrem k Újezdu. Jeho syn Václav posléze prodal Sibřinu svému strýci Pešlovi Bohuslavovi, který rovněž vlastnil sousední Květnici, kterou po něm převzal syn Jan. Druhý syn Jošt (Jodok) zdědil Sibřinu. Tu prokazatelně držel ještě v letech 1408-1411, kdy se také poprvé připomíná zdejší tvrz (hered. Jodoci de Siebrziny ib. in Siebrzinie in municione... Jodocum de Zbirzyn)citace. Za nezletilého Joštova syna Janka spravoval pak asi do roku 1439 Sibřinu poručník Milota z Hrušova. Jan ze Sibřiny, zmiňovaný od roku 1437 i v pražských městských knihách, sídlil na zdejší tvrzi až do konce roku 1470, kdy zemřel a zanechal dceru Dorotu.
Neznámou smlouvou získal pak před roku 1492 Sibřinu, poplužní dvůr a ostatní zboží majitel tvrze v Dřevčicích Václav Tluksa Vrábský z Vrábí, jeden ze čtyř bratří rozvětveného rodu Tluksů Vrábských z Vrábí. Po jeho smrti (před rokem 1520) zdědil Sibřinu Jetřich Tluksa Vrábský z Vrábí, který ji pak před rokem 1525 prodal Adamu Tluksovi Vrábskému z Vrábí. V jeho majetku byla sibřinská tvrz ještě v roce 1544 a někdy před rokem 1555 ji zdědil jeho syn Hynek Vrábský z Vrábí. Hynek zastavil tvrz Sibřinu, Václavovi Crkovskému ze Zahrádky. Ten převedl zástavu na bratry Bohuslava a Karla Horťátecké a tito dále roku 1573 Zikmundu Vrabskému. Od Zikmunda Vrábského získala v roce 1578 Sibřinu Johanka Chodourová z Vrábí. Ta pak roku 1579 podělila své nezletilé tety Mandalénu Šarovcovou z Chodů, Alenu a Sobinu, dcery své sestry Kateřiny Vachtlové z Vrabí, když jim vydala díl ze Sibřiny - celkem 3500 kop míšeňských grošů. Roku 1583 odprodala od statku ještě tři rybníky a nakonec roku 1587 prodala celý zbývající sibřinský majetek Vilémovi staršímu Malovci z Malovic, jenž jej připojil ke Kolodějům. V roce 1588 prodal Vilém starší Malovec svůj díl Koloděj včetně Sibřiny Václavu Homutovi z Harasova a jeho manželce Evě z Malovic, ti je pak v roce 1589 postoupili Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy.
Doba pobělohorská
Když po bělohorské bitvě musela ovdovělá majitelka Jičína Kateřina Slavatová jako nekatolička uprchnout ze země, ujal se správy Jičína a ostatních statků Smiřických Albrecht z Valdštejna, poručík jejího šíleného bratra Jindřicha Smiřického. Sám uplatnil své dědické nároky, protože jeho matka byla z rodu Smiřických a byl vyslyšen. Tím se stal majitelem jednoho z největších panství v Čecháchcitace. Jindřich Jiří Smiřický, „na rozumu nedostatečný“, umírá de facto jako Valdštejnův vězeň v roce 1630 a Markéta po roce 1654. Budoucí generál císařského vojska Albrecht z Valdštejna však majetek rodu Smiřických dlouho nedržel, neboť jej po bitvě na Bílé hoře prodal roku 1623 císařskému místodržícímu Karlu z Lichtenštejna, v jehož rodu se tento majetek udržel až do převratu ve 20. století. Od této doby tedy patřila sibřinská tvrz, zmíněná naposledy ještě k roku 1621[citace], zdejší poplužní dvůr s vesnicí a novými domy na Vidrholci k uhříněvskému panství. Tvrz zanikla někdy během třicetileté války. Dnes neznáme ani její polohu.
Další fotografie
Reference
Sibřina |
Stupice
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |