Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Řeporyje
Z Multimediaexpo.cz
Řeporyje jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Většina jejich území patří do městské části Praha-Řeporyje s výjimkou malé neobydlené části jižně od Krtně, která patří do městské části Praha 13. Je zde evidováno 74 ulic a 787 adres. Žije zde 2857 obyvatel. V roce 1919 byly Řeporyje povýšeny na městys.
Městská část Praha-Řeporyje se nachází na jihozápadním okraji hlavního města, na samém počátku Dalejského údolí, které se odtud rozkládá podél stejnojmenného potoka. Je tvořena
- částí katastrálního území Řeporyje (malá neobydlená část jižně od Dalejského potoka u Krtně spadá do městské části Praha 13),
- celým katastrálním územím Zadní Kopanina
- částí katastrálního území Stodůlky, vymezenou ulicemi Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka. Do této „řeporyjské“ části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Delvita)
- částí katastrálního území Třebonice (betonárna SSŽ a přilehlé území k hranici města).
Obsah |
Historie
Malá vesnice Řeporyje se začala rozrůstat na svahy Dalejského potoka v polovině 19. století, do té doby měla ryze zemědělský charakter. V té době bylo vybudováno mnoho usedlostí, které se dochovaly i do dnešních dnů. V mapách z 2. vojenského mapování je označena názvem Řepora.
Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také Velká a Malá Ohrada, které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci 19. století (trať vedená Prokopským údolím přes Řeporyje směrem do Berouna), na přelomu 19. a 20. století začal rozvoj hlavně díky těžbě vápna - jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k zbudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku 1919 povýšena na městys.[1]. Počet obyvatel přesáhl tři tisíce. V roce 1921 vznikl zdejší fotbalový tým FK Řeporyje.[2] Původní venkovské domy a dělnické byty začínají doplňovat postupně i malé průmyslové provozy městského typu.
Po druhé světové válce dále pokračuje přeměna Řeporyj ze zemědělské obce na pražské předměstí; roku 1974 je pak obec připojena ku Praze v rámci velkého rozšiřování metropole hlavně jižním a východním směrem. Vzniká také vysoká stavba zemědělského sila, která je nyní v celých Řeporyjích nejvyšší.
V roce 1989 Útvar rozvoje města vypracoval studii[3] na komplexní zastavění území řeporyjské městské části. Tato zástavba, která by byla vlastně rozšířením sídliště Jihozápadní město, počítala s novými panelovými domy, které by plynule navazovaly na současnou vilovou zástavbu (podobně jako na jiných místech v metropoli, kde byla vybudována rozsáhlá sídliště). Revitalizována měla být i zeleň a postaveny měly být i nové dopravní tepny. Vzhledem k rychlému konci socialistické koncepce výstavby moderních sídlišť však projekt realizován nebyl, v první dekádě 21. století však Řeporyje zaznamenaly přecijen rychlý rozvoj - v severní části MČ se začaly objevovat nové domy, svým charakterem bližší této okrajové části metropole. I do budoucna se počítá s novou výstavbou v Řeporyjích.
Zástavba
V okolí Řeporyjského náměstí se dochovaly původní selské usedlosti, většinou v nepříliš udržovaném stavu. Na jižní straně náměstí je kostel svatých Petra a Pavla.
Novější zástavba rodinných domků je v okolí ulice Smíchovské a Jáchymovské v severní části území.
Železniční tratí je od centrální části městské části oddělena část podél ulice Ořešské.
V městské části jsou dvě základní školy, u Smíchovské ulice a u Ořešské ulice. Východně od Ořešské ulice je také hřiště TJ Sokol Řeporyje.
U ulice, či spíše silničky, K Zadní Kopanině je zahrádkářská osada. Řada domků je také v ulici Mládkově podél stezky podle toku Dalejského potoka, východně od Řeporyj.
V západní části městské části je průmyslová zóna. Severně od nádraží je gigantické obilné silo s reklamním nátěrem firmy Meindl, které je nejvýraznější dominantou Řeporyj. Je v Česku hlavním silem „S1“ firmy Soufflet Agro a. s., patřící k francouzské nadnárodní zemědělské obchodní skupině. Druhé obdobně významné silo „S2“ téže společnosti je v Kojetíně na Moravě.[4] Dříve řeporyjské silo patřilo firmě Proslad a. s. Prostějov. Povrch sila má plochu asi 7000 m2[5]
V severozápadní části území Řeporyj je skanzen Řepora, před požárem nazývaný Tuležim.
Doprava
V Řeporyjích je železniční stanice Praha-Řeporyje. Trať pokračuje k Praze Dalejským a Prokopským údolím.
Autobusová doprava je vedena od stanic linky metra B Luka a Nové Butovice. Z Řeporyj pokračují autobusy do Ořechu nebo do Třebonic nebo přes Zadní Kopaninu do Radotína.
Příroda a zajímavosti
Řeporyjemi protéká Dalejský potok. Do přírodně zajímavého Dalejského údolí vede naučná stezka i další turistické značení.
Sousední čtvrti
- Holyně
- Řeporyje
- Jihozápadní město
- Barrandov
Galerie
.JPG) Jihozápadní strana Řeporyjského náměstí |
 Křižovatka ulic K chaloupce a Dalejská v pohledu od východního výběžku Řeporyjského náměstí. |
 Dalejská ulice u viaduktu k Zadní Kopanině. Chodník je umístěn na konstrukci nad Dalejským potokem. |
 Železniční přejezd na Ořešské ulici |
 Ořešská ulice u křižovatky s ulicí Od školy |
 Nádraží Praha-Řeporyje |
 Silo za Řeporyjemi |
Souřadnice
Reference
- ↑ Historie Řeporyj
- ↑ Informace na stránkách klubu
- ↑ Mapa plánovaného sídliště
- ↑ Soufflet Agro a. s.
- ↑ http://www.suno.cz/reference.htm – nátěr sila
Externí odkazy
- Úřad městské části Praha-Řeporyje
- Neoficiální stránky městské části Praha-Řeporyje
- Stránky Klubu za zelené Řeporyje
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |