Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Univerzita Karlova
Z Multimediaexpo.cz
Univerzita Karlova v Praze (latinský název Universitas Carolina Pragensis) je nejvýznamnější česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě. UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni. V roce 2009 zde studovalo téměř 53 tisíc studentů, tj. téměř pětina všech vysokoškoláků v ČR. Roku 2009 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice a v celosvětovém žebříčku ji zařadila na 201.–302. místo.[1]
Obsah |
Založení a dějiny
Středověká, stavovská a jezuitská univerzita
Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. [1] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do čtyř „národů“ podle původu, protože univerzita byla určena pro celou oblast Karlovy říše.
Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysou stavbou Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v Lipsku a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.
Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.
Osvícenský absolutismus
Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé části univerzity působili například vědci Ernst Mach a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen.
Československá republika
- Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)
Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament roku 1920, že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu Pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.
Po roce 1945
- Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)
V roce 1945 byla německá univerzita zrušena, její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta jaderné fyziky (1955).
Po tzv. „sametové revoluci“, o níž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (větší třetina připadla na AV ČR, menší na všechny ostatní vysoké školy v ČR.
Podle zákona 172/1990 se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, zákon č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdil. Identifikační číslo univerzity (IČ) je 00216208.
Současný stav
17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast
- humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, novinářství a knihovnictví, sportu, teologie a věd o umění,
- přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
- lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie.
V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR.
V čele univerzity stojí rektor, jímž je od roku 2005/6 biolog, prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. K 31. 12. 2009 studovalo na UK 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.[2] Z celkem 12 474 zaměstnanců je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.[3]
Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.[4] V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.
Rozpočet univerzity činil v roce 2009 přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet).[5] Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování, vydavatelská činnost a knihovny. Celkový knihovní fond činí 4,66 mil. svazků, z toho 721 tisíc ve volném výěru.[6]
Média
UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz ([2]) a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.
Medaile a ceny
Známí absolventi
- Edvard Beneš (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa
- Václav Bělohradský (* 1944), filozof a sociolog
- Bernard Bolzano (1781–1848), matematik a filozof
- Max Brod (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel
- Carl Ferdinand Cori (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny
- Gerty Cori (1896–1957), biochemička, nositelka Nobelovy ceny
- Karel Čapek (1890–1938), spisovatel
- Eduard Čech (1893–1960), matematik
- Václav Černý (1905-1987), literární vědec
- Josef Dobrovský (1753–1829), filolog a historik
- Prokop Drtina (1900-1980), právník a politik
- Max Dvořák (1874-1921), historik umění
- Karel Engliš (1880-1961), ekonom
- Jan Gebauer, (1838-1907), lingvista
- Ernest Gellner (1925-1995), sociolog
- Jiří Grygar (*1936), český astronom, astrofyzik a významný popularizátor vědy
- Jaroslav Heyrovský (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny
- Václav Hlavatý (1894-1969), matematik
- Antonín Holý (*1936), chemik
- Milada Horáková (1901-1950), právnička a politička
- Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel
- Miroslav Hroch (*1932), historik
- Jan Hus (1369–1415), náboženský myslitel a reformátor
- Jakoubek ze Stříbra (1375-1429), teolog
- Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních typů
- Alois Jirásek (1851-1930), spisovatel
- Josef Jireček (1825-1888), slavista a historik
- Josef Jungmann (1773-1847), bohemista
- Franz Kafka (1883–1924), spisovatel
- Karel I. (1887–1922), poslední rakouský císař a poslední český král
- Miroslav Katětov (1918-1995), matematik
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář
- Mistr Klaret (1320-1370), teolog a lexikograf
- Václav Kliment Klicpera (1792-1859), spisovatel
- Luboš Kohoutek (* 1935), astronom
- Jaromír Korčák (1895-1989), geograf, demograf a statistik
- Viktorin Kornel ze Všehrd (1460-1520), právník
- Karel Kramář (1860-1937), právník a politik
- Jiří Krupička (* 1913), geolog a spisovatel
- Křišťan z Prachatic (1370-1439), astronom a lékař
- Milan Kundera (* 1929), spisovatel
- František Lexa (1876-1960), egyptolog
- Lukáš Pražský (1460-1528), teolog
- Karel Hynek Mácha (1810-1836), básník
- Jan Marcus Marci (1595–1697), lékař
- Vilém Mathesius (1882-1945), lingvista
- Jan Mukařovský (1891-1975), literární vědec
- Jan Patočka (1907-1977), filosof
- František Martin Pelcl (1734-1801), bohemista
- Georg Placzek (1905–1955), fyzik
- Karel Poláček (1892-1945), český spisovatel, novinář a filmový scénárista
- Leopold Pospíšil (*1923), časko-americký právník a antropolog
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog
- Emanuel Rádl (1873-1942), biolog a filosof
- Alois Rašín (1867-1923), ekonom a politik
- Ladislav Smoljak (1931-2010), učitel, redaktor, scénárista, herec a režisér
- Milada Součková (1898-1983), spisovatelka
- Pavel Stránský (1583-1657), spisovatel a politik
- František Xaver Šalda (1867-1937), spisovatel a kritik
- Ota Šik (1919–2004), ekonom
- František Šmahel (*1934), historik
- Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel
- Josef Šusta (1874-1945), historik
- Ferdinand Stoliczka (1838–1874), paleontolog
- Dominik Tatarka (1913-1989), spisovatel
- Václav Vladivoj Tomek (1818-1905), historik
- Peter Tomka (* 1956), slovenský právník a diplomat
- Dušan Třeštík (1933-2007), český historik a publicista
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel
- Michal Viewegh (*1962), spisovatel
- Jan Campanus Vodňanský (1572-1622), humanista
- Petr Vopěnka (* 1934), matematik
- Jiří Weil (1900-1959), spisovatel
- Max Wertheimer (1880–1943), psycholog
- Petr Zenkl (1884-1975), politik
Organizační struktura
Fakulty
- Katolická teologická fakulta
- Evangelická teologická fakulta
- Husitská teologická fakulta
- Právnická fakulta
- 1. lékařská fakulta
- 2. lékařská fakulta
- 3. lékařská fakulta
- Lékařská fakulta v Plzni
- Lékařská fakulta v Hradci Králové
- Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
- Filozofická fakulta
- Přírodovědecká fakulta
- Matematicko-fyzikální fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta tělesné výchovy a sportu
- Fakulta humanitních studií
Další součásti
Vysokoškolské ústavy
- Ústav dějin UK a Archiv UK
- Centrum pro teoretická studia (CTS)
- Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI
Jiná pracoviště
- Ústav výpočetní techniky
- Evropské informační středisko
- Ústav jazykové a odborné přípravy
- Ústřední knihovna
- Centrum pro otázky životního prostředí
Účelová zařízení
- Koleje a menzy
- Arcibiskupský seminář
- Nakladatelství Karolinum
- Správa budov a zařízení
- Sportovní centrum
Související články
- Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)
- Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)
- Karolinum
- Klementinum
- Seznam rektorů Univerzity Karlovy
- Seznam nejstarších univerzit
Literatura
- M. Svatoš (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 – 1622). Praha 1995
- I. Čornejová (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622-1802). Praha 1995
- J. Havránek (red.), Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802-1918). Praha 1995
- J. Havránek – Z. Pousta (red.), Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918-1990). Praha 1995
- Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.
- Ottův slovník naučný. Heslo Praha
- TOMEK, Václav Vladivoj. Děje university Pražské. Praha : České museum, 1849. Dostupné online.
- WINTER, Zikmund. O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století. Praha : Matice česká, 1899. Dostupné online.
- WINTER, Zikmund. Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622). Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online.
- Výroční zpáva o činnosti UK za rok 2009. Praha: UK 2010. ISBN 978-80-254-7851-6
Reference
- ↑ Academic Ranking of World Universities. Academic Ranking of World Universities - 2009 [online]. 2009-11-02, [cit. 2009-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 9.
- ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 102n.
- ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 9.
- ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 100
- ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 270.
Externí odkazy
- Oficiální stránka UK
- založení a dějiny UK na oficiálním web UK
- Časopis Forum o srovnávacích žebříčcích univerzit
- Studentský portál Karlovy univerzity
- Ukáčko.cz portál studentů UK
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |