Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Teplice

Z Multimediaexpo.cz

Budova Teplické radnice

Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945-1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají zhruba 53 000 obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice.

Obsah

Historie do 2. světové války

Pohlednice s tématikou Teplic a Doubravky, přibližně z roku 1903
Pohled od dnešního divadla, přibližně kolem roku 1902
Památník padlých letců 15. letecké armády USA
Morový sloup. V pozadí vlevo se nachází děkanství kostela svatého Jan Křtitele, vpravo kostel pařící k zámku.

Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10 - 40 tisíci roky. Dále, že zde sídlili ve 4.století př.n.l. Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů.

Termální prameny zde byly podle pověsti (vymyšlené Václavem Hájkem z Libočan) objeveny už roku 762, viz památka Pravřídlo ve znaku města, ale první důvěryhodná zmínka z části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12. století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita Durynská, manželka Vladislava I., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení husitských válek, po bitvě Na Běhání roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic.

Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic, Vilém Vchynský ze Vchynic, byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1643 v Chebu. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umírá za záhadných okolností dřív, než panství spatří, ještě téhož roku. Panství dědí Janova sestra, ta jej přináší věnem Jeronýmu Clarymu.

Po třicetileté válce je vybité obyvatelstvo Teplic doplňováno přísunem německých kolonistů, jejichž potomci Teplice obývali až do odsunu v roce 1945. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavují zámek v barokním slohu, roku 1718 také vzniká barokní sloup Nejsvětější Trojice (morový sloup) z dílny Matyáše Bernarda Brauna, dodnes stojící na Zámeckém náměstí.

V 18. století se rozvíjí průmysl: po roce 1742 vznikají v okolí Teplic první hnědouhelné doly. V Teplicích vzkvétá výroba punčoch. Převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru v roce 1793, při obnově se otevírá jejich klasicistní fáze.

V roce 1812 se v Zámecké zahradě setkali Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Toto první setkání bylo zároveň i jejich poslední.

Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi.

V roce 1938 byly Teplice, jakožto součást Sudet připojeny k Třetí Říši.

Přírodní poměry

Slavností otevření Kamenných lázní v roce 1911

Teplice se nachází v teplé klimatické oblasti České republiky. Průměrná lednová teplota za roky 1961–2000 činí -1,8 °C,červencová pak 18,2 °C. Průměrné roční srážky 563 mm.V Teplicích se velmi často vyskytují,především v období od října do března,teplotní inverze. Stav ovzduší se ale od 90. let minulého století výrazně zlepšil.

Teplice se nacházejí v nadmořské výšce 200 m n. m. až 399 m n. m.

Pamětihodnosti

Pomník padlých Sovětů
Teplický zámek
Kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
  • Kostel sv. Jana Křtitele. Děkanský kostel stojí v dolní části Zámeckého náměstí. Byl postaven r. 1585 na místě starší stavby. R. 1645 byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. R. 1659 sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař Mikuláš Löw.[1] Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl zřejmě v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně,[2] třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z r. 1540 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1482 od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, dnes prázdný.
  • Kostel Povýšení sv. Kříže. Pravoslavný kostel z r. 1568 stojí na náměstí vedle děkanského kostela sv. Jana Křtitele. V boční severní věži se nachází zvon z roku 1477 s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál, který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený.
  • Kostel Prokopa Holého církve československé, původně evangelický. Kostel s vysokou věží, vystavěný v letech 1861 - 1864 stojí na návrší v obci, dominanata. Dnes je zrušený, věž, dokončená roku 1882, je bez zvonu.
  • Kostel. Drobný kostel bez věže stojí v Havlíčkových sadech. Sanktusník bez zvonu.
  • Kostel sv. Alžběty v Šanově. Kostel z let 1864 - 1867 s vysokou zadní severní věží stojí v obci v Šanovských sadech. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z roku 1882 od Petra Hilzera.
  • Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech. Původně evangelický kostel, vystavěný na počátku 20. století, stojí v obci při silnici do Ústí nad Labem. Ve vysoké západní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1911 od Richarda Herolda a litinový zvon z bochumských oceláren.
  • Concordia. Funkcionalistická budova postavená pro libereckou pojišťovnu Concordia (dokončena v roce 1931) podle návrhu architektů Maxe Loose a Wilhelma Dorantha s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem.

Židé ve městě

V předchozích stoletích ve městě žila velmi početná židovská menšina, která měla jak svou vymezenou část - ghetto, tak svou nádhernou synagogu. V březnu 1939 byla tato vypálena, a během války bylo přes 6,000 židovských občanů města vyvražděno ve vyhlazovacích táborech. Dnes existuje v Teplicích maličká židovská obec, většinu z nemnoha členů tvoří právě přeživší holocaustu.

Lázeňské domy

  • Císařské lázně, jméno po císaři Franzi Josefovi I
    • Sadové lázně, patří pod Lázeňský dům Beethoven, tzv. depadence
  • Lázeňský dům Beethoven, spojené a nové budovy v centru města
  • Kamenné lázně z roku 1911
    • Jirásek, patří pod Kamenné lázně
  • Nové lázně
  • Vojenské lázně ( nepatří pod společnost Lázně Teplice v Čechách )
  • Hadí lázně

Zdravotnictví

Mimo oblast lázeňské péče má město rozsáhlou síť ordinací praktických i odborných lékařů, pět domů s pečovatelskou službou, nemocnici s poliklinikou na Duchcovské třídě a 11 lékáren v různých částech města.

První nemocnice v teplickém okrese byla zřízena v roce 1859 v Krupce a měla 40 lůžek.

17. červen 1888 založilo okresní zastupitelství fond na vybudování nemocnice a ze svých příjmů ukládalo ročně 2 000 zlatých.

V roce 1891 rozhodlo okresní zastupitelství postavit nemocnici o 130 lůžkách za 200 000 zlatých, získaných z fondu, darů a příspěvku okresní nemocenské pokladny. Podle vzoru berlínské a vídeňské nemocnice byly zpracovány projekty 5 objektů, a sice: hlavní budovy, izolace, márnice, hospodářské a obytné budovy. Stavba byla dokončena v květnu 1895 a po vybavení zařízením otevřena 18. srpna 1896.

V roce 1901 byl postaven chudobinec, ke kterému byly roku 1927 přistavěny boční objekty. V roce 1902 dal průmyslník Grohman postavit dětský pavilon. Další vývoj nemocnice zaostával za rozvojem okresu.

V letech 1915–1916 byl zřízen infekční pavilon a po válce provizorní tuberkulózní oddělení. V první světové válce nemocnice katastrofálně zchátrala.

Okresní správní komise začala v roce 1924 řešit situaci zpracováním představy o postupné výstavbě nemocnice. V roce 1925 byly zakoupeny přilehlé pozemky (celkově až na 25 ha). V letech 1926–1927 byla postavena přijímací budova, obytná budova, provizorní infekční pavilon a přístavba obou křídel u chorobince (dnešní interna). Roku 1928 byla zahájena rozsáhlá dostavba a přestavba nemocnice. Její součástí byla výstavba chirurgického pavilonu, hospodářské budovy, kuchyně, prádelny, telefonní ústředny, skleníků. V budovách bylo vybudováno ústřední topení, kanalizace a čistička odpadních vod. Stavby byly dokončeny v roce 1931. Náklady na výstavbu a modernizaci byly 32 140 000 Kč. Po této výstavbě měla nemocnice 592 lůžek.[3]

Velká hospodářská krize a následně druhá světová válka znemožnila realizovat celý plán dostavby z roku 1924. Nebyl již postaven plicní, interní a infekční pavilon, patologicko-anatomické oddělení s prosekturou. Naopak, nemocnice byla v žalostném stavu a neudržovaná.

V roce 1991 byla ukončena rekonstrukce sekce A chirurgického pavilonu, v níž je umístěno také nové oddělení centrální sterilizace a šatny. Byla provedena kompletní výměna všech inženýrských sítí. V celém areálu nemocnice byl zaveden nový kabelový rozvod elektrické energie. V roce 1992 byla zahájena rekonstrukce sekce C - chirurgie a nástavba 1. podlaží na sekci C. Do objektu RDG byla účelně umístěna magnetická resonance. Maximální péče byla věnována postupné rekonstrukci a hlavně modernizaci stávajících objektů. Součástí této činnosti je i modernizace nové polikliniky, která byla postavena v letech 1987–1992 podle dřívějších socialistických koncepcí .

Banky

Ve městě s bohatou klientelou má své zastoupení pobočkami celá řada celostátních bankovních ústavů

  • Hypoteční banka a.s
  • Česká spořitelna, a.s
  • Českomoravská stavební spořitelna, a.s
  • EBanka, a.s.
  • GE Money Bank
  • Živnostenská Banka
  • Komerční banka, a.s.
  • Raifeisen Bank
  • ČSOB

Místní části

  • Anger
  • Nová Ves
  • Bílá Cesta
  • Prosetice
  • Řetenice
  • Sobědruhy
  • Hudcov
  • Šanov I ( Starý Šanov )
  • Šanov II ( Nový Šanov )
  • Letná
  • Centrum
  • Trnovany

Kultura

Hlavní, tradiční akcí je každoroční slavnostní zahájení lázeňské sezóny vždy poslední květnový víkend (výjimkou byl rok 2010, kdy bylo slavnostní zahájení lázeňské sezóny kvůli volbám o týden zpožděno).

Hlavními centry kultury jsou :

  • Krušnohorské divadlo v centru města
  • Dům Kultury
  • Regionální muzeum v Teplicích, sídlí na zámku v centru města (www.muzeum-teplice.cz)
  • Regionální knihovna
  • Botanická zahrada, Šanov
  • Kino Květen, dnes jediné z původních šesti přemístěno do nového Kulturního domu
  • Galerie Bohemia Art, s řadou výstavních síní
  • Hvězdárna (Severočeská) na Písečném vrchu a související planetárium nedaleko v Šanově
  • Severočeská filharmonie Teplice

Školství

Ve městě nyní funguje 16 základních, převážně příspěvkových škol a řada škol středních

Sport

Ve městě je několik desítek tělovýchovných jednot a klubů sportovního charakteru. Nejpopulárnější je prvoligový fotbalový FK Teplice, a futsalovy FC Balticflora , dalšími jsou např. TJ Hvězda Trnovany, TJ Lokomotiva Teplice, TJ Bonex, TJ AGC. Město má svůj areál Aquacentrum. Do historie se zapsal předválečný fotbalový klub Teplitzer FK, který byl řadu let účastníkem československé fotbalové ligy a za který nastupovala řada tehdejších reprezentantů ČSR, např. Karel Koželuh.

Obchodní síť

Ve městě a jeho okrajových částích mají zastoupení svými obchodními domy všechny velké obchodní řetězce. Některé z nich jsou součástí obchodních center.

Doprava

Automobilová

V Teplicích je doprava automobilů komplikovaná pouze na Masarykově třídě, v Jankovcově ulici a v dalších větších ulicích. Jinak je doprava celkem klidná díky vybudovaným obchvatům s nadúrovňovým křížením. Mnohé z nich na úkor parků a lesíků.

Městská hromadná doprava Teplice

Teplický trolejbus Škoda 14TrM

MHD se v Teplicích objevila v roce 1895. Tehdy vyjely do teplických ulic poprvé tramvaje. Jednalo se o první provoz elektrickými tramvajemi na území dnešního Česka (pokud nepočítáme zkušební a propagační Křižíkovu elektrickou dráhu na Letné v Praze). Po letech rozvoje (např. meziměstská trať do Dubí) přišel úpadek v 50. letech 20. století. Tramvajová doprava byla v Teplicích zrušena v roce 1959.

Trolejbusy měly původně tramvaje doplňovat. První trolejbusová trať byla otevřena v roce 1952, brzy ale tato vozidla tramvaje zcela vytlačila. Větší rozmach prodělaly trolejbusy v 80. letech a v první polovině 90. let. Poté však nastala stagnace, kdy se dokonce uvažovalo o zrušení trolejbusové dopravy. Nyní jsou moderní trolejbusy opět důležitou součástí veřejností využívané dopravy.

První městské autobusy se v Teplicích objevily již ve 20. letech 20. století. Šlo však o linky soukromých dopravců. Ty byly na začátku 30. let převzaty městskou společností, která provozovala tramvaje. Po Druhé světové válce tyto linky ale převzala ČSAD. První autobusy dopravního podniku tak vyjely až v roce 1951, následoval prudký rozvoj tohoto typu dopravy.

V roce 2007 Dopravní podnik Teplice s.r.o provozoval 27 linek autobusů po městě a okolí a 10 linek trolejbusů. Tento podnik od roku 2008 převzala společnost Veolia transport česká republika, člen francouzské firmy Veolia Transport. Dopravní podnik se přejmenoval na Veolia Transport Teplice s.r.o a s ním byla převzata i dopravní obslužnost. Dne 1.7.2008 se mění název DP Teplice na Veolia Transport Teplice a s tímto datem také navždy mizí ze všech vozidel, i dokumentů Dopravního podniku jeho žlutomodré logo.

Vlaková doprava

Železniční křižovatkou je hlavní teplické nádraží, vlaková stanice Teplice v Čechách. Další teplická nádraží jsou : Proboštov , Teplice - Řetenice , Teplice zámecká zahrada ,Prosetice , Teplice lesní brána. První železniční trať z Ústí nad Labem do Teplic byla vybudována roku 1859, poté prodloužena až do Chomutova. Je elektrifikována, číslo tratě 130.

  • Další tratí je č.097 z Řetenic do Lovosic
  • Třetí tratí je č.134 do Litvínova.

Nádraží Teplice v Čechách leží na trati 130 Ústí nad Labem–Chomutov. Odbočující tratě se oddělují v jiných stanicích, v Řetenicích na západě Teplic a v nedalekém Oldřichově. Trať 097 Teplice–Lovosice má v současné době v jízdním řádu uváděný i úsek Teplice–Řetenice, v němž vlaky již jedou po hlavní trati. Trať 134 Teplice–Litvínov se odděluje až v Oldřichově u Duchcova, přičemž v jízdním řádu je zahrnut i souběžný úsek po hlavní trati (Teplice–Řetenice–Oldřichov). Trať 132 Oldřichov u Duchova–Děčín není na území Teplic s ostatními tratěmi propojena a prochází pouze jeho severním okrajem, v současné době však v tomto úseku není veden veřejný osobní provoz.

Souřadnice

Literatura

  • ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha : Práce, 1980.  

Reference

  1. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Kulturní památky Teplicka. Teplice : Město Teplice, 1960. S. 17.  
  2. ↑ KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.  
  3. ↑ http://www.kzcr.eu/TP/historie.aspx

Externí odkazy


Hudcov | Nová Ves | Prosetice | Řetenice | Sobědruhy | Teplice | Trnovany


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Teplice
  Města a obce okresu Teplice  

Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Teplice“