The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Doubravská hora

Z Multimediaexpo.cz


Doubravská hora neboli Doubravka je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice, na jehož vrcholu stával opevněný hrad.

Obsah

Historie hradu

Hrad začal budovat vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Illburk[1]. a v roce 1483 stavbu ukončil. Roku 1488 se pánem hradu stal jeho syn Vilém, který roku 1507 požádal českého krále Vladislava II o propuštění hradu z panství hradu mosteckého. Do dědičného držení hrad získal i s vesnicemi Trnovany a Šanov, které jsou dnes součástí města. Jeho syn Volf z Vřesovic později získal statky v Krupce, Teplicích, Kyšperku a jiné, pod samotným hradem si založil oboru a obehnal ji zdí. Po jeho smrti roku 1569 byl majetek rozdělen mezi manželku, bratra a dcery, ti však brzy po vzájemných sporech o hrad přišli. Pak se zde vystřídala celá řada pánů, např. Vilém z Rožmitálu, císař Rudolf II, Lobkovicové.

Doubravská hora u Teplice v Čechách v 17. a koncem 19. století, obraz A. Levého (1888).

Od roku 1590 náležel pánům z Vchynic (Vilém Vchynský), kteří spravovali teplické panství. Ti zahájili výstavbu bastionového opevnění. Hrad měl původně osm okrouhlých věží, ze kterých se dochovaly dvě a stejný počet trosek. V jeho troskách jsou jasně patrné stopy po sklípkové gotické klenbě. Třicetiletá válka pro moderní pevnost znamenala pohromu; roku 1626 hrad vyhořel, 1631-39 byl opakovaně obléhán i dobyt oběma válčícími stranami, a jako opěrný bod odboje proti císaři byla r. 1644 nařízena jeho demolice. Protože i pobořená pevnost by se mohla stát útočištěm nepřátelských vojsk (Švédové), nařídil v roce 1655 hejtman Litoměřického kraje Gottfried ze Salhauzenu demolici dokončit[2]. Pak už zbyly z hradu jen holé trosky, pouze sklepení a kasematy byly ušetřeny. Doubravská hora zůstala pustá až do roku 1791, kdy si zde panský hlídač Josef Ritschel upravil kasematy na obydlí. I když podstatná část hradu byla po etapách zničena, jeho ruiny umožňují utvořit si obraz o původní velikosti hradní pevnosti.

Restaurace jako hrad

Ruiny hradu i s horou byly již v 19. století využívány pro turistický ruch lázeňského města. V roce 1855 byla na místě někdejšího rytířského sálu zřízena první malá restaurace.[2] V roce 1884 tehdejší majitel města a hradu Edmund Clary–Aldringen pozval významného architekta Bedřicha Ohmanna, pozdějšího profesora pražské Umělecko-průmyslové školy a vídeňské Akademiea. Podle jeho návrhu vybudoval romantickou přístavbu v novoanglickém stylu. K původní hospůdce přistavěl jídelnu a další restaurační místnosti. Zbytky západní věže nechal přizdít do původní výše a byly zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna. Restaurace v r. 1896 vyhořela.

Svazarm

Pohled na Doubravku ze zámeckého parku v Teplicích, obraz Ernsta Gustava Doerella z roku 1874

V roce 1966 převzal ruiny na Doubravské hoře Svazarm, který se staral o zachování pozůstatků stavby. V osmdesátých letech prošla Doubravka rekonstrukcí. V dnešní době je uživatelem budov Asociace víceúčelových technik sportů a činností, AVZO ČR DOUBRAVKA, Doubravka 104, 41504 Teplice (dřívější Svazarm). Tato společenská organizace má své sídlo v hlavní budově a provozuje zde i poblíž budov vysílání radioamatérů (Radioklub Teplice č.50037) i řadu společenských akcí. Restaurace v druhé opravené budově, kde jsou i dílny, je znovu otevřena od 31.5.2008 místní společností, která zde organizuje o prohlídky areálu.

Zajímavosti

  • Na severním úpatí kopce se nachází velký křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely.
  • Jedná se, mimo jiné, též o místo dalekého rozhledu orientované směrem na sever a západ, zejména na město
  • Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i zdejší středisko Junáka.
  • Vrchol je dostupný jednak po žluté turistické značce, případně i betonovou silničkou, opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II - Panoráma.
  • Celá hora je hustě zalesněná a protkaná desítkami cest.

Souřadnice

Reference

  1. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha : Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Doubravská hora, s. 70.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Doubravka, s. 102.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Doubravská hora
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Doubravsk%C3%A1_hora“