Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Jmenný rod
Z Multimediaexpo.cz
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je vedle slovesného rodu (genus verbi) jedna ze dvou skupin mluvnického rodu (mluvnický rod je odlišný od přirozeného rodu (sexus)). Je to mluvnická kategorie tzv. jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování, následně případně i tvary sloves. Podobně jako v češtině se v mnoha jazycích rozlišuje rod mužský (lat. masculinum, počeštěně maskulinum[1]), ženský (femininum) a střední (neutrum). Rod často souvisí s pohlavím, životností či neživotností aj. Rod mluvnický nemusí v jazycích odpovídat rodu přirozenému – např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. V mnoha jazycích se však tento systém rodů liší. V indoevropských jazycích se původně ve všech rozlišoval rod mužský, ženský a střední. V mnoha románských jazycích však dnes neexistuje rod střední. V některých severogermánských jazycích, např. ve švédštině, ženský rod splynul s mužským, takto vzniklý rod nazýváme společný (commune) – v jeho rámci pak u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla rozlišujeme podrod mužský, ženský a věcný (pro věci, které nejsou rodu středního). V angličtině zanikl systém mluvnických rodů, zachovalo se pouze rozlišení přirozeného rodu u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla. Mnohé jazyky kategorii mluvnického rodu vůbec neznají, a to ani u osobních zájmen. Typickým případem jsou ugrofinské jazyky, jako je finština nebo maďarština. V některých jazycích se rozlišují jména do více než tří rodových kategorií.
Obsah |
Rod v češtině
Čeština rozlišuje rod mužský, ženský a střední, u jmen mužského rodu se dále diferencuje na životná a neživotná. V češtině se jmenný rod podmětu shodou (kongruencí) promítá i do některých slovesných tvarů (příčestí). U některých substantiv gramatický rod kolísá a některá varianta může být příznaková (regionálně, stylisticky apod.).
Přehled jazyků
Jazyky bez mluvnických rodů
- Afrikánština
- Angličtina (Angličtina má u zájmen ve třetí osobě jednotného čísla systém přirozených rodů (he, she, it), ale nemá mluvnické rody.)
- Arménština
- Barmština
- Baskičtina
- Bengálština
- Bislama
- Bugis
- Cebuano
- Čínština
- Esperanto (Esperanto rozlišuje rodem zájmena ve třetí osobě a příponu označující ženský rod. )
- Estonština
- Finština
- Gruzínština
- Guaraní
- Havajština
- Chol
- Ido (Ido má mužský infix -ul a ženský infix -in pro živé bytosti. Tyto infixy jsou volitelné a používají se, jen pokud je to nutné pro zamezení záměn. Kromě toho mají osobní zájmena v jednotném i množném čísle tvary pro rod mužský, ženský a střední.)
- Ilocano
- Indonézština
- Interlingua
- Japonština
- Kannadština (Kannadština rozlišuje rod u životných podstatných jmen (učitel/učitelka, sluha/služka) a s nimi souvisejících zájmen)
- Kečua
- Khmerština
- Korejština
- Laoština
- Laponské jazyky
- Lojban
- Makasar
- Malajština
- Malayalam
- Malgaština
- Mandar
- Maďarština
- Nahuatl
- Papiamentu
- Perština
- Pirahã
- Quenya
- Sindarin
- Sinhálština
- Střední Yup'ik
- Tagalog
- Telugština
- Thajština
- Tlingit
- Tok Pisin
- Toki Pona
- Tulu
- Turečtina
- Tzeltal
- Tzotzil
- Vietnamština
- Yoruba
Jazyky se dvěma mluvnickými rody
Mužský a ženský rod
- Akkadština
- Arabština
- Aramejština
- Bengálština
- Katalánština
- Koptština
- Francouzština
- Hebrejština
- Hindština
- Irština
- Italština
- Lotyština
- Litevština *viz "Tři rody s jiným systémem rozdělení"
- Okcitánština
- Padžábština
- Portugalština
- Skotská gaelština
- Starověká egyptština
- Španělština
- Tamazight (Berberština)
- Urdština
- Velština
Společný a střední rod
- Dánština
- Dolnoněmčina
- Norština (Riksmål)
- Švédština
Životný a neživotný rod
V mnoha těchto jazycích je pojmem "životnost" ve skutečnosti míněna spíše jiná distinkce, např. lidský a ne-lidský, racionální a neracionální, sociálně aktivní a sociálně pasivní aj.
Jazyky se třemi mluvnickými rody
Mužský, ženský a střední rod
- Albánština (Střední rod však téměř vymizel)
- Běloruština
- Bosenština
- Bulharština
- Čeština
- Faerština
- Gujarati
- Chorvatština
- Islandština
- Jidiš
- Latina
- Lužická srbština
- Marathi
- Němčina
- Nizozemština (Mužský a ženský rod téměř splynuly, rozdíly však přesto stále existují.)
- Norština
- Polština
- Rumunština
- Ruština
- Řečtina
- Sanskrt
- Srbština
- Slovenština
- Slovinština
- Stará angličtina
- Stará pruština
- Starořečtina
- Tamilština (Má ještě zvláštní čtvrtý rod, který slouží k oslovování učitelů a vyšších úředníků, něco jako naše vykání.)
- Ukrajinština
Tři rody s jiným systémem rozdělení
- Klingonština (umělý jazyk ze světa Star Treku; schopní mluvit, části těla a ostatní)
- Litevština má ve skutečnosti tři rody: mužský, ženský a "bez rodu" - tedy nikoliv rod střední. Tvary bez rodu se vyskytují poměrně málo často, používají se u přídavných jmen a u některých tvarů přechodníků sloves.
Jazyky s více než třemi mluvnickými rody
Některé slovanské jazyky, jako čeština a ruština, rozlišují mužský rod životný a neživotný. Polština rozlišuje životný a neživotný mužský rod v jednotném čísle a v množném čísle rod mužský osobní a ostatní. Švédština ve společném rodě u osobních zájmen třetí osoby jednotného čísla podrod mužský (han), ženský (hon) a věcný (den), ve středním rodě má zájmeno det.
Více než tři rody včetně označení míry
Reference
- ↑ Výraz maskulinum v Internetové příručce Ústavu pro jazyk český
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |