Indoevropské jazyky

Z Multimediaexpo.cz

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Obsah 1 Původ a šíření 2 Rozšíření 3 Dělení 4 Vymřelé jazyky 5 Reference 6 Související články

Původ a šíření

O původu a šíření indoevropského prajazyka existují dvě hlavní konkurenční teorie. Jedna teorie předpokládá původ indoevropských jazyků mezi nomádskými kmeny v oblasti dnešní Ukrajiny a jihozápadního Ruska před 6000 lety. Této teorii se podle předpokládaného způsobu šíření jazyka, říká teorie „meče a koně“. Druhá bývá nazývaná teorií „anatolských farmářů“. Podle ní prapůvodní jazyk z něhož vznikly všechny jazyky indoevropanů pochází z oblasti Anatolie u Kaspického moře v dnešním Turecku, v době před 8000 až 9500 lety.^[1]. Tuto teorii podporují výsledky analýzy větvení jazykového stromu provedené R.D.Grayem (2003).^[2]

Rozšíření

Indoevropskými jazyky mluví víc než 3 miliardy lidí (drtivá většina Evropy, Asie od východního Turecka po Indii (kromě jižní části Indie, kde dominují drávidské jazyky), Amerika, Austrálie a Jihoafrická republika). Studiem indoevropských jazyků se zabývá indoevropeistika, disciplína srovnávací jazykovědy. Mezi 20 v současné době nejpoužívanějšími jazyky je 12 jazyků indoevropských: španělština, angličtina, hindština, portugalština, bengálština, ruština, němčina, maráthština, francouzština, italština, paňdžábština a urdština (dohromady mají více než 1,6 miliardy rodilých mluvčích). V německé jazykové oblasti se občas používá termín indogermánské jazyky (podle krajních geografických oblastí rozšíření jazyků).

Dělení

Indoevropská rodina se dělí na následující skupiny (řazeno podle doby, ze které se nám dochovaly nejstarší záznamy):

• anatolské jazyky – nejstarší známá větev, záznamy z 18. stol př. n. l, dnes vymřelá
• indoíránské jazyky – nejstarší záznamy z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. (sanskrt)
• řečtina (tvoří samostatnou skupinu) – nejstarší záznamy ze 14. stol. př. n. l. (mykénská řečtina); z 8. stol. př. n. l. Homérovy texty
• italické jazyky – nejstarší záznamy ze 7. stol př. n. l. (latina)
  • románské jazyky – vznikly z latiny
• keltské jazyky – nejstarší záznamy ze 6. stol př. n. l. (galština)
• germánské jazyky – nejstarší záznamy z cca 2. stol. n. l. (nejstarší runové nápisy)
• arménština – nejstarší záznamy z 5. stol. n. l.
• tocharské jazyky – vymřelé, záznamy z asi 6. stol n. l.
• balto-slovanské jazyky (někdy bývá existence společné baltoslovanské skupiny zpochybňována)
  • slovanské jazyky – nejstarší záznamy z 9. století (staroslověnština)
  • baltské jazyky – nejstarší záznamy ze 14. stol. (dnes vymřelá baltská pruština), litevština a lotyština až ze 16. stol.
• albánština – nejstarší záznamy z 15. stol.

Vymřelé jazyky

Vedle těchto potvrzených a vědci většinou uznávaných větví bývá mezi indoevropské jazyky řazeno několik vymřelých jazyků, z nichž se nám dochovaly jen zlomky (přesnější zařazení tudíž není možné):

• illyrské jazyky (snad spřízněné s albánštinou)
• venétština
• liburnština
• messapština
• frygijština
• paionština
• thrákština
• dákština
• antická makedonština
• ligurština

Reference

1. ↑ Pazdera Josef, Genetici řešili spor jazykozpytců, dostupné online
2. ↑ Gray, R.D. & Atkinson, Q. (2003). Language-tree divergence times support the Anatolian theory of Indo-European origins. Nature, 426, 435-439.

Související články

• Indoevropeistika
• Praindoevropština
• Seznam jazykových rodin
• Seznam jazyků (podle rodin)
• Seznam jazyků (podle abecedy)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii