Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Dánština

Z Multimediaexpo.cz


Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk. Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku 1000 a v porovnání s nimi prošla největšími změnami. V období Hansy, která založila pobočky i v Dánsku, převzala z dolnoněmčiny celou řadu slov, a to nejenom slovník oborů a řemesel, které přišly s Hansou do Dánska (jakož i do celé Skandinávie), ale dolnoněmecká slova pronikla až do základního slovníku.

Obsah

Fonetika

Nejvýznamnější fonetické charakteristiky dánského jazyka jsou tyto:

  • a se většinou vyslovuje [æ]: panamakanal [pænæmækænæl].
  • r se vyslovuje uvulárně, čili vzadu u čípku, při čemž se na konci slabiky vokalizuje, čili předchozí samohláska se vyslovuje otevřeněji: Der løber en løber. [dea lø'ba en løba] 'Tam běží nějaký běžec.'
  • Neznělé souhlásky p, t, k, které byly následovány samohláskami, se změnily v znělé, např.: ikke 'ne' ['egə], købe 'koupit' (srov. no. kjøpe, šv. köpa), sætte 'posadit' [sedə].
  • g mezi vokály se vyslovuje jako [j] anebo odpadá: pige 'holka' [pijə], uge 'týden' [uə].
  • Intervokalické a koncové d se vyslovuje téměř stejně jako anglické th, při čemž se však jazyk nasadí na dolní zubní řadu, např.: rød grøde med fløde ‚červená krupičná kaše se šlehačkou‘ [Røð gRøðə með fløðə] (na srovnání norsky: rød grøte med fløte [rø grøtə me fløtə]); hvad 'co' [vað].
  • Koncové kdysi plné vokály nahradila schwa. Srov. šv. krona 'koruna' - pl. kronor [kruna, krunur] = dán. krone, pl. kroner [kRonə, kRona].
  • V hláskovém systému hraje důležitou roli ráz (stød [stø'ð]), který je v češtině známý například mezi dvěma hláskami e ve slově neexistuje. V dánštině se však ráz vyskytuje uvnitř slov, a to mnohdy v jednoslabičných. Má fonematický charakter, tj. rozlišuje významy, např.:
hun [hun] 'ona' ≠ hund [hu'n] 'pes',
løber [løba] 'běžec' ≠ løber [lø'ba] 'běží',
annen [änn] 'jiný' ≠ anden [än'n] 'kachna'.

Gramatika

Gramatická struktura dánštiny je podobná norštině a švédštině, především norštině, resp. její spisovné variantě bokmål, což vyplývá ze skutečnosti, že Norsko bylo od roku 1380 do roku 1814 pod dánskou vládou a dánština tam byla po celou dobu úředním a spisovným jazykem. Bokmål byl kodifikován na základě jazyka dánsko-norského. V morfologii dánštiny došlo během historického vývoje ke značným zjednodušením (zejména flexe), což jí v současnosti dává charakter analytického jazyka.

Jmenný rod

V dánštině došlo ke splynutí mužského a ženského rodu, moderní dánština má 2 rody – společný a střední.

Podstatná jména

Z původního systému 4 pádů se u podstatných jmen zachoval nominativ a genitiv (zakončení -s), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. Syntaktické vztahy se vyjadřují pomocí předložek. Jako ve všech skandinávských jazycích se určitý člen připojuje v podobě koncovky k podstatnému jménu:

  1. - mand „muž“ → manden „(ten) muž“
  2. - pige „holka“ → pigen „(ta) holka“
  3. - hus „dům“ → huset „(ten) dům“
Množné číslo
  1. - mænd „muži“ → mændene „(ti) muži“
  2. - piger „holky“ → pigerne „(ty) holky“
  3. - huse „domy“ → husene „(ty) domy“

Množné číslo končí většinou na -er, přičemž některá slova přehlasují kmenovou samohlásku: tand 'zub' → tænder 'zuby'. Ojediněle dochází k nepravidelnostem, např.: barn 'dítě' → børn 'děti'. Jednoslabičná neutra a některá jednoslabičná maskulina mají většinou v množném čísle -e:

  • hus 'dům' → huse 'domy',
  • brev 'dopis' → breve 'dopisy',
  • hest 'kůň' → heste 'koně'.

Slovesa

Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a minulém čase. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních zájmen, protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka -r, která původně označovala druhou a třetí osobu jednotného čísla (jako v současné islandštině).

  • at bo 'bydlet' - jeg bor 'bydlím',
  • at tale 'mluvit - vi taler 'mluvíme'.

Jako všechny germánské jazyky rozlišují i skandinávské jazyky slabá a silná slovesa:

Slabá slovesa
  • at bo 'bydlet' – (pres.) bor – (pret.) boede – (part. perf.) boet,
  • at huske 'vzpomínat si' – huskede – husket,
  • at købe 'koupit' – købte – købt.
Silná slovesa
  • at se 'vidět' – ser – så – set,
  • at få 'dostat; smět' – får – fik – fået,
  • at trække 'táhnout' – trækker – trak – trukket.

Přídavná jména

Přídavná jména mají určitý a neurčitý tvar. Neurčitý tvar se používá s neurčitým členem a při používání bez členu. Ve středním rodě přibírá přídavné jméno koncovku -t (tento tvar často funguje i jako příslovce). V množném čísle mají koncovku -e. Např.:

  • en dyr bil '(nějaké) drahé auto',
  • et gammelt hus '(nějaký) starý dům',
  • skittent vand 'špinavá voda',
  • røde klær 'červené šaty'.

V určitém tvaru se připojuje koncovka -e v obou rodech v jednotném i množném čísle. Určitý tvar se používá s určitým členem (den pro společný rod, det pro střední rod, v množném čísle pro oba rody de [di:]), který v tomto případě stojí před přídavným jménem. Připojený člen člen přitom odpadá. Např.:

  • den dyre bil '(to) drahé auto',
  • det gamle hus (ten) starý dům',
  • de røde klær '(ty) červené šaty'.

Některá adjektiva se neskloňují: bra 'dobrý', moderne 'moderní', tilfreds 'spokojený', stakkars 'ubohý' aj. Přídavné jméno se přizpůsobuje podstatnému jménu i v přísudkové pozici:

  • Bilen er dyr. 'Auto je drahé.'
  • Bilerne er dyre. 'Auta jsou drahá.'
  • Huset er gammelt. 'Dům je starý.'
  • Husene er gamle. 'Domy jsou staré.'

Abeceda

Dánština používá anglickou abecedu bez písmene Q. Navíc obsahuje následující písmena, která se umísťují v tomto pořadí na konec abecedy:

  • æ Æ
  • ø Ø
  • å Å

Písmena c, w, x, z se vyskytují jen ve slovech přejatých (např. cykler, česky cyklista). Na rozdíl od češtiny je spřežka ch – která se v dánštině vyskytuje jen v cizích slovech – chápána jako dvě písmena c a h a je řazeno v abecedě mezi ce a ci.

Literatura

  • Skautrup, Peter: Det danske sprogs historie. København 1944

Slovníky

Externí odkazy



Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/D%C3%A1n%C5%A1tina“