V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Horní Slezsko

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png
Mapa Horního Slezska v roce 1746

Horní Slezsko (německy Oberschlesien, slezsky Gůrny Ślůnsk, slezskoněmecky Oberschläsing polsky Górny Śląsk, francouzsky Haute Silésie, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska. Díky své poloze v historii patřilo k českým zemím, Rakouskému císařství (jako součást zemí Koruny české), Prusku, Německu i Polsku. Za II. světové války bylo celé anektováno Třetí říší. [1][2] V současné době je Horní Slezsko rozděleno mezi Česko a Polsko.

Historie

Historický velký znak pruského Horního Slezska
Německá národnost v polské části Horního Slezska
Historický velký znak rakouského Horního Slezska
Slezská národnost v polské části Horního Slezska

Slezsko bylo součástí Velké Moravy a po jeho rozpadu bylo s českými zeměmi. Poté bylo Horní Slezsko získáno Polskem, avšak za posledních Přemyslovců započala nová česká expanze do Slezska. Trenčínskou smlouvou uznal polský panovník Kazimír III. Veliký suverenitu českých králů nad jimi ovládaným Slezskem. Po nájezdech Mongolů bylo Horní Slezsko zničené, avšak s podporou osadníků z Německa se rychle obnovovalo.[3] Němčina byla velmi používaný jazyk hlavně ve městech, používala se však i latina a čeština. Kolem roku 1550 Horní Slezsko patřilo na kratší dobu rodu Hohenzollernů z Braniborska, poté Slezsko připadlo až do roku 1742 k české Koruně.

Dolní Slezsko a většina Horního Slezska se staly v roce 1742 součástí Pruska po uzavření Vratislavského míru. Zbytek Horního Slezska zůstal Rakouskému císařství (tzv. Rakouské Slezsko) a nejmenší část Polsku.
V 19. století se tato oblast stala průmyslovou oblastí hojnou na uhlí a železnou rudu. Nynější polské Horní Slezsko patřilo před i během první světové války k Německu, avšak po prohrané válce si po čase začalo Polsko klást nárok na částečně Poláky obydlené území v Horním Slezsku.

V tzv. Slezských povstáních v čele s Wojciechem Korfantym chtělo Polsko získat Horní Slezsko, ale plebiscit, který se uskutečnil ukázal, že obyvatelé chtějí zůstat v Německu [4]. Polsko bylo poraženo v tzv. malé bitvě u Annabergu [5]. Německo bitvu vyhrálo, avšak nakonec východní část Horního Slezska připadlo Polsku z důvodu existence velké polské menšiny. Ve východní části Horního Slezska na začátku 20. let 20. století bylo území etnicky přibližně vyrovnané. V roce 1922 již polský Katovický region (východní část Horního Slezska) dostal autonomní statut a vlastní vládu.

Rakousko-uherská část Horního Slezska připadla Československu, na Těšínsko však vzneslo nárok též Polsko a rozhodnutím mezinárodní arbitráže ve Spa roku 1920 mu byla přiřčena jeho východní část. K Československu bylo naopak připojeno Hlučínsko, které bylo do té doby součástí Německa.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byla východní část českého Těšínska vojensky obsazena a anektována Polskem. S tímto verdiktem byli Němci a Slezané (dříve též „Šlonzáci“) nespokojeni a požadovali připojení k Německu.[6] Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939 se dominující národností bývalého polského záboru československého Těšínska stala národnost slezská (37 %) (tzv. volkslistáři), k české národnosti se hlásilo 21 % obyvatel, k polské 24 % a k německé 18 %.[7] Po vypuknutí II. světové války probíhalo verbování do německých ozbrojených sil, kam měli povinnost naverbovat muži národnosti německé i slezské a muži zapsaní na tzv. Volkslistu.[8]
[9] Po prohrané II. světové válce se bývalá německá část Horního Slezska stala v důsledku Postupimské dohody součástí Polska.[10]

Velká část čistě německy mluvících obyvatel bylo z Horního Slezska vysídleno. Tento program vysídlení německy mluvících lidí byl uskutečněn také v Dolním Slezsku, východním Pomořansku, Gdaňsku a východním Prusku. Němečtí vysídlenci byli přepravováni do dnešního Německa [11]. Mnoho vysídlenců z Horního Slezska skončilo v Bavorsku. Při vysídlování Němců umělo plno Hornoslezských Němců jak německy, tak i solidně slezsky, a proto mohli zůstat. S pádem socialistického bloku a vstupem Polska do Evropské unie se lidé začali postupně hlásit svobodně zpět k německé národnosti [12] (viz obr. německá menšina v polském Horním Slezsku).

Poválečné období

Rodina utíká do bezpečí na západ před Rudou armádou, leden 1945

Na konci druhé světové války bylo Horní Slezsko dobyto Rudou armádou a poté se kraj rozdělil mezi Československo a Polsko. Na rozdíl od Dolního Slezska mělo Horní Slezsko často „dvojjazyčné oblasti“ tedy oblasti kde se používala jak němčina tak i slezština či polština. Navíc část Němců byla kvalifikovanými odborníky, především přes těžký průmysl v těžbě uhlí, a proto dostali povolení zůstat. Hornímu Slezsku se díky dvojjazyčné vybavenosti Němců a ekonomické výhody vyhnulo drastické vysídlení jak je známe třeba z Dolního Slezska či Východního Pruska… nicméně i přes vše to byla nemalá část Němců vysídlena. V československém Horním Slezsku museli Němci opustit své domovy pod tzv. Benešovými dekrety a tím pádem v dnešním českém Slezsku Němci de facto nežijí, až na malý kraj Hlučínsko kde ještě dnes žijí zbytky Němců.

V době komunismu

Zbytek obyvatel co mohl zůstat, jak Němci tak Slezané, museli snášet již od roku 1945 diskriminování od polské strany. Polský stát chtěl vymazat lidem z podvědomí jejich slezskou či německou národnost a proto bylo používání němčiny, jakožto dříve běžně používanou třeba ve škole, v kostele a doma, zakázáno. Běžné používání němčiny ubývalo ze strachu za přistižění. Po dobu komunismu se mladí lidé nemohli veřejně učit jazyk svých předků. Používání slezštiny, která obsahovala mnoho slov německého původu, nebylo vždy plně vítáno. V Československé části Slezska Němci de facto nezůstali, až na malý kraj Hlučínsko, který prožil v době komunismu nemalou diskriminaci od státu podobnou té v polské části Horního Slezska. Slezština v Českém Slezsku, jenž je méně ‘‘poněmčena‘‘ než ta v polském Slezsku, komunistům příliš nevadila. Horní Slezsko v Československu však dostalo taky nemilosrdný úder od komunismu. V době komunismu se začalo více těžit uhlí na úkor životního prostředí. Více práce znamená potřeba více pracovníků a tak na dnešní slezské Karvinsko přišlo mnoho lidí původem ze Slovenska či z jiných koutů v té době Československé republiky. Více o Slezsko-německých dějinách.

Kultura

Dějiny

Více ve článku Dějiny Slezska

Architektura

Literatura

Hornoslezští autoři píší své díla v němčině, polštině i češtině. Hornoslezská literatura je zaměřena na jejich historii a to zejména na první polovinu dvacátého století. Důraz je kladen především na problémy deportace nebo popolštování obyvatelstva po druhé světové válce. Jeden ze známých autorů, jenž tvořil literaturu na toto téma, byl Horst Bieniek.
V době komunismu bylo potlačováno psaní o německé nebo české historii v regionu (v polské části Slezska), zejména týkající se meziválečného období a druhé světové války. Z toho důvodu emigrovalo mnoho spisovatelů (hlavně) do Německa.
Období po roce 1989 bylo označováno jako odkrývání slezské totožnosti. V této době spisovatelé psali o Slezsku, její historii, tradicích a podobně.
Psané poezie ve slezštině moc není, zato však mnoho slezských básníků píše básně v polštině. Jednou z takových autorů je například Marta Fox.

Jazyk

Pro článek o dvojjazyčnosti Horního Slezska klikněte na odkaz.

Svátky

Sv. Barbora je patronka havířů

Kuchyně

viz článek Slezská kuchyně

Kroj

Kroje se ve Slezsku nosili do poloviny 19. století, v některých oblastech (např. dnešní Bojków) tradice kroje vydržela částečně až do 20. století, dnes je kroj považován za staromódní.
Kroj lidé rozlišovali na všední, nedělní a slavnostní.
Dnes jsou kostýmy nošeny folklorními skupinami nebo vystaveny v muzeích, galeriích či domácích skříních. Někdy jsou kostýmy nošeny na lidových slavnostech, ale v běžném životě se kostýmy již vůbec nenosí.

Pamětihodnosti

Zámek ve vesnici Pławniowice

Hrady a zámky

  • Zámek v městečku Świerklaniec (dříve Neudeck), zámek je přezdívaný jako „Oberschlesisches Versailles“ neboli Hornoslezský Versailles.
  • Zámek ve městě Pszczyna (dříve Pless)
  • Zámek ve vesnici Kamień Śląski (dříve Groß Stein)
  • Zámek ve vesnici Pławniowice (dříve Plawniowitz)
  • Zámek ve vesnici Moszna (dříve Moschen), přezdívaný jako „polský Disneyland“
  • Hrad v městečku Toszek (dříve Tost)

Rodáci z Horního Slezska

Oceněni Nobelovou cenou

Maria Göppert-Mayer, jedna z mála žen oceněna Nobelovou cenou

Z Horního Slezska pochází pět osobností oceněných Nobelovou cenou. Nobelovu cenu za fyziku obdrželi roku 1943 Otto Stern ze Sohrau, dnešní Żory, roku 1963 Maria Göppert-Mayer narozená v Katovicích a roku 1987 syn hornoslezských rodičů Georg Bednorz. Nobelovu cenu za chemii obdržel v roce 1950 rodák z Königshütte, dnešní Chorzów, Kurt Alder a Nobelovu cenu za medicínu obdržel roku 1964 Konrad Bloch narozený v Neisse, dnešní Nysa.

Osobnosti

Pomník von Eichendorffa v Ratiboři
  • Joseph von Eichendorff – slavný německý lyrik, spisovatel a básník narozen v Lubowitz (Łubowice), blízko Ratiboře.
  • Leszek Engelking – polský básník, spisovatel, překladatel a literární vědec.
  • Richard Friedländer – byl německý podnikatel a politik židovského původu.
  • Hellmut Glubrecht – německý inženýr a profesor na vysoké škole.
  • Walter Gottschalk – německý politik za stranu NSDAP.
  • Augustinus Heinrich Henckel von Donnersmarck – německý římskokatolický teolog.
  • Max Herrmann-Neiße – německý spisovatel narozený v Neiße (Nysa).
  • Jan Baltazar Janda – klasicistní sochař narozený v Darkovičkách.
  • Wojciech Korfanty – narozen jako Adalbert Korfanty, byl novinář a polský ministr.
  • Josef Koždoň – těšínský politik a první volený starosta Českého Těšína.
  • Hans-Adolf von Moltke – byl německý diplomat a velvyslanec.
  • Heinrich Gottlob von Mühler – byl právník a justiční ministr.
  • Carl-Hermann Müller-Graaf – byl německý diplomat narozen ve Schwientochlowitz (Świętochłowice).
  • Alwin Nachtweh – německý inženýr, konstruktér a vysokoškolský profesor, narozen poblíž Troppau (Opava).
  • Peter Horst Neumann – německý lyrik, esejista a literární vědec.
  • Waldemar Otte – byl německý politik za stranu Zentrum a katolický duchovní.
  • Helmuth von Pannwitz – byl německý oficír, naposledy byl Generalleutnant a velící generál XV. Kosaken-Kavallerie-Korps wehrmachtu.
  • Gottlieb Julius von Pelchrzim – byl královský generalmajor Pruska.
  • Antoni Piechniczek – je bývalý polský fotbalista a trenér.
  • Norbert Rasch – je polský politik německé národnosti.
  • Johannes Reinelt – německý spisovatel narozený v Kreuzendorfu (Gołuszowice, okres Głubczyce).
  • Wenzel Scherffer von Scherffenstein – byl německý barokní básník a překladatel.
  • Julius Szmula – byl pruský voják, Hornoslezský statkář a německý politik za stranu Zentrumspartei.
  • Thomas Szczeponik – byl německý politik za stranu Deutsche Zentrumspartei.
  • Ernst Willimowski – byl německo-polský fotbalista, kterému se často přezdívalo Ezi.
  • Gustav Willscher – byl rakouský vlastenecký básník a komponista z Troppau (Opava).
  • Krystian Zimerman – polský pianista.
  • Jerzy Ziętek – byl slezsko-polský politik a generál.

Významná města

Bohumínské náměstí

Města v Polsku: V Polsku leží dvě nejvýznamnější města celého Horního Slezska, a to Katovice se 312 201 obyvateli a Opolí se 126 748 obyvateli. Další významná města jsou Bytom s 227 600 obyv., Hlivice s 214 000 obyv., Zabrze s 201 600 obyv., Bielsko-Biala se 180 307 obyv., Ruda Śląska se 166 300 obyv., Rybnik se 144 300 obyv., Tychy se 133 900 obyv., Chorzów se 125 800 obyv. a Jastrzębie-Zdrój se 103 500 obyv.
Města v Česku: V Česku leží významná hornoslezská města jako Opava se 62 000 obyv., Český Těšín s 37 300 obyv., Karviná se 63 203 obyv., Havířov s 83 180 obyv., Jeseník s 12 510 obyv., Krnov s 25 400 obyv., Bruntál se 17 686 obyv., Bohumín s 22 894 obyv. a slezská část Ostravy.

Galerie

Těšínský kroj

Horní Slezsko čeká na výsledek plebiscitu

Velikonoční jízda v Ostropě, Glivice

Ježíšův kostel (Kostel milosti) v Těšíně

Erb Českého Slezska

Vlajka Českého Slezska

Wappen Provinz Oberschlesien.png

Erb Polského Horního Slezska

Reference

  1. ↑ Žáček (2004), str. 340
  2. ↑ http://www.ct24.cz/vysilani/2009/07/19/1126666764-209411000320719-10:00-toulava-kamera/?streamtype=WM1
  3. ↑ http://www.tr62.de/karten/Schlesien-Historisch-1200.html
  4. ↑ http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Oberschlesien/Volksentscheide.html
  5. ↑ http://www.odyssei.com/travel-tips/5816.html
  6. ↑ Gawrecki (1999), str. 368.
  7. ↑ a b c d Stanisław Zahradnik ve Sborníku referátů z mezinárodní vědecké konference konané 4. října 2001 v Českém Těšíně: Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś (2001), str. 44.
  8. ↑ http://www.pametnaroda.cz/index.php/category/detail/id/48/page/1
  9. ↑ http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  10. ↑ http://www.documentarchiv.de/in/1945/potsdamer-abkommen.html
  11. ↑ http://expulsion-nemcu-po-druhe-svetove-valce.navajo.cz
  12. ↑ http://www.stat.gov.pl/gus/45_4520_PLK_HTML.htm

Literatura

  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. ISBN 978-80-7277-172-1.  
  • GAWRECKI, Dan. Studie o Těšínsku 15. Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918-1938. Český Těšín : Muzeum Těšínska, 1999. ISBN 80-902355-4-90.  
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś. Minulost a současnost národnostních menšin na Těšínsku. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference, konané 4. října 2001 v Českém Těšíně.. Český Těšín : Pedagogické centrum pro polské národnostní školství, 2001. ISBN 80-238-8051-9.  

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Horn%C3%AD_Slezsko“