Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Bavorsko

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 12. 2013, 12:24; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem a Horním Rakouskem, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Salcburskem, na západě s Bádenskem-Württemberskem, na severu se spolkovou zemí Hesenskem, se Svobodným státem Durynskem a Svobodným státem Saskem. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Pochází odtud i současný papež Benedikt XVI. Hlavním městem je Mnichov (München).

Obsah

Geografie

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postaveni mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Jde především o historické označení podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země Hamburk a Brémy má jiný (středověký) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění. Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, grafity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Francký les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářské nedůležitost musel bohužel ustoupit porostu smrkovému. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě, Alp (nepočítáme-li ovšem Kavkaz). Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který nám zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.

Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu, v Alpách jsou lyžařská centra z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech, Mohan (Main) a další

Náboženství, „kmeny“ a jazyk

  • římsko-katolické 58,50 % (v roce 2003) ( v roce 1950 71,9 %)
  • evangelické: 23 % (1950 26,8 %)
  • jiné konfese a náboženství: asi 4 %

Bavoři sestávají ze 4 „kmenů“:

  • „vlastní“ Bavorové (Altbayern, znamená něco jako „Starobavoři“)
  • Frankové
  • Švábové (Schwaben)
  • po roce 1945: víc než 2 000 000 uprchlíků, odsunutých především ze Sudet

Hovoří se zde několika hornoněmecký dialekty, které patří ke třem skupinám:

Slavní rodáci a lidé spojení s Bavorskem

Administrativní členění, politika

Soubor:Bayern-Regierungsbezirke.png
Bavorské vládní obvody

Vládní obvody

Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

Zemské okresy

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):

Bavorské zemské okresy
Mapa bavorských okresů
  1. Aichach-Friedberg (AIC)
  2. Altötting (AÖ)
  3. Amberg-Sulzbach (AS)
  4. Ansbach (AN)
  5. Aschaffenburg (AB)
  6. Augsburg (A)
  7. Bad Kissingen (KG)
  8. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)
  9. Bamberg (BA)
  10. Bayreuth (BT)
  11. Berchtesgadener Land (BGL)
  12. Cham (CHA)
  13. Coburg (CO)
  14. Dachau (DAH)
  15. Deggendorf (DEG)
  16. Dillingen a.d.Donau (DLG)
  17. Dingolfing-Landau (DGF)
  18. Donau-Ries (DON)
  1. Ebersberg (EBE)
  2. Eichstätt (EI)
  3. Erding (ED)
  4. Erlangen-Höchstadt (ERH)
  5. Forchheim (FO)
  6. Freising (FS)
  7. Freyung-Grafenau (FRG)
  8. Fürstenfeldbruck (FFB)
  9. Fürth (FÜ)
  10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
  11. Günzburg (GZ)
  12. Haßberge (HAS)
  13. Hof (HO)
  14. Kelheim (KEH)
  15. Kitzingen (KT)
  16. Kronach (KC)
  17. Kulmbach (KU)
  18. Landsberg am Lech (LL)
  19. Landshut (LA)
  1. Lichtenfels (LIF)
  2. Lindau (Bodensee) (LI)
  3. Main-Spessart (MSP)
  4. Miesbach (MB)
  5. Miltenberg (MIL)
  6. Mühldorf a.Inn (MÜ)
  7. Mnichov (M)
  8. Neuburg-Schrobenhausen (ND)
  9. Neumarkt i. d. OPf. (NM)
  10. Neustadt a. d. Aisch-Bad Windsheim (NEA)
  11. Neustadt a. d. Waldnaab (NEW)
  12. Neu-Ulm (NU)
  13. Nürnberger Land (LAU)
  14. Oberallgäu (OA)
  15. Ostallgäu (OAL)
  16. Pasov (PA)
  17. Pfaffenhofen a. d. Ilm (PAF)
  1. Regen (REG)
  2. Řezno (R)
  3. Rhön-Grabfeld (NES)
  4. Rosenheim (RO)
  5. Roth (RH)
  6. Rottal-Inn (PAN)
  7. Schwandorf (SAD)
  8. Schweinfurt (SW)
  9. Starnberg (STA)
  10. Straubing-Bogen (SR)
  11. Tirschenreuth (TIR)
  12. Traunstein (TS)
  13. Unterallgäu (MN)
  14. Weilheim-Schongau (WM)
  15. Weißenburg-Gunzenhausen (WUG)
  16. Wunsiedel i. Fichtelgebirge (WUN)
  17. Würzburg (WÜ)

Městské okresy

25 bavorských městských okresů:

  1. Amberg (AM)
  2. Ansbach (AN)
  3. Aschaffenburg (AB)
  4. Augsburg (A)
  5. Bamberg (BA)
  6. Bayreuth (BT)
  7. Coburg (CO)
  8. Erlangen (ER)
  9. Fürth (FÜ)
  1. Hof (HO)
  2. Ingolstadt (IN)
  3. Kaufbeuren (KF)
  4. Kempten (Allgäu) (KE)
  5. Landshut (LA)
  6. Memmingen (MM)
  7. Mnichov (M)
  8. Norimberk (N)
  9. Pasov (PA)
  1. Řezno (R)
  2. Rosenheim (RO)
  3. Schwabach (SC)
  4. Schweinfurt (SW)
  5. Straubing (SR)
  6. Weiden i. d. OPf. (WEN)
  7. Würzburg (WÜ)

Politika

Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999, existovala i druhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlavou vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).

V politice země dominuje konzervativní strana CSU, jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU, se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce ve volbách dosáhla dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 ovšem absolutní většinu těsně ztratila, i nadále ale zůstává daleko nejsilnější stranou.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bavorsko
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bavorsko“