Kavkaz

Z Multimediaexpo.cz

Kavkaz (rusky Кавказ, Kavkaz, gruzínsky კავკასიონი, Kavkasioni, azersky Qafqaz, arménsky Կովկաս, Kovkas, turecky Kafkas Dağları, kabardsky Къаукъаз Iуащхьэ, karačajevsky Кавказ таўла, čečensky Кавказан лаьмнаш) je mohutná horská hradba v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem. Někteří geografové považují jeho severní úpatí nebo jeho hlavní hřeben za hranici mezi Evropou a Asií. Rozšířená a na českých školách vyučovaná^[1]^[2] koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře.^[3]

Kavkaz se obvykle dělí na Velký Kavkaz, který leží na severu, táhne se podél rusko-gruzínsko-ázerbájdžánských hranic a zahrnuje všechny vrcholy přes 4000 m n.m., a Malý Kavkaz o něco jižněji mezi Tureckem, Gruzií, Arménií a Ázerbajdžánem.

Dějiny

Pásmo Kavkazu vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem eurasijské a arabské tektonické desky. Celou oblast dodnes sužují častá zemětřesení; nejničivější v roce 1988 zcela zničilo arménské město Spitak a zahynulo při něm na 25 000 lidí.

O Kavkazu jsou zmínky již v řeckých pověstech a celá staletí byl přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem, přesto však většina obyvatel vyznává islám. Za dob SSSR byl turisticky oblíbený, ale po rozpadu Sovětského svazu se stal nestabilní zónou, hlavně vinou problémů v Čečně, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.

Komunikace

Přes Hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská silnice přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Zakavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem pod Rokským průsmykem, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Reference

↑ Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9
↑ Pavel Šára, Josef Herink: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.
↑ Kapesní atlas světa. 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9

[1] Pavel Šára, Josef Herink: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.

[2] Kapesní atlas světa. 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.

[1]

[2]

[3]