Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Nový Zéland
Z Multimediaexpo.cz
| Nový Zéland | ||
| New Zealand Aotearoa Nový Zéland | ||
 
| ||
| Novozélandská vlajka Novozelandský znak | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Hymna Nového Zélandu – God Defend New Zealand | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
| ||
| Hlavní město: | Wellington | |
| Rozloha: | 268 680 (73. na světě) z toho 2,1 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Mount Cook (3754 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +12 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 4 035 461 (120. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 14 (193. na světě) | |
| HDI: | 0,944 (vysoký) | |
| Jazyk: | angličtina, maorština | |
| Náboženství: | křesťanství | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | |
| Měna: | novozélandský dolar (NZD) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | NZ | |
| Telefonní předvolba: | +64 | |
| Národní TLD: | .nz | |
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a spousta menších ostrůvků.
Nejbližšího souseda Nového Zélandu, Austrálii, od něj dělí vzdálenost asi 2 000 km.
Obsah |
Název
Není známo, jestli měli Maorové před příchodem evropanů název pro Nový Zéland, je však jisté, že měli název pro Severní ostrov (Te Ika a Māui) a Jižní ostrov (Te Wai Pounamu nebo Te Waka o Aoraki). Na začátku 20. století byl původně Severní ostrov také označován jako Aotearoa, což znamená země dlouhého bílého oblaku (ao = oblak, tea = bílý, roa = dlouhý). V moderní Maorštině se tento název užívá pro celý Nový Zéland. Slovo Aotearoa se také běžně používá v Novozélandské angličtině.
První Evropský objevitel ostrovů Abel Tasman, který je v roce 1642 objevil, ostrovy pojmenoval Staten Landt. Tasman si však myslel, že objevil část Jižní Ameriky objevenou v roce 1615 nizozemským námořníkem Jacob Le Maire. Název Nový Zéland pochází od nizozemských kartografů, kteří ostrovy nazvali Nova Zeelandia po nizozemské provincii Zeeland. Nikdo si není přesně jistý, kdo jako první vytvořil přesný nynější název, ale poprvé se objevil v roce 1645 a název asi zvolil kartograf Johan Blaeu. Britský cestovatel James Cook následovně poangličtil název na New Zealand. Název nemá nic společného s anglickým názvem Zealand pro dánský ostrov Sjælland. Starší maorské jméno pro Nový Zéland zní Niu Tireni, což má být zkomolený přepis anglického New Zealand.
Historie
Nikdo přesně neví, kdy se na Novém Zélandu usadili první Maorové. Mohlo to být v průběhu 9. století našeho letopočtu nebo ještě dříve. Prvním Evropanem, který roku 1642 objevil tyto ostrovy, byl holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman. Další návštěvník z Evropy, kapitán James Cook, sem dorazil až roku 1769.
V roce 1840 založili britští osadníci na Severním ostrově město Wellington a Nový Zéland, lukrativní pro Spojené království zejména pro úrodnou půdu a mírné klima, byl prohlášen jako závislé území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou. K tomuto postoupení suverenity ovšem mohlo dojít až po vyjednávání s náčelníky domorodých Maorů, kteří především díky misionářským snahám byli uchráněni před vyhubením. Ve smlouvě z Waitangi z roku 1840 je Maorům, tvořícím 12 % populace, zaručená rasová rovnost, jež je také základem novozélandské národní identity. Hlavní zásluhu na pevném spojení Nového Zélandu s metropolí mají skotští přistěhovalci, kteří byli proti zabírání půdy drobných rolníků velkostatkáři v jejich mateřské zemi, přivedli však jejich novou zem k prosperitě a hrdosti na toto společenství.
Když bylo na Jižním ostrově roku 1861 objeveno zlato, zemi zasáhla vlna osadníků, kteří se tu pokoušeli přijít k nějakému jmění. V 60. letech 19. století se osadníci a Maorové přeli o půdu a došlo k několika krutým válkám, v jejichž důsledku Maorové přišli o mnoho svých práv a území, zděděných po předcích.
Roku 1907 se Nový Zéland stal nezávislým státem, zůstal však vázán silnými politickými a hospodářskými pojítky k Velké Británii. Dne 11. prosince 1931 se stal fakticky nezávislým v rámci Commonwealthu. Později se země více sblížila s Austrálií a dalšími státy jižního Tichomoří. Do období maorských nepokojů v 70. letech dnes znovu ožívá zájem o maorskou kulturu a tradici.
Ekonomika
Nový Zéland má moderní, prosperující a rozvinutou ekonomiku. Patří mezi země s vysokým životním standardem, podle Human Development Index se v roce 2005 umístil na 19. místě a v řebříčku kvality života v roce 2005 časopisu The Economist na 15. místě. Od roku 1984 byla vláda země zaneprázdněna významnou makroekomickou restrukturalizací, transformující Nový Zéland z vysoko protekcionistické a regulované ekonomiky na liberalizovanou otevřenou ekonomiku. Koncem 80. let 20. století předala vláda Nového Zélandu v několika vlnách značnou část společností, včetně jeho telekomunikačních společností, železniční síti, rozhlasových stanic a dvou finančních institucí. I když novozélandská vláda ještě stále vlastní mnoho podniků, známých jako State-Owned Enterprises (státní podniky). Tyto podniky jsou řízeny samostatnými podniky, které musí vykazovat zisk stejně tak jako každá jiná soukromá společnost.
Naneštěstí, částečně také kvůli náhlé transformaci ekonomiky, vznikla od roku 1984 na Novém Zélandu ekonomická bublina na trhu cenných papírů. Svůj vrchol dosáhla v říjnu 1987 a celková hodnota trhu se snížila na polovinu během jednoho roku (ztracená hodnota se ještě stále nedosáhla). Následkem této bubliny bylo období nízkého ekonomického růstu, které trvalo až do poloviny 90. let 20. století. To vedlo vládu také k začátku programu masivní imigrace na zvýšení HDP. Od roku 1999 má Nový Zéland období relativního silného růstu s jen slabými inflačními tlaky.
Současné ekonomické priority vlády Nového Zélandu jsou zaměřené na zvýšení relativně nízké pozice mezi země OECD, uzavření smluv o volném obchodě, snižovaní rozdílů mezi etnickými skupinami a budování ekonomiky založené na vědomostech. V roku 2004 začal Nový Zéland jako jedna z prvních zemí světa rozhovory o volném obchodě s Čínou.
Nový Zéland je silně závislý na obchodě, hlavně se zemědělskými produkty je ovlivňován globálními ekonomickými zpomaleními a propadem cen komodit. Poněvadž jsou ceny zemědělských produktů velmi citlivé na kurzové směny a značná část spotřebitelského zboží je dovážených, mají směny novozélandského dolaru silný dopad na ekonomiku. Jeho primární exportní odvětví jsou zemědělství, hortikultura, rybolov, lesnictví a informační technologie. Důležitá je i turistika a export vzdělání. Filmový a vinařský průmysl mají velkou šanci na úspěch.
Hospodářství
Nový Zéland je zemědělskou zemí. Na každého obyvatele připadá podle odhadů asi 20 hospodářských zvířat. Ovce jsou zdrojem proslulého jehněčího a vlny, které se vyvážejí do celého světa. Kvůli dalším hlavním položkám vývozu státu - hovězímu, mléku, sýru a máslu - se zde navíc chovají velká stáda skotu. Nedílnou součástí nadstandardní živočišné výroby na Novém Zélandu jsou i početné farmové chovy jelení zvěře.K pěstovaným plodinám patří pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka. V zemi vzrůstá počet vinic, z nichž pochází vysoce kvalitní víno. Původní stále zelené lesy Nového Zélandu jsou většinou chráněné, pily a papírenský průmysl jsou zásobovány rozsáhlými kulturami jehličnanů a eukalyptů. Ve vodách Nového Zélandu se loví takové ryby, jako např. hoki, pražmy a barracudy, a při pobřeží se chovají korýši včetně slávek.
Novozélandský průmysl je založen hlavně na zpracování zdejších mléčných produktů, plodin, masa a ryb. K ostatním průmyslovým odvětvím se řadí výroba látek, hliníku a umělých hmot.
Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou Austrálie, Japonsko, USA a členské státy Evropské Unie, zejména Spojené Království.
Země zužitkovává své přírodní bohatství, například zdejší prudké řeky, jež jsou zdrojem vodní energie. Disponuje též zásobami zemního plynu, ropy, uhlí, zlata, stříbra a železné rudy. Nad všemi ostatními způsoby vydělávání peněz však v poslední době zvítězila turistika. Největším bohatstvím Nového Zélandu je dnes jeho úchvatná příroda, která přitahuje turisty z celého světa.
Geografie
Nový Zéland je poněkud izolován v jižní části Tichého oceánu a skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem (známých jednoduše jako Severní ostrov a Jižní ostrov) a četných menších ostrovů, dále pak z mnoha menších, například závislá území Cookovy ostrovy, Niue nebo Tokelau. Celková rozloha Nového Zélandu je 268 680 km², což je o trochu méně než Japonsko a o trochu více než Spojené království. Nejbližší pevninou je 2000 km vzdálená Austrálie.
Na dvou hlavních ostrovech Nového Zélandu jsou všechna místa vzdálená maximálně 130 km od moře. Větry vanoucí od oceánu zde udržují mírné a vlhké podnebí s opravdu silnými srážkami na západním pobřeží. Na severu Nového Zélandu je horko a deštivo. Na jihu země a ve větších výškách je chladněji.
Severní ostrov má velice nepravidelné pobřeží s několika poloostrovy, které vyhýbají do moře. Úrodné nížiny přecházejí v kopce lemované zátokami a písčitými plážemi. Uprostřed Severního ostrova se nachází oblast sopek. Čtyři z nich jsou dosud činné a je zde také mnoho bublajících horkých pramenů a gejzírů. Nejvyšším vrcholem Severního ostrova je jedna ze čtyř sopek, sopka Ruapehu (2797 m). Zemětřesení nejsou ničím výjimečným, zřídkakdy však představují nebezpečí. Víc na jihu se rozeklané kopce svažují a předcházejí v roviny a pobřežní nížiny.
Jižnímu ostrovu, jejž od Severního odděluje 26 km široký Cookův průliv, dominují nebetyčné vrcholky Jižních Alp se sněžnými poli a ledovci. Nejvyšším vrcholem Jižního ostrova je Mount Cook (3754 m). Mnoho nádherných jezer, která leží v hustě zalesněných horských údolích, napájejí prudké řeky. Na východ od Alp se rozkládá úrodná Canterburská nížina, největší rovina na Novém Zélandu. Na samém jihu se od ostrovní půdy zařezávají v úzkých pruzích fjordy, jež skýtají překrásnou podívanou.
Nový Zéland leží v jižním Pacifiku ve vzdálenosti asi 2000 km na jihovýchod od Austrálie. Nejbližší pevninou na jihu je Antarktida. Na severu se nacházejí souostroví Nová Kaledonie, Fidži a Tonga.
Podnebí
Nový Zéland má mírné oceánské podnebí, krajní Sever má podnebí subtropické. Roční období jsou proti Severní polokouli obrácená. Nejteplejší měsíce jsou leden a únor a nejchladnější červenec. Na Severním ostrově je průměrná teplota 18 °C a na Jižním 13 °C. Zimy jsou mírné. Převládající západní větry přinášejí celoročně bohaté srážky.
Flora a fauna
Nový Zéland je domovem mnoha rostlin, které nenajdete nikde jinde na světě, např. šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se zářivě žlutými kvítky. Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou i lesy bukové.
Stejně unikátní je i zdejší říše zvířat. Jejím nejznámějším představitelem ke kivi, velký nelétavý pták, i když zde žije ještě několik dalších druhů ptáků, kteří neumějí létat. Na Novém Zélandu se také vyskytuje mnoho endemitů. Před příchodem Evropanů na Novém Zélandu žily dva druhy netopýrů, velké množství hmyzu a ptáků, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni a scinkové. Pouze na Novém Zélandu najdeme rovněž haterii novozélandskou, starodávného plaza podobného ještěrce. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou slípky takahe a papoušci kakapo. Nežijí zde žádní hadi.
Mnoho oblastí po celých ostrovech, které jsou přirozenými výskytišti různých zvířat, je nyní chráněno do 14 národních parků.
Obyvatelstvo
Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ti sem připluli během 9.–14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15 %). Negramotnost obyvatelstva je nízká, činí pouze 1 %. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let. Podíl párů bez dětí je 76 %.[1]
Největší města
- Auckland – 1,3 mil. obyvatel
- Wellington – 369 000 obyvatel (hlavní město)
- Christchurch – 364 000 obyvatel
- Hamilton – 186 000 obyvatel
Administrativní dělení
Novozélandské království
Novozélandské království (anglicky Realm of New Zealand) je území, na kterém je hlavou státu britská královny Alžběta II z titulu královy Nového Zélandu. Království zahrnuje Cookovy ostrovy, Nový Zéland, Niue, Tokelau a sporné území na Antarktidě označované jako Rossova dependence.
Regiony
Novozélandské regiony jsou základním administrativním dělením. Je jich 16.
|
|
Distrikty
Novozélandské distrikty jsou druhým administrativním dělením. Je jich 73.
Zajímavosti
- Na jižním ostrově se natáčela trilogie Pán prstenů.
- Název Nového Zélandu v maorštině zní Aotearoa.
- Otočíme-li obrys Nového Zélandu, dostaneme „druhou botu do páru k Apeninskému poloostrovu.“
- Novozélandská ragbyová reprezentace (All Blacks) je považována za nejprestižnější a nejlepší tým světa.
- Jeden z kopců má název Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu, který jej dostal až do knihy rekordů.
- Na ostrovech nenajdete jediného hada.
- Téměř 88 % obyvatel žije ve městech. Izolovanost ostrovů uchovala některé endemické druhy zvířat, především ptáků (nejznámější je pták kivi).
Reference
Externí odkazy
- http://novy-zeland.obrazem.cz
- Nový Zéland
- NovýZéland.co.nz
- Nový Zéland Na ceste
- Nový Zéland
- Cestování a práce na Novém Zélandu - 2008/2009
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |