Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Fidži
Z Multimediaexpo.cz
| Fidži | ||
| Republic of the Fiji Islands Matanitu Tu-Vaka-i-koya ko Viti Fidžijská republika | ||
 
| ||
| Fidžijská vlajka | ||
| God Bless Fiji | ||
| Fidžijská hymna | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
_(Polynesia_centered).png) 
| ||
| Hlavní město: | Suva (Viti Levu) | |
| Rozloha: | 18 270 (156. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Tomanivi (1324 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +12 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 827 900 (153. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 45 (152. na světě) | |
| HDI: | 0,743 (střední) | |
| Jazyk: | angličtina (úřední), fidžijština, hindustánština | |
| Náboženství: | křesťané 52% (metodisté 37%, římští katolíci 9%), hinduisté 38%, muslimové 8%, jiní 2% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | vojenská junta | |
| Měna: | fidžijský dolar (FJD) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | FJI | |
| Telefonní předvolba: | +679 | |
| Národní TLD: | .fj | |
Fidži (anglicky Fiji, fidžijsky Matanit ko Viti) je stát v Oceánii. Jeho nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu (asi 800 km na západ), Samoa (asi 700 km na severovýchod) a Tonga (asi 500 km na východ). Od Austrálie leží asi 2600 km na východ, od Nového Zélandu asi 1800 km na sever.
Dva největší ostrovy jsou Viti Levu a Vanua Levu. Hlavní město Suva na jihovýchodě Viti Levu je zároveň největším městem. Další města jsou Nadi na západním pobřeží Viti Levu u kterého je umístěno mezinárodní letiště a Lautoka asi 30 km severně od Nadi.
Obsah |
Poloha a charakter území
Fidži je osamocené souostroví 322 ostrovů vulkanického nebo korálového původu ležících v tropickém pásmu v Tichém oceánu. Leží asi 1000 km východně od Nové Kaledonie. Ostrovy jsou hornaté. Nejvyšší horou země je vyhaslá sopka Tomanivi vysoká 1323 m n. m.
Podnebí
Fidži leží v oblasti tropického vlhkého podnebí na jižní polokouli. Nejteplejším měsícem je leden, nejchladnějším červenec. Roční úhrn srážek se pohybuje od 2500 mm do 3300 mm. V období od listopadu do dubna, kdy prší nejvydatněji, ostrovům hrozí cyklony.
Flora a fauna
45% plochy ostrovů je zalesněno. Tuto plochu zaujímají vždyzelené tropické lesy, opadavé lesy a savany. Rostou zde kokosové palmy, bambus a některé vzácné dřeviny. Ostrovy jsou domovem sov, papoušků, plazů a hmyzu. Ve vodách šelfových moří mají svůj domov ryby a korálnatci. Savce sem přivezli až kolonizátoři.
Obyvatelstvo
V zemi převládají dvě velké národnostní skupiny. Podle sčítání z roku 2007 v zemi žije 473 983 domorodých (57% populace), 311 591 (38%) Indů a 42 326 (5%) ostatních. Z hlediska náboženského zde mají převahu křesťané (52%), hinduisté tvoří 38% a muslimové 8%. Střední délka života mužů je 66,7 let, u žen 71,8 let. Většina obyvatel země sídlí na největším ostrově – Viti Levu.
Největší města
údaje podle sčítání lidu z roku 2007:
- Nasinu 86 770 obyvatel
- Suva – 86 718 obyvatel (hlavní město)
- Nadi – 52 742 obyvatel
- Nausori – 46 811 obyvatel
- Lautoka – 42 712 obyvatel
- Labasa – 27 450 obyvatel
- Lami - 20 223 obyvatel
Hospodářství
Zemědělství
Zemědělství hraje důležitou roli v ekonomice Fidži, zaměřuje se především na pěstování cukrové třtiny. Pro vývoz se pěstuje zázvor, tabák, kakao, kaučuk a káva. Z produktů se vyváží kokosový olej a kopra. Pro potřeby státu se pěstují banány, citrusy, rýže a hlízovité rostliny. Chovají se prasata, skot, koně a kozy.
Průmysl a nerostné bohatství
Fidži patří k nejrozvinutějším státům Oceánie. Na ostrovech Viti Levu a Vanua Levu se nacházejí ložiska zlata. V zemi jsou také ložiska stříbra a měděných rud. Průmysl není příliš rozvinutý. Vyrábí se hlavně cement, barvy, laky a oděvy. Nejrozvinutějším odvětvím je potravinářský průmysl, ve velkém zde pracují cukrovary, pivovary a závody na zpracování ryb a tabáku.
Export cukru a rostoucí turistický ruch, s 300.000 až 400.000 turisty ročně, jsou hlavními zdroji zahraničního obchodu. Zpracování cukru obnáší jednu třetinu průmyslových aktivit. Dlouhodobé problémy jsou nízké investice a problematická vlastnická práva. Politické nepokoje na Fidži způsobily krutý dopad na ekonomiku jenž znamenal propad o 2,8% v roce 2000 a růst pouze 1% v roce 2001. Turistický sektor se rychle zotavil, dosahujíc množství příchozích návštěvníků z doby před převratem znovu během roku 2002. Schopnost vlády ovládat rozpočet, který překročil čistý deficit 6% v roce 2002, je závislá na návratu politické stability a důvěry investorů.
Historie
Ostrovy byly osídleny před více než 3 000 lety. První obyvatelé Fidži přišli z jihovýchodní Asie dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v 17. století. Natrvalo se zde evropané usadili až v 19. století. Ostrovy přišly pod britskou správu jako kolonie v roce 1874. V roce 1970 získaly nezávislost. V roce 1987 došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indo-fidžijské komunity. V roce 1990 ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha Melanésanů. Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu do více spravedlivé podoby. Svobodné míruplné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indo - fidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000. Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly. Domorodí obyvatelé si zachovali svoji kulturu. Jejich oblečení odolalo britskému vlivu.
Demografie
Podle posledního sčítání lidu z roku 2007 žije na Fidži 827 900 obyvatel[1], což je o 52 000 obyvatel více než při sčítání minulém r. 1996.
Vývoj počtu obyvatel v posledních desetiletích:
- 1976 - 588 068
- 1986 - 715 365
- 1996 - 775 077
- 2007 - 827 900
Etnické skupiny
Populace Fidžijců se dělí na původní Fidžijce a míšence polynéských a melanéských předků (54.3%), a indo-fidžijské potomky smluvních dělníků přivezených na ostrovy Brity v 19. století. Procento populace indických potomků se výrazně snížilo během posledních dvou desetiletí vlivem emigrace. Okolo 1,2 procent jsou Rotumané - domorodci z ostrovů Rotuma, jejichž kultura má mnohem víc společného se zeměmi jako Tonga nebo Samoa nežli se zbytkem Fidži. Jsou zde též malé, ale ekonomicky významné, skupiny evropanů, Číňanů a dalších menšin. Vztahy mezi Fidžijci a Indo-fidžijci byly často pokřivené a napětí mezi oběma komunitami ovládlo politiku poslední doby. Úroveň napětí kolísá mezi rozdílnými regiony země.
Jazyk
Tři úřední jazyky jsou ustanoveny ústavou: angličtina, jež byla zavedena zákony britské kolonie, fidžijština, jazyk etnických Fidžijců a hindština, hlavní jazyk Indo-fidžijců. Obyvatelé Fidži mají ústavní právo komunikovat s vládními úřady v jakémkoliv z úředních jazyků, s překladatelem poskytnutým na vyžádání.
Používání angličtiny je jedním z nejdéle trvajících odkazů na zavedení již skoro století starých britských zákonů. Angličtina je hlavním dorozumívacím prostředkem mezi oběma etniky Fidžijců a Indo-fidžijců, stejně tak jako komunikace obyvatel Fidží se zbytkem světa. Je to jazyk ve kterém vláda i trestní orgány vedou většinu svých záležitostí a je též hlavním jazykem ve vzdělání a obchodě.
Fidžijština patří do austronéské rodiny jazyků. Je úzce spjata s polynéskými jazyky jako např. tongštinou. Má mnoho dialektů, ale oficiálním standard je Bau-fidžijština.
Vedle tří oficiálních jazyků je používáno i několik dalších. Na ostrově Rotuma je to rotumanština, jež je více příbuzná polynéským jazykům než fidžijština. Některé fidžijské dialekty, zvláště na západě země, se zřetelně liší od oficiálního Bau standardu a mohly by být považovány za oddělené jazyky, mít kodifikovanou gramatiku nebo literární tradici. Mezi Indo-fidžijskou komunitou je malá komunita hovořící gudžarátštinou a několik starších Indo-fidžijců stále hovoří telugštinou, tamilštinou, bihárštinou a bengálštinou.
Náboženství
Nejrozšířenějším křesťanským vyznáním jsou metodisté. S 36,2 procent v celé populaci (včetně skoro dvou třetin etnických fidžijců) mají největší podíl v populaci ze všech národů. Apoštolská církev (4%) a Církev adventistů sedmého dne (2,9%) jsou rovněž významné. Tyto i ostatní vyznání mají malý počet indo-fidžijských členů, křesťanství všech druhů zahrnuje 6,1% z indo-fidžijské populace.
Hinduisté se většinou hlásí k santanské sekci (74,3% hinduistů), nebo jsou nespecifikovaní (22%). Malá skupina Arya Samaj zahrnuje 3,7% fidžijských hinduistů. Muslimové jsou většinou sunité (59,7%), nebo nespecifikovaní (36,7%) a dále menšinoví ahmadiné (3,6%) jež jsou považováni za kacířské většinou ortodoxních muslimů.
Sikhská víra zahrnuje 0,9% indo-fidžijské populace, nebo 0,4% celkové populace. Jejich předci přišli z indického Pandžábu.
Politika
Výkonná moc
Hlavou státu je prezident, volený velkou radou (Great Council of Chiefs) po pětileté období. Ačkoliv je jeho funkce převážně čestné povahy, vytvořená po vzoru britské monarchie, prezident má jisté rezervní síly jež mohou být využity v případě národní krize. Je také vrchní velitel ozbrojených sil. Velká rada uznává královnu Alžbětu II. jako svrchovanou hlavu vzhledem k členství ve Společenství národů. Prezident formálně jmenuje premiéra, který se musí spoléhat na podporu většiny v poslanecké sněmovně.
Zákonodárná moc
Fidžijský parlament je dvojkomorový. Sněmovna reprezentantů má 71 členů. 25 z nich je voleno univerzálními volebními hlasy. Zbývajících 46 je rezervováno pro komunity fidžijského etnika a jsou voleny z komunálních volebních listů: 23 Fidžijců, 19 Indo-fidžijců, 1 Rotuman a 3 všeobecní (Evropané, Číňané a další menšiny). Horní komora parlamentu, senát, má 32 členů, formálně jmenovaných prezidentem z nominací velkého sněmu (14), premiéra (9), hlavní opozice (8) a Rotumského sněmu (1). Menší vliv nežli sněmovna reprezentantů má senát, jež nemůže iniciovat legislativní úpravy, ale může je zamítnout nebo upravit.
Soudní moc
Justiční moc je zajištěna třemi trestními orgány (vrchním soudem, odvolacím soudem a nejvyšším soudem) danými ústavou. Vrchní a nejvyšší soud předsedají nejvyššímu soudci (momentálně Daniel Fatiaki).
Převrat 2006
5. prosince 2006 zde došlo k vojenskému převratu, při němž armáda pod vedením Franka Bainimaramy svrhla údajně slabou zkorumpovanou vládu Laisenia Qaraseho, která vzešla z demokratických voleb v květnu 2006. Frank Bainimarama dočasně převzal veškeré prezidentské pravomoci a slíbil brzké uspořádání demokratických voleb, ale jejich termín neupřesnil. 4. ledna 2007 předal presidentský úřad zpět Ratu Josefa Iloilovi a následující den byl ustanoven dočasným předsedou vlády. Okolní státy i mezinárodní organizace považují puč za nezákonný a země byla kvůli němu vyloučena z Commonwealthu.
Samospráva
Fidži je rozděleno do čtyř obvodů (hlavní města v závorkách):
Tyto obvody jsou dále rozděleny do čtrnácti provincií. Ostrov Rotuma, severně od hlavního souostroví, má statut závislého území. Je oficiálně zahrnut do východního obvodu ze statistických důvodů, ale administrativně má statut vnitřní autonomie.
Zajímavosti
- Do 19. století zde domorodí obyvatelé praktikovali kanibalismus.
- V čele vesnice stojí náčelník a jeho funkce je dědičná na syna.
- V televizním seriálu Červený trpaslík považuje hlavní postava Dave Lister Fidži za vysněný ráj. Kočky, které se vyvinuly z jeho Frankensteina, ho nazývají „Fušál“.
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |