Hloubětín
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
|mapa = | |mapa = | ||
}} | }} | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
'''Hloubětín''' je pražská čtvrť a [[katastrální území]] v [[Praha|pražském]] městském obvodu [[Praha 9]]. Převážná část Hloubětína spadá do městské části [[Praha 14]]. Část západně od [[Průmyslový polookruh|Průmyslového polookruhu]] (například [[Vozovna Hloubětín]], [[Tesla (podnik)|Tesla Hloubětín]], [[Hořejší rybník (Hloubětín)|Hořejší rybník]] na [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytce]] a zástavba kolem Jahodnické ulice), s výjimkou bloku u ulice Na obrátce patří do městské části [[Praha 9]]. Do městské části [[Praha 10]] patří jen nepatrný pruh neobydlené a nezastavěné země mezi objektem Perlitu a Konstruktivy a železniční spojkou Malešice–Jahodnice západně od Průmyslové ulice. | '''Hloubětín''' je pražská čtvrť a [[katastrální území]] v [[Praha|pražském]] městském obvodu [[Praha 9]]. Převážná část Hloubětína spadá do městské části [[Praha 14]]. Část západně od [[Průmyslový polookruh|Průmyslového polookruhu]] (například [[Vozovna Hloubětín]], [[Tesla (podnik)|Tesla Hloubětín]], [[Hořejší rybník (Hloubětín)|Hořejší rybník]] na [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytce]] a zástavba kolem Jahodnické ulice), s výjimkou bloku u ulice Na obrátce patří do městské části [[Praha 9]]. Do městské části [[Praha 10]] patří jen nepatrný pruh neobydlené a nezastavěné země mezi objektem Perlitu a Konstruktivy a železniční spojkou Malešice–Jahodnice západně od Průmyslové ulice. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel | + | Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých rytířů. Od roku 1335 patřil [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovníkům s červenou hvězdou]] a, i když byl v dobách husitských a v letech 1618–1620 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloupětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V roce [[1922]], kdy byl připojen k Praze jako součást [[Praha IX|Prahy IX]], měl cca 3300 obyvatel. V roce [[1949]] bylo [[Katastrální území|k.ú.]] Hloubětín začleněno do správního obvodu [[Praha 9]] (s [[Prosek]]em, [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Vysočany]] a s částí [[Libeň|Libně]]). V roce [[1960]] zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce [[1990]] se stal součástí městské části Praha 9. V roce [[1994]] se část [[Katastrální území|k.ú.]] Hloubětín stala součástí nové městské části [[Praha 14]]. |
== Významná data == | == Významná data == | ||
| - | * 1207 první písemná zmínka | + | * 1207 – první písemná zmínka |
| - | * 1257 stavba gotického [[kostel svatého Jiří (Hloubětín)|kostela sv. Jiří]] | + | * 1257 – stavba gotického [[kostel svatého Jiří (Hloubětín)|kostela sv. Jiří]] |
| - | * 1733 zřízena škola | + | * 1733 – zřízena škola |
| - | * 1873 stavba vily dr. Linhardta, pozdějšího „hloubětínského zámečku“ | + | * 1873 – stavba vily dr. Linhardta, pozdějšího „hloubětínského zámečku“ |
| - | * 1882 zprovozněna železniční zastávka [[Praha-Hloubětín]] na trati do [[Kolín]]a (zrušena [[1976]]) | + | * 1882 – zprovozněna železniční zastávka [[Praha-Hloubětín]] na trati do [[Kolín]]a (zrušena [[1976]]) |
| - | * [[1907]] změna jména na přání obyvatel na dnešní podobu Hloubětín | + | * [[1907]] – změna jména na přání obyvatel na dnešní podobu Hloubětín |
| - | * [[1922]] připojení k [[Praha|Praze]] | + | * [[1922]] – připojení k [[Praha|Praze]] |
| - | * [[1931]] prodloužení [[Seznam tramvajových tratí v Praze|tramvajové tratě]] na území Hloubětína | + | * [[1931]] – prodloužení [[Seznam tramvajových tratí v Praze|tramvajové tratě]] na území Hloubětína |
| - | * [[1976]] otevření plaveckého bazénu | + | * [[1976]] – otevření plaveckého bazénu |
| - | * [[1994]] vznik městské části [[Praha 14]], jejíž součástí se staly 2/3 území Hloubětína (cca 97 % obyvatel) | + | * [[1994]] – vznik městské části [[Praha 14]], jejíž součástí se staly 2/3 území Hloubětína (cca 97 % obyvatel) |
| - | * [[1999]] otevření [[Hloubětín (stanice metra v Praze)|stanice metra Hloubětín]] | + | * [[1999]] – otevření [[Hloubětín (stanice metra v Praze)|stanice metra Hloubětín]] |
| - | * [[2005]] zprovozněn první [[babybox]] v České republice | + | * [[2005]] – zprovozněn první [[babybox]] v České republice |
== Vývoj počtu obyvatel == | == Vývoj počtu obyvatel == | ||
| Řádka 76: | Řádka 51: | ||
== Etymologie == | == Etymologie == | ||
| - | K roku | + | K roku 1207 doložen tvar „''Lupatin''“, 1233 - „''Glupetin''“, 1253 - „''Hlupetin''“, do roku [[1907]] - ''Hloupětín''<ref name="šmilauer">{{Citace monografie |
| příjmení = Šmilauer | | příjmení = Šmilauer | ||
| jméno = Vladimír | | jméno = Vladimír | ||
| Řádka 110: | Řádka 85: | ||
== Sousední katastry a obvody == | == Sousední katastry a obvody == | ||
| - | [[File:Hloubetin_katastr.jpg| | + | [[File:Hloubetin_katastr.jpg|200px|thumb|right|mapa Hloubětína a okolí]] |
* Městská část [[Praha 14]] | * Městská část [[Praha 14]] | ||
** katastrální území [[Kyje]] | ** katastrální území [[Kyje]] | ||
| Řádka 119: | Řádka 94: | ||
** katastrální území [[Kbely]] | ** katastrální území [[Kbely]] | ||
| - | + | == Literatura == | |
| - | {{Citace monografie | jméno=Eduard| příjmení=Šittler | jméno2=Antonín| příjmení2= | + | * {{Citace monografie | jméno=Eduard| příjmení=Šittler | jméno2=Antonín| příjmení2=Podlaha |titul =Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském | vydavatel = Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy...| místo = Praha | rok = 1901 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/82189|kapitola=Hloubětín (Hloupětín) |typ kapitoly=- kapitola|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=96409&mcp=&s=jpg&author=%C5%A0ittler_Eduard|stránky=182-185 }} |
| - | {{Citace monografie | jméno=Jaroslav| příjmení=Šmíd | spoluautoři=a kol.| titul =Praha 14 v zrcadle času | vydavatel = Městský úřad Městské části Praha 14| místo = Praha | rok = 1998 | isbn=80-238-3204-2}} | + | * {{Citace monografie | jméno=Jaroslav| příjmení=Šmíd | spoluautoři=a kol.| titul =Praha 14 v zrcadle času | vydavatel = Městský úřad Městské části Praha 14| místo = Praha | rok = 1998 | isbn=80-238-3204-2}} |
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
{{geo cz|50|6|17|14|32|5}} | {{geo cz|50|6|17|14|32|5}} | ||
Aktuální verze z 25. 3. 2015, 08:38
Hloubětín je pražská čtvrť a katastrální území v pražském městském obvodu Praha 9. Převážná část Hloubětína spadá do městské části Praha 14. Část západně od Průmyslového polookruhu (například Vozovna Hloubětín, Tesla Hloubětín, Hořejší rybník na Rokytce a zástavba kolem Jahodnické ulice), s výjimkou bloku u ulice Na obrátce patří do městské části Praha 9. Do městské části Praha 10 patří jen nepatrný pruh neobydlené a nezastavěné země mezi objektem Perlitu a Konstruktivy a železniční spojkou Malešice–Jahodnice západně od Průmyslové ulice.
Obsah |
Historie
Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých rytířů. Od roku 1335 patřil křižovníkům s červenou hvězdou a, i když byl v dobách husitských a v letech 1618–1620 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloupětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V roce 1922, kdy byl připojen k Praze jako součást Prahy IX, měl cca 3300 obyvatel. V roce 1949 bylo k.ú. Hloubětín začleněno do správního obvodu Praha 9 (s Prosekem, Hrdlořezy, Vysočany a s částí Libně). V roce 1960 zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stal součástí městské části Praha 9. V roce 1994 se část k.ú. Hloubětín stala součástí nové městské části Praha 14.
Významná data
- 1207 – první písemná zmínka
- 1257 – stavba gotického kostela sv. Jiří
- 1733 – zřízena škola
- 1873 – stavba vily dr. Linhardta, pozdějšího „hloubětínského zámečku“
- 1882 – zprovozněna železniční zastávka Praha-Hloubětín na trati do Kolína (zrušena 1976)
- 1907 – změna jména na přání obyvatel na dnešní podobu Hloubětín
- 1922 – připojení k Praze
- 1931 – prodloužení tramvajové tratě na území Hloubětína
- 1976 – otevření plaveckého bazénu
- 1994 – vznik městské části Praha 14, jejíž součástí se staly 2/3 území Hloubětína (cca 97 % obyvatel)
- 1999 – otevření stanice metra Hloubětín
- 2005 – zprovozněn první babybox v České republice
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Hloubětína podle sčítání obyvatel.[1][2]
| rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 393 | 655 | 833 | 1362 | 1875 | 3 266 | 3 219 | 7 312 | 7 047 | 7 006 | 11 088 | 9 100 | 11 471 | 10 704 |
Etymologie
K roku 1207 doložen tvar „Lupatin“, 1233 - „Glupetin“, 1253 - „Hlupetin“, do roku 1907 - Hloupětín[3] (úřední podoba), od roku 1907 - Hloubětín (úřední úpravou). Původně Hlúpatín = "Hlúpatův dvůr" - od osobního jména Hlúpata[3] s významem „hlupák“.
Přírodní podmínky
Hloubětín leží na východním okraji Pražské kotliny asi 9 km od centra Prahy. Severní část katastru se rozkládá na planině přiléhající ke Kbelskému letišti. Střední část se od západu svažuje k potoku Rokytka, poté zvolna stoupá východním směrem. Jižní část katastru je oddělena zalesněným hřebenem, za nímž leží kolonie Za Horou, přiléhající k zástavbě katastru Kyje. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 205 – 290 m n. m.
Na území Hloubětína leží dvě maloplošná chráněná území, přírodní památky Cihelna v Bažantnici a Pražský zlom a jedna větší vodní plocha, Hořejší rybník.
Současnost
Zástavba je různorodá. Jádro bývalé obce je kolem návsi u Staré hospody (č.p. 1) a kostela sv. Jiří. Na severním svahu hřebenu leží místní část Chaloupky s rodinnými domky. Podobný charakter má i zástavba podél ulice Kbelská. V okolí stanice metra Hloubětín a Poděbradské ulice leží sídliště Hloubětín (postaveno v letech 1961-65) s 6-12podlažními domy. Zástavbu v lokalitě Za Horou tvoří rodinné domy. Z nových projektů bytové výstavby lze uvést Kejřův mlýn, v severozápadní části katastru vzniká nová obytná čtvrť podél toku Rokytky.
Na bývalém Vetiškově náměstí je k dispozici supermarket a řada obchodů a služeb, lékárna. Nedaleko je zdravotnické zařízení. Další soukromé ordinace jsou jinde v Hloubětíně, včetně kliniky GynCentrum, kde byl zprovozněn první babybox v České republice. Sídlí zde mateřské a základní školy, zvláštní škola, střední odborné učiliště a soukromé gymnázium. Sportovní vyžití nabízí mj. krytý a venkovní plavecký bazén a stadion Slavoje Hloubětín.
V části patřící do MČ Praha 9 sídlí průmyslové podniky a firmy, známou je Tesla (dříve pobočka Tesla Hloubětín). Nachází se zde tramvajová vozovna Hloubětín.
Dopravní spojení
Automobilem
Územím prochází významné radiální komunikace, Kolbenova, Poděbradská (jen osobní doprava) a Českobrodská. V roce 2010 se předpokládá zprovoznění Vysočanské radiály, která má převzít tranzitní dopravu z R10 (směr Mladá Boleslav) a D11 (směr Hradec Králové). Hloubětínem prochází také významná tangenciální komunikace, tzv. Průmyslový polookruh plnící funkci dosud neexistující východní části městského okruhu.
Městskou hromadnou dopravou
Metrem linky B do stanice Hloubětín, tramvajovými linkami 3 a 19, autobusovými linkami 110 a 273.
Vlakem
Bez přímého spojení, nejbližší nádraží, odkud lze pokračovat MHD jsou Praha-Libeň, Praha-Vysočany a Praha-Kyje. Předpokládá se vybudování zastávky Rajská zahrada v blízkosti stejnojmenné stanice metra pro umožnění přestupu z příměstské na městskou hromadnou dopravu. V letech 1882–1976 byla na kolínské železniční trati zastávka Praha-Hloubětín.
Sousední katastry a obvody
- Městská část Praha 14
- katastrální území Kyje
- Městská část Praha 9
- Městská část Praha 19
- katastrální území Kbely
Literatura
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Hloubětín (Hloupětín), s. 182-185.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha : Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2.
Souřadnice
Reference
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, 1. díl, Svazek 1, SEVT Praha 1978
- ↑ Lexikon hl. m. Prahy 1997 a 2001, ČSÚ, 1997 a 2001
- ↑ 3,0 3,1 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1966.
Související stránky
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |