Tuvalu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 16. 10. 2013, 10:01

Tuvalu
Tuvalu
Flag of Tuvalu.png  Coat of arms of Tuvalu.png
Vlajka Tuvalu   Znak Tuvalu
Tuvalu mo te Atua
Tuvalská hymna
Geografie
Tuvalu on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).png
Tuvalu-CIA WFB Map.png
Hlavní město: Funafuti
Rozloha: 26 km2 (238. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: bezejmenné místo (5 m n.m.)
Časové pásmo: +12
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 11 636 (223. na světě)
Hustota zalidnění: 448 (22. na světě)
HDI: ()
Jazyk: tuvalština, angličtina, samojština,
i-kiribati (na ostrově Nui)
Náboženství: Church of Tuvalu (kongregacionalisté) 97%,
adventisté sedmého dne 1.4%,
baháí 1%, jiní 0.6%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: australský dolar, tuvalský dolar (AUD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: TUV
Telefonní předvolba: +688
Národní TLD: .tv

Tuvalu, dříve Ellice neboli Lagunové ostrovy, je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Tuvalu znamená v tuvalštině „osm stojících pohromadě“. Vyjma Vatikánu má nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

Kvůli malé nadmořské výšce (5 metrů) jsou ostrovy tvořící tento malý stát do budoucna ohroženy zvedáním hladiny světových oceánů. Obyvatelé se během příštích desetiletí mohou odstěhovat na Nový Zéland nebo Niue - malý ostrov v Tichém oceánu (nezávislý, ale přidružený k Novému Zélandu), jež není ohrožen zvedáním hladiny oceánů, nebo na Fidžijský ostrov Kioa, který si již Tuvalané pronajímají.

Obsah

Historie

Tuvalané jsou Polynésané, kteří ostrovy osídlili před 2 000 lety.

Evropany bylo Tuvalu poprvé spatřeno roku 1568 Španělem Alvarem de Mendaña y Neyra, který narazil na ostrov Nui, ale nemohl se vylodit. Žádní další Evropané se zde neobjevili až do konce 18. století. Začátkem 19. století se v oblasti vyskytovali velrybáři, ale ostrov navštěvovali jen zřídka kvůli obtížím při přistávání. Peruánští lovci otroků pročesávali Pacifik mezi roky 1862 – 1864 a Tuvalu bylo jedním z nejpostiženějších souostroví s více než 400 zajatými lidmi z Funafuti a Nukulaelae, z nichž se nikdo nevrátil. V roce 1865 protestanští kongregacionalisté Londýnské misijní společnosti počali proces evangelizace Tuvalu. Konverzi ke křesťanství dokončili ve dvacátých letech 20. století. Koncem 19. století se na ostrovech počali usazovat evropští obchodníci, kteří doufali ve velké výnosy z místního bohatství. Evropané také přinesli, v Tichomoří do té doby neznámé nemoci, jež na Tuvalu způsobily mnohá úmrtí.

V roce 1892 se ostrovy staly britským protektorátem Gilbertovy ostrovy a Elliceovy ostrovy, čímž se Tuvalu začalo nazývat Elliceovy ostrovy. Protektorát se stal kolonií v roce 1915. V roce 1943 během II. světové války bylo Tuvalu vybráno jako operační základna spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku s Japonci. Tisíce vojáků námořních sil zde bylo umístěno až do prosince 1945. Etnické rozdíly v kolonii způsobily, že v roce 1974 Polynésané Elliceových ostrovů hlasovali pro oddělení od Mikronésanů z Gilbertových ostrovů (později Kiribati). Následující rok se Elliceovy ostrovy staly samostatnou kolonií Tuvalu. Nezávislost byla stvrzena v roce 1978. Tuvalský Den nezávislosti se slaví 1. října.

Poloha a charakter území

Tuvalu je jedna z nejmenších zemí na světě. Přesně čtvrtá nejmenší. Zároveň má velmi chudou půdu. Pitná voda se tam téměř nevyskytuje a půda je stěží použitelná pro zemědělství.

V roce 2001 Tuvalská vláda oznámila že ostrovy, jejichž nejvyšší bod je 5 metrů nad mořem, mohou potřebovat být evakuovány v případě zvedající se hladiny moře. Předpoklady z roku 2009 hovoří o tom, že by během několika desítek let mohla celá země zmizet pod hladinou moře. Podle optimistických závěrů se tak stane za 30 let.[1]. Nový Zéland souhlasil s přijmutím kvóty 75 evakuovaných každý rok, zatím co Austrálie Tuvalskou petici odmítla.

Obyvatelstvo

Populace Tuvalanů (11636 v roce 2005) je rozdělena na osmi ostrovech. Ostrovů je ve skutečnosti devět, pět z nich jsou atoly.

Místní správní oblasti stávající z více než jednoho ostrova (obyvatelstvo po sčítání v roce 2002)
Místní správní oblasti stávající z jednoho ostrova

Nejmenší ostrov, Niulakita byl neobydlený až do přesídlení lidmi z Niutao v roce 1949. Proto tedy jméno Tuvalu, znamenající „osm stojících pohromadě“ (odkazuje tím na původních osm ostrovů. Niulakita je stále počítána jako součást Niutao, i když je blíže Nukulaelae).

Populaci na Tuvalu tvoří převážně Polynéské etnikum. Okolo 97% Tuvalanů jsou členy Tuvalské církve, protestantské křesťanské církve. Náboženství bylo smíšeno s některými prvky původního náboženství.

Tuvalštinou mluví v podstatě každý, zatímco gilberština (jazyk Kiribati) je používán některými lidmi z Nui. Angličtina je také úředním jazykem, ale v běžné mluvě se nepoužívá.

Ostrovní populace se od roku 1980 více než zdvojnásobila. Tento silný populační nárůst souvisí s devastací ostrovního životního prostředí.

Hospodářství

Tuvalu je rozvojový zemědělský stát. Ze zemědělských plodin je nejdůležitější sklizeň kokosových ořechů, tropického ovoce, zeleniny a batátů. Pro živočišnou výrobu je významný rybolov, chov skotu a prasat. Zajímavostí je prodej internetové domény .tv.

Kultura

Společenský systém

Tradiční společenský systém hraje na Tuvalu stále velkou roli. Každá z rodin má svůj vlastní úkol, neboli „salanga“, vykonávající pro komunitu, jako rybaření, stavbu domů nebo obranu. Tyto rodinné zkušenosti se dědí z otce na syna.

Hudba

Tuvalská hudba je především spjata s tanci, nejznámější jsou fatele, fakanu a fakaseasea, které se používaly k oslavování vládců a ostatních prominentních osob.

Tradiční hudba před příchodem Evropanů obsahovala básně přednášené v sérii monotónních recitací avšak tato tradice již zanikla, stejně tak jako pracovní písně zpívané ženami k podpoření pracujících mužů.

Politika

Tuvalu je konstituční monarchií. Patří do Společenství národů (Commonwealth) a uznává královnu Alžbětu II. jako královnu Tuvalu. Ta je zastoupena generálním guvernérem, který je jmenován na pokyn premiéra.

Místní parlament, neboli Fale I Fono, má 15 členů a je volen každé 4 roky. Jeho členi volí premiéra, který je hlavou parlamentu. Někteří starší mají neformální autoritu na lokální úrovni.

Reference

  1. ↑ Čtvrtá nejmenší země světa zmizí do roku 2040 pod mořskou hladinou

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tuvalu“