Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Závod míru
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''Závod míru''' ([[polština|polsky]] ''Wyścig Pokoju'', [[němčina|německy]] ''Friedensfahrt'', [[francouzština|francouzsky]] ''Course de la Paix'') byl největší amatérský [[silniční cyklistika|cyklistický závod]] po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]]. V roce 2006 byl závodem kategorie 2.HC [[UCI]]. | '''Závod míru''' ([[polština|polsky]] ''Wyścig Pokoju'', [[němčina|německy]] ''Friedensfahrt'', [[francouzština|francouzsky]] ''Course de la Paix'') byl největší amatérský [[silniční cyklistika|cyklistický závod]] po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]]. V roce 2006 byl závodem kategorie 2.HC [[UCI]]. | ||
Probíhá v [[květen|květnu]] od roku [[1948]], nejdříve na trase [[Varšava]] – [[Praha]] a Praha – Varšava. Byl organizovaný [[deník-orgán|deníky-orgány]] [[komunistická strana|komunistických stran]]: [[Trybuna Ludu]] ([[Polsko]], dříve [[Głos Ludu]]) a [[Rudé právo]] ([[Československo]]) a také [[cyklistický svaz|cyklistickými svazy]] Polska a Československa. Od roku [[1952]] se stal spoluorganizátorem deník-orgán [[SED]] [[Neues Deutschland]] a cyklistický svaz [[Německá demokratická republika|NDR]]. Od té doby vedla trasa závodu mezi městy Varšava, [[Berlín]] a Praha (každoročně začínal v jednom z nich). V letech [[1985]]-[[1986]] byl spoluorganizátorem také deník [[Pravda (deník, SSSR)|Pravda]] a cyklistický svaz [[Sovětský svaz|SSSR]] (1985 se jely etapy v [[Moskva|Moskvě]], a 1986 – v [[Kyjev]]ě, přičemž v Kyjevě byli cyklisté přinuceni startovat, přestože jen o několik dní dříve došlo k [[Černobylská havárie|Černobylské havárii]], a všichni účastníci i diváci byli zasaženi [[radioaktivní spad|radioaktivním spadem]]). | Probíhá v [[květen|květnu]] od roku [[1948]], nejdříve na trase [[Varšava]] – [[Praha]] a Praha – Varšava. Byl organizovaný [[deník-orgán|deníky-orgány]] [[komunistická strana|komunistických stran]]: [[Trybuna Ludu]] ([[Polsko]], dříve [[Głos Ludu]]) a [[Rudé právo]] ([[Československo]]) a také [[cyklistický svaz|cyklistickými svazy]] Polska a Československa. Od roku [[1952]] se stal spoluorganizátorem deník-orgán [[SED]] [[Neues Deutschland]] a cyklistický svaz [[Německá demokratická republika|NDR]]. Od té doby vedla trasa závodu mezi městy Varšava, [[Berlín]] a Praha (každoročně začínal v jednom z nich). V letech [[1985]]-[[1986]] byl spoluorganizátorem také deník [[Pravda (deník, SSSR)|Pravda]] a cyklistický svaz [[Sovětský svaz|SSSR]] (1985 se jely etapy v [[Moskva|Moskvě]], a 1986 – v [[Kyjev]]ě, přičemž v Kyjevě byli cyklisté přinuceni startovat, přestože jen o několik dní dříve došlo k [[Černobylská havárie|Černobylské havárii]], a všichni účastníci i diváci byli zasaženi [[radioaktivní spad|radioaktivním spadem]]). | ||
- | Od roku [[1993]] byl závod organizován pouze v [[ | + | Od roku [[1993]] byl závod organizován pouze v [[Česká republika|České republice]], přičemž část etap vedla v Polsku a [[Německo|Německu]]. V roce [[2004]] trasa závodu poprvé vedla přes území [[Belgie]]. V roce [[2005]] se závod z důvodu finančního krachu nekonal. V roce [[2006]] trasa závodu poprvé vedla přes území [[Rakousko|Rakouska]] – start byl [[13. květen|13. května]] v [[Linec|Linci]], cíl – [[20. květen|20. května]] v [[Hannover]]u. Od roku [[2007]] se závod nekoná z finančních důvodů. |
== Individuální výsledky == | == Individuální výsledky == | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" |
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:20
Závod míru (polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) byl největší amatérský cyklistický závod po 2. světové válce ve Východní Evropě. V roce 2006 byl závodem kategorie 2.HC UCI. Probíhá v květnu od roku 1948, nejdříve na trase Varšava – Praha a Praha – Varšava. Byl organizovaný deníky-orgány komunistických stran: Trybuna Ludu (Polsko, dříve Głos Ludu) a Rudé právo (Československo) a také cyklistickými svazy Polska a Československa. Od roku 1952 se stal spoluorganizátorem deník-orgán SED Neues Deutschland a cyklistický svaz NDR. Od té doby vedla trasa závodu mezi městy Varšava, Berlín a Praha (každoročně začínal v jednom z nich). V letech 1985-1986 byl spoluorganizátorem také deník Pravda a cyklistický svaz SSSR (1985 se jely etapy v Moskvě, a 1986 – v Kyjevě, přičemž v Kyjevě byli cyklisté přinuceni startovat, přestože jen o několik dní dříve došlo k Černobylské havárii, a všichni účastníci i diváci byli zasaženi radioaktivním spadem). Od roku 1993 byl závod organizován pouze v České republice, přičemž část etap vedla v Polsku a Německu. V roce 2004 trasa závodu poprvé vedla přes území Belgie. V roce 2005 se závod z důvodu finančního krachu nekonal. V roce 2006 trasa závodu poprvé vedla přes území Rakouska – start byl 13. května v Linci, cíl – 20. května v Hannoveru. Od roku 2007 se závod nekoná z finančních důvodů.
Obsah |
Individuální výsledky
Rok | Trasa | Délka | Etapy | Vítěz |
---|---|---|---|---|
1948 | Varšava - Praha | 1104 km | 7 | Augustin Prosenik Jugoslávie |
1948 | Praha - Varšava | 842 km | 5 | Aleksander Zorić Jugoslávie |
1949 | Praha - Varšava | 1259 km | 8 | Jan Veselý Československo |
1950 | Varšava - Praha | 1539 km | 9 | Willi Emborg Dánsko |
1951 | Praha - Varšava | 1544 km | 9 | Kaj Allan Olsen Dánsko |
1952 | Varšava - Berlín - Praha | 2135 km | 12 | Ian Steel Velká Británie |
1953 | Bratislava - Berlín - Varšava | 2231 km | 12 | Christian Pedersen Dánsko |
1954 | Varšava - Berlín - Praha | 2051 km | 13 | Eluf Dalgaard Dánsko |
1955 | Praha - Berlín - Varšava | 2214 km | 13 | Gustav Adolf Schur NDR |
1956 | Varšava - Berlín - Praha | 2212 km | 12 | Stanisław Królak Polsko |
1957 | Praha - Berlín - Varšava | 2220 km | 12 | Nenčo Christov Bulharsko |
1958 | Varšava - Berlín - Praha | 2210 km | 12 | Piet Damen Nizozemsko |
1959 | Berlín - Praha - Varšava | 2057 km | 13 | Gustav Adolf Schur NDR |
1960 | Praha - Varšava - Berlín | 2290 km | 13 | Erich Hagen NDR |
1961 | Varšava - Berlín - Praha | 2435 km | 13 | Jurij Melichov SSSR |
1962 | Berlín - Praha - Varšava | 2407 km | 14 | Gajnan Sajdchužin SSSR |
1963 | Praha - Varšava - Berlín | 2568 km | 15 | Klaus Ampler NDR |
1964 | Varšava - Berlín - Praha | 2246 km | 14 | Jan Smolík Československo |
1965 | Berlín - Praha - Varšava | 2318 km | 15 | Genadij Lebeděv SSSR |
1966 | Praha - Varšava - Berlín | 2340 km | 15 | Bernard Guyot Francie |
1967 | Varšava - Berlín - Praha | 2307 km | 16 | Marcel Maes Belgie |
1968 | Berlín - Praha - Varšava | 2352 km | 14 | Axel Peschel NDR |
1969 | Varšava - Berlín | 2036 km | 15 | Jean-Pierre Danguillaume Francie |
1970 | Praha - Varšava - Berlín | 1976 km | 15 | Ryszard Szurkowski Polsko |
1971 | Varšava - Berlín - Praha | 1895 km | 14 | Ryszard Szurkowski Polsko |
1972 | Berlín - Praha - Varšava | 2025 km | 14 | Vlastimil Moravec Československo |
1973 | Praha - Varšava - Berlín | 2076 km | P, 16, E | Ryszard Szurkowski Polsko |
1974 | Varšava - Berlín - Praha | 1806 km | 14 | Stanisław Szozda Polsko |
1975 | Berlín - Praha - Varšava | 1915 km | P, 13 | Ryszard Szurkowski Polsko |
1976 | Praha - Varšava - Berlín | 1974 km | P, 14 | Hans-Joachim Hartnick NDR |
1977 | Varšava - Berlín - Praha | 1648 km | 13 | Aavo Pikkuus SSSR |
1978 | Berlín - Praha - Varšava | 1796 km | P, 12 | Aleksander Averin SSSR |
1979 | Praha - Varšava - Berlín | 1942 km | P, 14 | Sergej Suchoručenkov SSSR |
1980 | Varšava - Berlín - Praha | 2095 km | P, 14 | Jurij Barinov SSSR |
1981 | Berlín - Praha - Varšava | 1887 km | P, 14 | Šachid Zagretdinov SSSR |
1982 | Praha - Varšava - Berlín | 1941 km | P, 12 | Olaf Ludwig NDR |
1983 | Varšava - Berlín - Praha | 1899 km | P, 12 | Falk Boden NDR |
1984 | Berlín - Praha - Varšava | 1689 km | P, 11 | Sergej Suchoručenkov SSSR |
1985 | Praha - Moskva - Varšava - Berlín | 1712 km | P, 12 | Lech Piasecki Polsko |
1986 | Kyjev - Varšava - Berlín - Praha | 2138 km | P, 15 | Olaf Ludwig NDR |
1987 | Berlín - Praha - Varšava | 1987 km | P, 14 | Uwe Ampler NDR |
1988 | Bratislava - Katowice - Berlín | 2008 km | P, 13 | Uwe Ampler NDR |
1989 | Varšava - Berlín - Praha | 1927 km | 12 | Uwe Ampler NDR |
1990 | Berlín - Slušovice - Bielsko-Biała | 1595 km | P, 11 | Ján Svorada Československo |
1991 | Praha - Varšava | 1261 km | P, 9 | Viktor Rjaksinskij SNS |
1992 | Berlín - Karpacz - Mladá Boleslav | 1348 km | P, 9 | Steffen Wesemann Německo |
1993 | Tábor - Nový Bor | 1342 km | P, 9 | Jaroslav Bílek Česká republika |
1994 | Tábor - Trutnov | 1354 km | P, 9 | Jens Voigt Německo |
1995 | České Budějovice - Oberwiesenthal - Brno | 1379 km | P, 10 | Pavel Padrnos Česká republika |
1996 | Brno - Żywiec - Lipsko | 1703 km | P, 10 | Steffen Wesemann Německo |
1997 | Poczdam - Żywiec - Brno | 1629 km | P, 10 | Steffen Wesemann Německo |
1998 | Poznaň - Karlovy Vary - Erfurt | 1591 km | 10 | Uwe Ampler Německo |
1999 | Znojmo - Polkowice - Magdeburk | 1613 km | 10 | Steffen Wesemann Německo |
2000 | Hannover - Kudowa-Zdrój - Praha | 1608 km | 10 | Piotr Wadecki Polsko |
2001 | Lodž - Pilzno - Poczdam | 1611 km | 10 | Jakob Piil Dánsko |
2002 | České Budějovice - Chemnitz - Varšava | 1470 km | 10 | Ondřej Sosenka Česká republika |
2003 | Olomouc - Wałbrzych - Erfurt | 1552 km | 9 | Steffen Wesemann Německo |
2004 | Brusel - Vratislav - Praha | 1580 km | 9 | Michele Scarponi Itálie |
2005 | nekonal se | |||
2006 | Linec - Hannover | 1297 km | 8 | Giampaolo Cheula Itálie |
2007 | nekonal se | |||
2008 | nekonal se | |||
2009 | nekonal se | |||
2010 | nekonal se |
Legenda:
- P = Prolog
- E = Epilog
Soutěž družstev
|
|
|
Statistiky
Nejvíce vítězství
- Celkově
- 5 Steffen Wesemann
- 4 Ryszard Szurkowski, Uwe Ampler
- Soutěž spurtérů
- 8 Olaf Ludwig
- 3 Ryszard Szurkowski
- Soutěž vrchařů
- 3 Sergej Suchoručenkov, Uwe Ampler, Jaroslav Bílek
- Soutěž družstev
- 20 SSSR
- 10 NDR
- 9 Polsko
- 5 Československo
- 3 Team Mroz
Vítězové podle zemí
- 12 NDR
- 10 SSSR
- 7 Polsko, Německo
- 5 Dánsko
- 4 Československo
- 3 Česká republika
- 2 Jugoslávie, Francie, Itálie
- 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí
V literatuře
- Ota Pavel — Plná bedna šampaňského — povídka Když ti to nejede popisuje Jana Veselého v 10. ročníku
Související články
- závod míru mládeže respektive závod míru juniorů
Externí odkazy
- (polsky) Historie
- (anglicky) Neoficiální stránky
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |