V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Krč

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1273“ textem „1273“)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 18: Řádka 18:
|PSČ = 14200
|PSČ = 14200
|mapa =
|mapa =
-
}}
+
}}[[File:Prague Krc Hospital1.jpg|thumb|230px|Nemocnice Krč]]
 +
[[Soubor:Nadrazi-Praha-Krc-2016XZ1-20.JPG|thumb|230px|[[Nádraží Praha-Krč]] (2016)]]
'''Krč''' je čtvrť a [[katastrální území]] hlavního města [[Praha|Prahy]], součást [[Praha 4|Prahy 4]].
'''Krč''' je čtvrť a [[katastrální území]] hlavního města [[Praha|Prahy]], součást [[Praha 4|Prahy 4]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Krč je uvedena poprvé v dokumentu z r. 1273. Dolní i Horní Krče se v dobách husitství zmocnili [[pražané]]. V r.1547 byl majetek Novoměstských v Nové Krči zabaven, ale roku 1586 jej [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] vykoupilo; Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem [[havelský klášter|Havelského kláštera]]. V 19. století vznikla na území Horní Krče osada [[Jalové Dvory]]. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu, zatímco Horní Krč s 823 obyvateli a vilami byla vsí okresu [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] stejně jako Jalové Dvory (Jalový Dvůr) se 152 obyvateli.  
+
Krč je uvedena poprvé v dokumentu z roku 1273. Dolní i Horní Krče se v dobách husitství zmocnili pražané. V roce 1547 byl majetek Novoměstských v Nové Krči zabaven, ale roku 1586 jej [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] vykoupilo; Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem [[havelský klášter|Havelského kláštera]]. V 19. století vznikla na území Horní Krče osada [[Jalové Dvory]]. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu, zatímco Horní Krč s 823 obyvateli a vilami byla vsí okresu [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] stejně jako Jalové Dvory (Jalový Dvůr) se 152 obyvateli.  
=== Krč jako součást Prahy ===
=== Krč jako součást Prahy ===
V době připojení k Praze (jako součást [[Praha XIV|Prahy XIV.]]) žilo na území obou Krčí a Jalových Dvorů přes 3700 obyvatel v 323 domech. V roce [[1949]] připadla část [[Katastrální území|k.ú.]] Krče k tehdejší Praze 14 (s [[Lhotka (Praha)|Lhotkou]], [[Nusle]]mi a částí [[Michle]]) a část k tehdejší Praze 15 (s [[Braník]]em, [[Podolí (Praha)|Podolím]] a [[Hodkovičky|Hodkovičkami]]). V roce [[1960]] se k.ú. Krč stalo součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4.
V době připojení k Praze (jako součást [[Praha XIV|Prahy XIV.]]) žilo na území obou Krčí a Jalových Dvorů přes 3700 obyvatel v 323 domech. V roce [[1949]] připadla část [[Katastrální území|k.ú.]] Krče k tehdejší Praze 14 (s [[Lhotka (Praha)|Lhotkou]], [[Nusle]]mi a částí [[Michle]]) a část k tehdejší Praze 15 (s [[Braník]]em, [[Podolí (Praha)|Podolím]] a [[Hodkovičky|Hodkovičkami]]). V roce [[1960]] se k.ú. Krč stalo součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4.
Řádka 28: Řádka 29:
V Dolní Krči se nachází [[novogotika|novogotický]] [[zámek (stavba)|zámek]] vybudovaný před rokem 1860, přestavbou staršího [[klasicismus|klasicistního]] objektu, který zbudoval jako své vrchnostenské sídlo [[řád (církev)|řád]] obutých [[řád karmelitánů|karmelitánů]] od sv. Havla. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část - velký sál. Od konce  19. století až do [[znárodnění]] v roce [[1948]] zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v [[restituce|restituci]]. V roce [[2003]] prošel celkovou rekonstrukcí a později byl přeměněn na hotel. V budoucnu má být blízko zámku vybudována nadzemní stanice [[Metro v Praze|metra]] [[D (linka metra v Praze)|linky D]] ''Nádraží Krč'', z níž by byl přímý výhled na zámek i přilehlý zámecký park.
V Dolní Krči se nachází [[novogotika|novogotický]] [[zámek (stavba)|zámek]] vybudovaný před rokem 1860, přestavbou staršího [[klasicismus|klasicistního]] objektu, který zbudoval jako své vrchnostenské sídlo [[řád (církev)|řád]] obutých [[řád karmelitánů|karmelitánů]] od sv. Havla. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část - velký sál. Od konce  19. století až do [[znárodnění]] v roce [[1948]] zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v [[restituce|restituci]]. V roce [[2003]] prošel celkovou rekonstrukcí a později byl přeměněn na hotel. V budoucnu má být blízko zámku vybudována nadzemní stanice [[Metro v Praze|metra]] [[D (linka metra v Praze)|linky D]] ''Nádraží Krč'', z níž by byl přímý výhled na zámek i přilehlý zámecký park.
=== Thomayerova nemocnice ===
=== Thomayerova nemocnice ===
-
[[Image:Prague Krc Hospital1.jpg|thumb|left|Nemocnice Krč]]
 
Fakultní [[Thomayerova nemocnice]], známá také jako Nemocnice Krč nebo Krčská nemocnice, je bezesporu největším zdravotnickým zařízením nacházejícím se v Krči i celé jižní i východní části Prahy.  
Fakultní [[Thomayerova nemocnice]], známá také jako Nemocnice Krč nebo Krčská nemocnice, je bezesporu největším zdravotnickým zařízením nacházejícím se v Krči i celé jižní i východní části Prahy.  
Jedná se o objekt z období [[První republika|první československé republiky]], který byl tehdy postaven pro ubytování osamělých lidí (vzdálená obdoba dnešního domova důchodců). Tehdy se areálu říkalo [[Masarykovy domovy]]. V areálu nemocnice sídlí také [[IKEM|Institut klinické a expedimentální medicíny]].
Jedná se o objekt z období [[První republika|první československé republiky]], který byl tehdy postaven pro ubytování osamělých lidí (vzdálená obdoba dnešního domova důchodců). Tehdy se areálu říkalo [[Masarykovy domovy]]. V areálu nemocnice sídlí také [[IKEM|Institut klinické a expedimentální medicíny]].
Řádka 35: Řádka 35:
Známé je i [[sídliště Antala Staška]] navazující na jihozápadní část [[Budějovické náměstí|Budějovického náměstí]].
Známé je i [[sídliště Antala Staška]] navazující na jihozápadní část [[Budějovické náměstí|Budějovického náměstí]].
== Doprava ==
== Doprava ==
-
[[Image:Krc-nadrazi.jpg|thumb|Nádraží Praha-Krč]]
 
Kromě linky metra "C" a nově plánované linky "D" prochází Krčí také železniční trať z nádraží Praha-Vršovice do nádraží Praha-Braník a nádraží Praha-Radotín. Nádraží Praha-Krč je propojeno s pražským metrem zvláštní železniční vlečkou vedoucí do depa metra, které se nachází na Kačerově. Právě po této specielní železniční vlečce jsou do metra přiváženy nové vozy metra vyrobené mimo Prahu a obvykle dopravované až do Krče pomocí speciálních vlaků po železnici.
Kromě linky metra "C" a nově plánované linky "D" prochází Krčí také železniční trať z nádraží Praha-Vršovice do nádraží Praha-Braník a nádraží Praha-Radotín. Nádraží Praha-Krč je propojeno s pražským metrem zvláštní železniční vlečkou vedoucí do depa metra, které se nachází na Kačerově. Právě po této specielní železniční vlečce jsou do metra přiváženy nové vozy metra vyrobené mimo Prahu a obvykle dopravované až do Krče pomocí speciálních vlaků po železnici.
== Sport ==
== Sport ==
Řádka 44: Řádka 43:
<gallery>
<gallery>
Image:Prague Krc Zalesi.jpg|Sídliště Krč - část Zálesí
Image:Prague Krc Zalesi.jpg|Sídliště Krč - část Zálesí
-
Image:Krc kojenecky ustav 2360.JPG|Kojenecký ústav v Krči
+
Soubor:Kojenecky ustav Krc 2016XZ02.JPG|Kojenecký ústav v Krči
Image:Prague Krc Budejovicke sqr3.jpg|[[Budějovické náměstí]]
Image:Prague Krc Budejovicke sqr3.jpg|[[Budějovické náměstí]]
Image:Krc cirkev husitska 2358.JPG|Kaple sv. Anny
Image:Krc cirkev husitska 2358.JPG|Kaple sv. Anny

Aktuální verze z 25. 9. 2016, 15:29


Nemocnice Krč

Krč je čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, součást Prahy 4.

Obsah

Historie

Krč je uvedena poprvé v dokumentu z roku 1273. Dolní i Horní Krče se v dobách husitství zmocnili pražané. V roce 1547 byl majetek Novoměstských v Nové Krči zabaven, ale roku 1586 jej Nové Město vykoupilo; Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem Havelského kláštera. V 19. století vznikla na území Horní Krče osada Jalové Dvory. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu, zatímco Horní Krč s 823 obyvateli a vilami byla vsí okresu Královské Vinohrady stejně jako Jalové Dvory (Jalový Dvůr) se 152 obyvateli.

Krč jako součást Prahy

V době připojení k Praze (jako součást Prahy XIV.) žilo na území obou Krčí a Jalových Dvorů přes 3700 obyvatel v 323 domech. V roce 1949 připadla část k.ú. Krče k tehdejší Praze 14 (s Lhotkou, Nuslemi a částí Michle) a část k tehdejší Praze 15 (s Braníkem, Podolím a Hodkovičkami). V roce 1960 se k.ú. Krč stalo součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4.

Pamětihodnosti

Krčský zámek

V Dolní Krči se nachází novogotický zámek vybudovaný před rokem 1860, přestavbou staršího klasicistního objektu, který zbudoval jako své vrchnostenské sídlo řád obutých karmelitánů od sv. Havla. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část - velký sál. Od konce 19. století až do znárodnění v roce 1948 zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v restituci. V roce 2003 prošel celkovou rekonstrukcí a později byl přeměněn na hotel. V budoucnu má být blízko zámku vybudována nadzemní stanice metra linky D Nádraží Krč, z níž by byl přímý výhled na zámek i přilehlý zámecký park.

Thomayerova nemocnice

Fakultní Thomayerova nemocnice, známá také jako Nemocnice Krč nebo Krčská nemocnice, je bezesporu největším zdravotnickým zařízením nacházejícím se v Krči i celé jižní i východní části Prahy. Jedná se o objekt z období první československé republiky, který byl tehdy postaven pro ubytování osamělých lidí (vzdálená obdoba dnešního domova důchodců). Tehdy se areálu říkalo Masarykovy domovy. V areálu nemocnice sídlí také Institut klinické a expedimentální medicíny.

Slavní obyvatelé

Mezi velmi známé obyvatele Krče patřili také spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, kteří zde měli v severní části Krče postavenu svoji vilu. Na jejich počet jsou některé místní ulice pojmenovány po nich osobně nebo i podle jejich literárních postav (např. ulice Ševce Matouše). Známé je i sídliště Antala Staška navazující na jihozápadní část Budějovického náměstí.

Doprava

Kromě linky metra "C" a nově plánované linky "D" prochází Krčí také železniční trať z nádraží Praha-Vršovice do nádraží Praha-Braník a nádraží Praha-Radotín. Nádraží Praha-Krč je propojeno s pražským metrem zvláštní železniční vlečkou vedoucí do depa metra, které se nachází na Kačerově. Právě po této specielní železniční vlečce jsou do metra přiváženy nové vozy metra vyrobené mimo Prahu a obvykle dopravované až do Krče pomocí speciálních vlaků po železnici.

Sport

Většina sportovišť se nachází v dolní části Krče mezi Kunratickým potokem a Jižní spojkou.

Další fotografie


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krč
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov