MiG-17
Z Multimediaexpo.cz
(+ Wikimedia Commons) |
(+ Galerie) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:MiG-17 landing by StuSeeger. | + | [[Soubor:MiG-17 landing by StuSeeger.jpeg|thumb|240px|MiG-17 polského letectva]] |
'''Mikojan-Gurjevič MiG-17''' (rusky: ''Микоян и Гуревич МиГ-17'', v kódu [[Severoatlantická aliance|NATO]]: ''Fresco'') byl proudový [[stíhací letoun]], vyvinutý v Sovětském svazu na přelomu 40. a 50. let. | '''Mikojan-Gurjevič MiG-17''' (rusky: ''Микоян и Гуревич МиГ-17'', v kódu [[Severoatlantická aliance|NATO]]: ''Fresco'') byl proudový [[stíhací letoun]], vyvinutý v Sovětském svazu na přelomu 40. a 50. let. | ||
- | == | + | == Vývoj a konstrukce == |
- | + | [[Soubor:Underside view of an Egyptian aircraft.JPEG|right|thumb|Egyptský MiG-17]] | |
+ | [[Soubor:MiG I-330 ExRussia.jpg|left|thumb|I-330]] | ||
+ | MiG-17 vznikl jako celokovový samonosný [[středoplošník]] se šípovitým křídlem a jeho design byl založený na předchůdci - [[MiG-15|MiGu-15bis]], přičemž největší změnou oproti MiGu-15 byla konstrukce křídel. Ta měla u kořene šípovitost 45° a na vnější části 42°. Dalšími viditelnými změnami byly tři aerodynamické plůtky na každém křídle (MiG-15 měl jen dva), prodloužená zadní část, kýlový hřeben - pro zvýšení podélné stability - s patkou chránící [[trup letadla]] při přistávání. Celková konstrukce MiGu-17 byla podobná MiGu-15 a obě letadla používaly stejný motor [[Klimov VK-1]]. Nové letadlo dostalo označení I-330 (SI). | ||
+ | |||
+ | První prototyp SI-01 poprvé vzlétl 14. ledna 1950 a jeho pilotem byl Ivan Ivaščenko. | ||
+ | V únoru 1950 na něm tento pilot ve vodorovném letu dosáhl rychlosti 1 114 km/h (M=1,03) ve výšce 2200 m. Po havárii tohoto prototypu [[17. březen|17. března]] [[1950]] (I. Ivaščenko při něm zahynul) zkoušky druhého prototypu SI-02 začaly až po víc jak roce. Ty skončily [[20. červen|20. června]] [[1951]] rozhodnutím zařadit letadlo pod označením MiG-17 do sériové výroby. Odhadovalo se, že při použití stejného motoru bude MiG-17 rychlejší o 40-50 km/h oproti MiGu-15 a bude mít i lepší ovladatelnost ve větších výškách. Po začátku sériové produkce bylo letadlo několikrát modifikované a vylepšované. | ||
+ | |||
+ | Základní verze MiGu-17 bylo víceúčelové stíhací letadlo vyzbrojené třemi kanóny. Mohlo sloužit i jako stíhací bombardér i když jeho bombová zátěž byla v porovnaní s ostatními tehdejšími podobnými letadly lehčí. Místo bombové zátěže nesl častěji přídavné nádrže. | ||
+ | |||
+ | Z druhé verze prototypu SI-02 později vznikla verze MiG-17P do každého počasí, vybavená radarem RP-1 Izumrud. Na jaře 1953 vstoupila do výroby verze MiG-17F s motorem VK-1F s [[forsáž|přídavným spalováním]], které dopomohlo k celkovému vyššímu výkonu (nový motor zvyšoval výkon po dobu třech minut o 25%). Další výrobnou verzí byl MiG-17PF s motorem VK-1F spolu s radarem Izumrud. | ||
+ | |||
+ | V roce 1956 vznikla z malé série 47 letadel verze MiG-17PM vyzbrojená čtyřmi raketami vzduch-vzduch [[Kaliningrad K-5]] (RS-2U nebo ''AA-1 Alkali'' pod [[ASCC|označením NATO]]). Také vznikla i malá série průzkumné verze MiG-17R s motorem VK-1F. Celkově bylo v SSSR do zastavení výroby roku 1958 vyrobeno několik tisíc kusů různých verzí MiGu-17. | ||
+ | |||
+ | == Výzbroj a výstroj == | ||
+ | [[Soubor:Laweta w składzie 1 x N-37 + 2 x NR-23, Radom Air Show 2007.jpg|right|thumb|23 mm kanón NR-23]] | ||
+ | Verze pro denní provoz (MiG-17 a MiG-17F) byly vyzbrojeny dvěma kanóny [[Nudelman-Richtěr NR-23]] ráže 23 mm (každý s 80 náboji) a jedním kanónem [[Nudelman N-37]] (se 40 náboji) umístěnými na společné lafetě pod nasávacím otvorem. Na zaměřování palby sloužil automatický gyroskopický zaměřovač ASP-4NM. Verze vybavené radarem Izumrud (MiG-17P a MiG-17PF) nesly místo kanónu N-37 třetí kanón NR-23 se zvýšeným počtem nábojů 100 pro každý kanón. Takto se měla kompenzovat hmotnost samotného radaru ale hmotnost letadla i tak vzrostla o víc jak 200 kg oproti "čisté" verzi MiG-17 což mělo za následek pokles výkonu a zhoršení letových vlastností. Toto vyřešila až instalace nového motoru VK-1F s přídavným spalovaním. Všechny varianty mohly nést 50 kg až 250 kg bomb na nosníkách pod křídly. Nosníky byly ale většinou využívané pro 400-litrové přídavné nádrže. Průzkumná verze MiG-17R byla vyzbrojena jen dvěma 23 mm kanóny NR-23. | ||
+ | |||
+ | Jediná verze MiGu-17 schopná nést rakety vzduch-vzduch byla MiG-17PM (nebo MiG-17PFU), která nesla čtyři rakety Kaliningrad K-5. Tato verze ale nenesla žádné kanóny. | ||
+ | |||
+ | Některé země své MiGy upravily na nesení neřízených střel nebo bomb na přídavných nosníkách. Kubánské MiGy-17 mohli nést i rakety [[Vympel K-13|AA-2 Atoll]]. | ||
+ | |||
+ | == Výroba v licenci == | ||
+ | [[Soubor:Lim-5 RB1.jpg|right|thumb|Lim-5 polského letectva]] | ||
+ | |||
+ | V roce [[1955]] obdržela [[Polsko|Polská lidová republika]] licenci na výrobu MiGu-17. Takto byli vyráběné MiGy-17F továrnou WSK-Mielec pod označením Lim-5. První stroj byl vyroben [[28. listopad]]u [[1956]] a do roku [[1960]] fabrika vyprodukovala 477 kusů. Pod označením Lim-5R se vyráběla i průzkumná verze s kamerou AFA-39. V letech [[1959]] - [[1960]] bylo vyrobeno 129 kusů MiGu-17PF pod označením Lim-5P. Fabrika také produkovala několik variant pro pozemní podporu: Lim-5M od roku 1960, Lim-6bis od roku [[1963]] a Lim-6M (přestavěný v 70. letech) a i dvě průzkumné verze Lim-6R a MR. | ||
+ | |||
+ | V [[Čínská lidová republika|ČLR]] byl první MiG-17F sestavený v roce 1956 z dílů dovezených z [[Sovětský svaz|SSSR]], nasledovaný licenční výrobou v Šenjangu od roku [[1957]]. Verze vyrobené v Číně byly označované jako Šenjang J-5 nebo F-5 (pro [[export]]). Od roku [[1964]] byly vyráběné verze s radarem podobné MiGu-17PF pod označením J-5A (nebo F-5A). Číňané vyvinuli i dvousedadlovou cvičnou verzi JJ-5 (FT-5 pro export) s použitím kabiny ze stroje JJ-2 (licence [[MiG-15|MiGu-15UTI]]). Tato verze vyráběná v letech [[1966]] - [[1986]], byla poslední vyráběnou verzí MiGu-17 a zároveň jedinou dvousedadlovou. | ||
+ | |||
+ | == Nasazení == | ||
+ | [[Soubor:Shenyang J-5.jpg|right|thumb|Čínský Šenjang J-5]] | ||
+ | [[Soubor:MiG-17.JPG|right|thumb|MiG-17 vietnamského letectva]] | ||
+ | |||
+ | Úlohou MiGu-17 a mnoha jiných sovětských stíhaček bylo hlavně sestřelování [[Letectvo Spojených států amerických|amerických]] [[bombardér]]ů a ne souboje s nepřátelskými stíhači. Podzvukový MiG-17 měl být efektivní proti pomalejším, těžkým nákladem vyzbrojeným americkým stíhacím bombardérům a strategickým bombardérům (jako [[Boeing B-50|B-50 Superfortress]] a [[Convair B-36|B-36 Peacemaker]], které byly ještě poháněny pístovými motory). Když [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] zavedlo do výzbroje strategické bombardéry schopné letu nadzvukovou rychlostí jako [[Convair B-58 Hustler|B-58 Hustler]] nebo [[General Dynamics F-111|General Dynamics FB-111]] musely typ MiG-17 vystřídat nadzvukové typy [[MiG-21]] a [[MiG-23]]. | ||
+ | |||
+ | MiG-17 se na přelomu 50. a 60. let stal standardním stíhacím letounem ve všech zemích [[Varšavská smlouva|Varšavského paktu]]. Byly používány i mnoha jinými státy, hlavně v [[Afrika|Africe]] a [[asie|Asii]]. Celkově sloužil ve vzdušných silách víc než 30 zemí. Mnoho vyrobených MiGů-17 je i v dnešních dnech stále ve službě (např. v [[Angola|Angole]], [[Mali]], [[Mozambik]]u, [[Severní Korea|Severní Koreji]], [[Súdán]]u či [[Tanzanie|Tanzánii]]) i když ne všechny v aktivní. Toto činí z MiGu-17 jedno z nejdéle sloužících stíhacích letadel. | ||
+ | |||
+ | Bojovou premiéru MiGy-17 absolvovaly během [[Suezská krize|Suezské krize]] v roce 1956 a od té doby se zúčastnily třech dalších [[Arabsko-izraelské války|válek]] a jiných menších konfliktů mezi arabskými státy a [[Izrael]]em. | ||
+ | |||
+ | V roce 1958 se dostaly do potyček nad [[Tchajwanský průliv|Tchajwanským průlivem]], když 17-tky [[Čínská lidová republika|ČLR]] narazily na [[F-86 Sabre]] sloužící v armádě [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]. | ||
+ | |||
+ | MiGy-17 byly hlavním stíhačem ve výzbroji vzdušných sil [[Severní Vietnam|vietnamské lidové armády]] v roce [[1965]]. Ve [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské válce]], kde sloužily po boku [[MiG-19|MiGů-19]] a [[MiG-21|MiGů-21]] a zaznamenaly i svá první vítězství. Někteří severovietnamští piloti preferovali obratnost MiGu-17 před rychlostí MiGu-21. MiGy-17 se tu prosadily např. proti americkým nadzvukovým stíhacím bombardérům [[Republic F-105|F-105 Thunderchief]]. | ||
+ | |||
+ | Byly použity i během [[Nigerijská občanská válka|Nigerijské občanské války]] v letech [[1967]] až [[1970]], pilotované nigerijskými nebo žoldnéřskými piloty z [[Východní Německo|NDR]], [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Jihoafrická unie|Jižní Afriky]], [[Spojené království|Velké Británie]] či [[Austrálie]]. | ||
+ | |||
+ | == Verze == | ||
+ | [[Soubor:MiG-17F Top View.JPG|right|thumb|Letový záběr na MiG-17F v sovětských barvách]] | ||
+ | [[Soubor:MiG-17PF 3.jpg|right|thumb|MiG-17PF s radarem Izumrud]] | ||
+ | |||
+ | ;I-330 | ||
+ | :Prototyp | ||
+ | ;MiG-17 | ||
+ | :Základní verze s motorem Klimov VK-1 | ||
+ | ;MiG-17A | ||
+ | :Verze s motorem Klimov VK-1A s delší dobou životnosti | ||
+ | ;MiG-17P | ||
+ | :Verze do každého počasí vybavená radarem Izumrud | ||
+ | ;MiG-17F (Lim-5) | ||
+ | :Základní stíhací verze s motorem Klimov VK-1F s přídavným spalovaním | ||
+ | ;MiG-17PF (Lim-5P) | ||
+ | :Verze do každého počasí vybavená radarem Izumrud a motorem Klimov VK-1F s přídavným spalovaním | ||
+ | ;MiG-17PM/PFU | ||
+ | :Verze vybavená radarem Izumrud a čtyřmi raketami RS-2U | ||
+ | ;MiG-17R | ||
+ | :Průzkumná verze s motorem Klimov VK-1F a kamerou | ||
+ | |||
+ | == Uživatelé == | ||
+ | [[Soubor:Mig-17 operators.PNG|thumb|right|Uživatelé MiGu-17]] | ||
+ | [[File:Mig17-north korea.jpg|thumb|Bývalý Indonéský Lim-5 vystavený v USA se severokorejskými znaky]] | ||
+ | [[Soubor:MiG-17-2008-Peenemunde-tail.jpg|thumb|Východoněmecký MiG-17]] | ||
+ | * {{flagicon|Afghánistán}} [[Afghánistán]] | ||
+ | * {{flagicon|Albánie}} [[Albánie]] | ||
+ | * {{flagicon|Alžírsko}} [[Alžírsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Angola}} [[Angola]] | ||
+ | * {{flagicon|Bangladéš}} [[Bangladéš]] | ||
+ | * {{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Burkina Faso}} [[Burkina Faso]] | ||
+ | * {{flagicon|Československo}} [[Československo]] | ||
+ | * {{flagicon|Čína}} [[Čína]] | ||
+ | * {{flagicon|Egypt}} [[Egypt]] | ||
+ | * {{flagicon|Etiopie}} [[Etiopie]] | ||
+ | * {{flagicon|Guinea-Bissau}} [[Guinea-Bissau]] | ||
+ | * {{flagicon|Indonésie}} [[Indonésie]] | ||
+ | * {{flagicon|Irák}} [[Irák]] | ||
+ | * {{flagicon|Jemen}} [[Jemen]] | ||
+ | * {{flagicon|Kambodža}} [[Kambodža]] | ||
+ | * {{flagicon|Kongo}} [[ Kongo]] | ||
+ | * {{flagicon|Kuba}} [[Kuba]] | ||
+ | * {{flagicon|Severní Korea}} [[Severní Korea|KLDR]] | ||
+ | * {{flagicon|Libye}} [[Libye]] | ||
+ | * {{flagicon|Madagaskar}} [[Madagaskar]] | ||
+ | * {{flagicon|Maďarsko}} [[Maďarsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Mali}} [[Mali]] | ||
+ | * {{flagicon|Maroko}} [[Maroko]] | ||
+ | * {{flagicon|Mongolsko}} [[Mongolsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Mosambik}} [[Mosambik]] | ||
+ | * {{flagicon|NDR}} [[Německá demokratická republika | NDR]] | ||
+ | * {{flagicon|Nigérie}} [[Nigérie]] | ||
+ | * {{flagicon|Pákistán}} [[Pákistán]] | ||
+ | * {{flagicon|Polsko}} [[Polsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Rumunsko}} [[Rumunsko]] | ||
+ | * {{flagicon|Somálsko}} [[Somálsko]] | ||
+ | * {{flagicon|SSSR}} [[Sovětský svaz]] | ||
+ | * {{flagicon|Srí Lanka}} [[Šrí Lanka]] | ||
+ | * {{flagicon|Súdán}} [[Súdán]] | ||
+ | * {{flagicon|Sýrie}} [[Sýrie]] | ||
+ | * {{flagicon|Tanzania}} [[Tanzanie]] | ||
+ | * {{flagicon|Uganda}} [[Uganda]] | ||
+ | * {{flagicon|Vietnam}} [[Vietnam]] | ||
+ | * {{flagicon|Zimbabwe}} [[Zimbabwe]] | ||
== Hlavní technické údaje == | == Hlavní technické údaje == | ||
+ | [[Soubor:MiG-17 3-view drawing.png|right|300px]] | ||
+ | ''Data podle:'' Vraný, Hurt<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vraný | jméno = Jiří | příjmení2 = Hurt | jméno2 = Zdeněk | rok = 1989 | vydání = 1 | titul = Mikojan MiG-17, Hawker Hurricane Mk.I, Spad S VII/XII/XIII | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | isbn = 80-206-0125-2 | strany =}}</ref> | ||
=== MiG-17 === | === MiG-17 === | ||
* '''Posádka:''' 1 (pilot) | * '''Posádka:''' 1 (pilot) | ||
Řádka 11: | Řádka 121: | ||
* '''Délka:''' 11,360 m | * '''Délka:''' 11,360 m | ||
* '''Výška:''' 3,800 m | * '''Výška:''' 3,800 m | ||
- | * '''Nosná plocha:''' 22, | + | * '''Nosná plocha:''' 22,600 m<sup>2</sup> |
* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 3 798 kg | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 3 798 kg | ||
* '''Vzletová hmotnost :''' 5 340 kg | * '''Vzletová hmotnost :''' 5 340 kg | ||
* '''Max. vzletová hmotnost :''' 6 076 kg | * '''Max. vzletová hmotnost :''' 6 076 kg | ||
- | * '''Maximální rychlost:''' | + | * '''Maximální rychlost:''' 1 085 km/h ve výšce 5000 m |
* '''Dostup:''' 14 700 m | * '''Dostup:''' 14 700 m | ||
* '''Čas výstupu do výšky 5000 m:''' 2 minuty 30 sekund | * '''Čas výstupu do výšky 5000 m:''' 2 minuty 30 sekund | ||
* '''Čas výstupu do výšky 10 000 m:''' 6 minut 36 sekund | * '''Čas výstupu do výšky 10 000 m:''' 6 minut 36 sekund | ||
* '''Dolet:''' 1165 km (bez přídavných nádrží) | * '''Dolet:''' 1165 km (bez přídavných nádrží) | ||
- | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' | + | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' 1735 km |
* '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1A]] | * '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1A]] | ||
- | * '''Výkon pohonné jednotky:''' | + | * '''Výkon pohonné jednotky:''' 2 700 kp (26,478 kN) |
==== Výzbroj ==== | ==== Výzbroj ==== | ||
- | * jeden | + | * jeden 37 mm kanón [[N-37|N-37D]] se zásobou munice 40 nábojů, dva 23 mm kanóny [[NR-23]] s 80 náboji na zbraň |
- | * dvě | + | * dvě 250 kg pumy |
=== MiG-17F === | === MiG-17F === | ||
Řádka 32: | Řádka 142: | ||
* '''Délka:''' 11,360 m | * '''Délka:''' 11,360 m | ||
* '''Výška:''' 3,800 m | * '''Výška:''' 3,800 m | ||
- | * '''Nosná plocha:''' 22,600 m | + | * '''Nosná plocha:''' 22,600 m<sup>2</sup> |
- | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' | + | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 3 950 kg |
- | * '''Vzletová hmotnost :''' | + | * '''Vzletová hmotnost :''' 5 354 kg |
- | * '''Max. vzletová hmotnost :''' | + | * '''Max. vzletová hmotnost :''' 6 286 kg |
* '''Maximální rychlost:''' 1 154 km/h ve výšce 3000 m | * '''Maximální rychlost:''' 1 154 km/h ve výšce 3000 m | ||
* '''Dostup:''' 16 470 m | * '''Dostup:''' 16 470 m | ||
Řádka 43: | Řádka 153: | ||
** 4 minuty 6 sekund (s přídavným spalováním) | ** 4 minuty 6 sekund (s přídavným spalováním) | ||
* '''Dolet:''' 1080 km (bez přídavných nádrží) | * '''Dolet:''' 1080 km (bez přídavných nádrží) | ||
- | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' | + | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' 1 670 km |
* '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1F]] | * '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1F]] | ||
- | * '''Max. výkon (s příd. spalováním):''' | + | * '''Max. výkon (s příd. spalováním):''' 3 380 kp (33,146 kN) |
==== Výzbroj ==== | ==== Výzbroj ==== | ||
- | * | + | * jeden 37 mm kanón [[N-37|N-37D]] se zásobou munice 40 nábojů, dva 23 mm kanóny [[NR-23]] s 80 náboji na zbraň |
- | * | + | * dvě 250 kg pumy |
=== MiG-17PF === | === MiG-17PF === | ||
Řádka 55: | Řádka 165: | ||
* '''Délka:''' 11,680 m | * '''Délka:''' 11,680 m | ||
* '''Výška:''' 3,800 m | * '''Výška:''' 3,800 m | ||
- | * '''Nosná plocha:''' 22,600 m | + | * '''Nosná plocha:''' 22,600 m<sup>2</sup> |
- | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' | + | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 4 234 kg |
- | * '''Vzletová hmotnost :''' | + | * '''Vzletová hmotnost :''' 5 620 kg |
- | * '''Max. vzletová hmotnost :''' | + | * '''Max. vzletová hmotnost :''' 6 552 kg |
- | * '''Maximální rychlost:''' | + | * '''Maximální rychlost:''' 1 123 km/h ve výšce 3000 m |
* '''Dostup:''' 16 300 m | * '''Dostup:''' 16 300 m | ||
* '''Čas výstupu do výšky 5000 m:''' 3 minuty 6 sekund | * '''Čas výstupu do výšky 5000 m:''' 3 minuty 6 sekund | ||
Řádka 65: | Řádka 175: | ||
* '''Čas výstupu do výšky 10 000 m:''' 7 minut 36 sekund | * '''Čas výstupu do výšky 10 000 m:''' 7 minut 36 sekund | ||
** 4 minuty 30 sekund (s přídavným spalováním) | ** 4 minuty 30 sekund (s přídavným spalováním) | ||
- | * '''Dolet:''' | + | * '''Dolet:''' 1 100 km (bez přídavných nádrží) |
- | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' | + | * '''Max. dolet s příd. nádržemi:''' 1 730 km |
* '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1F]] | * '''Pohonná jednotka:''' jeden turbokompresorový motor [[Klimov VK-1|Klimov VK-1F]] | ||
- | * '''Max. výkon (s příd. spalováním):''' | + | * '''Max. výkon (s příd. spalováním):''' 3 380 kp (33,146 kN) |
==== Výzbroj ==== | ==== Výzbroj ==== | ||
- | * tři | + | * tři 23 mm kanóny [[NR-23]] |
- | * dvě | + | * dvě 250 kg pumy |
+ | == Galerie == | ||
+ | * '''[[:Kategorie:Aircraft MiG-17|Mnoho fotografií – MiG-17]]''' | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.military.cz/russia/air/mig/Mig-17/mig-17.htm Military.cz – MiG-17 Fresco] | * [http://www.military.cz/russia/air/mig/Mig-17/mig-17.htm Military.cz – MiG-17 Fresco] |
Aktuální verze z 10. 1. 2022, 18:43
Mikojan-Gurjevič MiG-17 (rusky: Микоян и Гуревич МиГ-17, v kódu NATO: Fresco) byl proudový stíhací letoun, vyvinutý v Sovětském svazu na přelomu 40. a 50. let.
Obsah |
Vývoj a konstrukce
MiG-17 vznikl jako celokovový samonosný středoplošník se šípovitým křídlem a jeho design byl založený na předchůdci - MiGu-15bis, přičemž největší změnou oproti MiGu-15 byla konstrukce křídel. Ta měla u kořene šípovitost 45° a na vnější části 42°. Dalšími viditelnými změnami byly tři aerodynamické plůtky na každém křídle (MiG-15 měl jen dva), prodloužená zadní část, kýlový hřeben - pro zvýšení podélné stability - s patkou chránící trup letadla při přistávání. Celková konstrukce MiGu-17 byla podobná MiGu-15 a obě letadla používaly stejný motor Klimov VK-1. Nové letadlo dostalo označení I-330 (SI).
První prototyp SI-01 poprvé vzlétl 14. ledna 1950 a jeho pilotem byl Ivan Ivaščenko. V únoru 1950 na něm tento pilot ve vodorovném letu dosáhl rychlosti 1 114 km/h (M=1,03) ve výšce 2200 m. Po havárii tohoto prototypu 17. března 1950 (I. Ivaščenko při něm zahynul) zkoušky druhého prototypu SI-02 začaly až po víc jak roce. Ty skončily 20. června 1951 rozhodnutím zařadit letadlo pod označením MiG-17 do sériové výroby. Odhadovalo se, že při použití stejného motoru bude MiG-17 rychlejší o 40-50 km/h oproti MiGu-15 a bude mít i lepší ovladatelnost ve větších výškách. Po začátku sériové produkce bylo letadlo několikrát modifikované a vylepšované.
Základní verze MiGu-17 bylo víceúčelové stíhací letadlo vyzbrojené třemi kanóny. Mohlo sloužit i jako stíhací bombardér i když jeho bombová zátěž byla v porovnaní s ostatními tehdejšími podobnými letadly lehčí. Místo bombové zátěže nesl častěji přídavné nádrže.
Z druhé verze prototypu SI-02 později vznikla verze MiG-17P do každého počasí, vybavená radarem RP-1 Izumrud. Na jaře 1953 vstoupila do výroby verze MiG-17F s motorem VK-1F s přídavným spalováním, které dopomohlo k celkovému vyššímu výkonu (nový motor zvyšoval výkon po dobu třech minut o 25%). Další výrobnou verzí byl MiG-17PF s motorem VK-1F spolu s radarem Izumrud.
V roce 1956 vznikla z malé série 47 letadel verze MiG-17PM vyzbrojená čtyřmi raketami vzduch-vzduch Kaliningrad K-5 (RS-2U nebo AA-1 Alkali pod označením NATO). Také vznikla i malá série průzkumné verze MiG-17R s motorem VK-1F. Celkově bylo v SSSR do zastavení výroby roku 1958 vyrobeno několik tisíc kusů různých verzí MiGu-17.
Výzbroj a výstroj
Verze pro denní provoz (MiG-17 a MiG-17F) byly vyzbrojeny dvěma kanóny Nudelman-Richtěr NR-23 ráže 23 mm (každý s 80 náboji) a jedním kanónem Nudelman N-37 (se 40 náboji) umístěnými na společné lafetě pod nasávacím otvorem. Na zaměřování palby sloužil automatický gyroskopický zaměřovač ASP-4NM. Verze vybavené radarem Izumrud (MiG-17P a MiG-17PF) nesly místo kanónu N-37 třetí kanón NR-23 se zvýšeným počtem nábojů 100 pro každý kanón. Takto se měla kompenzovat hmotnost samotného radaru ale hmotnost letadla i tak vzrostla o víc jak 200 kg oproti "čisté" verzi MiG-17 což mělo za následek pokles výkonu a zhoršení letových vlastností. Toto vyřešila až instalace nového motoru VK-1F s přídavným spalovaním. Všechny varianty mohly nést 50 kg až 250 kg bomb na nosníkách pod křídly. Nosníky byly ale většinou využívané pro 400-litrové přídavné nádrže. Průzkumná verze MiG-17R byla vyzbrojena jen dvěma 23 mm kanóny NR-23.
Jediná verze MiGu-17 schopná nést rakety vzduch-vzduch byla MiG-17PM (nebo MiG-17PFU), která nesla čtyři rakety Kaliningrad K-5. Tato verze ale nenesla žádné kanóny.
Některé země své MiGy upravily na nesení neřízených střel nebo bomb na přídavných nosníkách. Kubánské MiGy-17 mohli nést i rakety AA-2 Atoll.
Výroba v licenci
V roce 1955 obdržela Polská lidová republika licenci na výrobu MiGu-17. Takto byli vyráběné MiGy-17F továrnou WSK-Mielec pod označením Lim-5. První stroj byl vyroben 28. listopadu 1956 a do roku 1960 fabrika vyprodukovala 477 kusů. Pod označením Lim-5R se vyráběla i průzkumná verze s kamerou AFA-39. V letech 1959 - 1960 bylo vyrobeno 129 kusů MiGu-17PF pod označením Lim-5P. Fabrika také produkovala několik variant pro pozemní podporu: Lim-5M od roku 1960, Lim-6bis od roku 1963 a Lim-6M (přestavěný v 70. letech) a i dvě průzkumné verze Lim-6R a MR.
V ČLR byl první MiG-17F sestavený v roce 1956 z dílů dovezených z SSSR, nasledovaný licenční výrobou v Šenjangu od roku 1957. Verze vyrobené v Číně byly označované jako Šenjang J-5 nebo F-5 (pro export). Od roku 1964 byly vyráběné verze s radarem podobné MiGu-17PF pod označením J-5A (nebo F-5A). Číňané vyvinuli i dvousedadlovou cvičnou verzi JJ-5 (FT-5 pro export) s použitím kabiny ze stroje JJ-2 (licence MiGu-15UTI). Tato verze vyráběná v letech 1966 - 1986, byla poslední vyráběnou verzí MiGu-17 a zároveň jedinou dvousedadlovou.
Nasazení
Úlohou MiGu-17 a mnoha jiných sovětských stíhaček bylo hlavně sestřelování amerických bombardérů a ne souboje s nepřátelskými stíhači. Podzvukový MiG-17 měl být efektivní proti pomalejším, těžkým nákladem vyzbrojeným americkým stíhacím bombardérům a strategickým bombardérům (jako B-50 Superfortress a B-36 Peacemaker, které byly ještě poháněny pístovými motory). Když USAF zavedlo do výzbroje strategické bombardéry schopné letu nadzvukovou rychlostí jako B-58 Hustler nebo General Dynamics FB-111 musely typ MiG-17 vystřídat nadzvukové typy MiG-21 a MiG-23.
MiG-17 se na přelomu 50. a 60. let stal standardním stíhacím letounem ve všech zemích Varšavského paktu. Byly používány i mnoha jinými státy, hlavně v Africe a Asii. Celkově sloužil ve vzdušných silách víc než 30 zemí. Mnoho vyrobených MiGů-17 je i v dnešních dnech stále ve službě (např. v Angole, Mali, Mozambiku, Severní Koreji, Súdánu či Tanzánii) i když ne všechny v aktivní. Toto činí z MiGu-17 jedno z nejdéle sloužících stíhacích letadel.
Bojovou premiéru MiGy-17 absolvovaly během Suezské krize v roce 1956 a od té doby se zúčastnily třech dalších válek a jiných menších konfliktů mezi arabskými státy a Izraelem.
V roce 1958 se dostaly do potyček nad Tchajwanským průlivem, když 17-tky ČLR narazily na F-86 Sabre sloužící v armádě Čínské republiky.
MiGy-17 byly hlavním stíhačem ve výzbroji vzdušných sil vietnamské lidové armády v roce 1965. Ve Vietnamské válce, kde sloužily po boku MiGů-19 a MiGů-21 a zaznamenaly i svá první vítězství. Někteří severovietnamští piloti preferovali obratnost MiGu-17 před rychlostí MiGu-21. MiGy-17 se tu prosadily např. proti americkým nadzvukovým stíhacím bombardérům F-105 Thunderchief.
Byly použity i během Nigerijské občanské války v letech 1967 až 1970, pilotované nigerijskými nebo žoldnéřskými piloty z NDR, SSSR, Jižní Afriky, Velké Británie či Austrálie.
Verze
- I-330
- Prototyp
- MiG-17
- Základní verze s motorem Klimov VK-1
- MiG-17A
- Verze s motorem Klimov VK-1A s delší dobou životnosti
- MiG-17P
- Verze do každého počasí vybavená radarem Izumrud
- MiG-17F (Lim-5)
- Základní stíhací verze s motorem Klimov VK-1F s přídavným spalovaním
- MiG-17PF (Lim-5P)
- Verze do každého počasí vybavená radarem Izumrud a motorem Klimov VK-1F s přídavným spalovaním
- MiG-17PM/PFU
- Verze vybavená radarem Izumrud a čtyřmi raketami RS-2U
- MiG-17R
- Průzkumná verze s motorem Klimov VK-1F a kamerou
Uživatelé
- Afghánistán
- Albánie
- Alžírsko
- Angola
- Bangladéš
- Bulharsko
- Burkina Faso
- Československo
- Čína
- Egypt
- Etiopie
- Guinea-Bissau
- Indonésie
- Irák
- Jemen
- Kambodža
- Kongo
- Kuba
- KLDR
- Libye
- Madagaskar
- Maďarsko
- Mali
- Maroko
- Mongolsko
- Mosambik
- NDR
- Nigérie
- Pákistán
- Polsko
- Rumunsko
- Somálsko
- Sovětský svaz
- Šrí Lanka
- Súdán
- Sýrie
- Tanzanie
- Uganda
- Vietnam
- Zimbabwe
Hlavní technické údaje
Data podle: Vraný, Hurt[1]
MiG-17
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,628 m
- Délka: 11,360 m
- Výška: 3,800 m
- Nosná plocha: 22,600 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 3 798 kg
- Vzletová hmotnost : 5 340 kg
- Max. vzletová hmotnost : 6 076 kg
- Maximální rychlost: 1 085 km/h ve výšce 5000 m
- Dostup: 14 700 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 2 minuty 30 sekund
- Čas výstupu do výšky 10 000 m: 6 minut 36 sekund
- Dolet: 1165 km (bez přídavných nádrží)
- Max. dolet s příd. nádržemi: 1735 km
- Pohonná jednotka: jeden turbokompresorový motor Klimov VK-1A
- Výkon pohonné jednotky: 2 700 kp (26,478 kN)
Výzbroj
- jeden 37 mm kanón N-37D se zásobou munice 40 nábojů, dva 23 mm kanóny NR-23 s 80 náboji na zbraň
- dvě 250 kg pumy
MiG-17F
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,628 m
- Délka: 11,360 m
- Výška: 3,800 m
- Nosná plocha: 22,600 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 3 950 kg
- Vzletová hmotnost : 5 354 kg
- Max. vzletová hmotnost : 6 286 kg
- Maximální rychlost: 1 154 km/h ve výšce 3000 m
- Dostup: 16 470 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 2 minuty 36 sekund
- 1 minuta 48 sekund (s přídavným spalováním)
- Čas výstupu do výšky 10 000 m: 5 minut 48 sekund
- 4 minuty 6 sekund (s přídavným spalováním)
- Dolet: 1080 km (bez přídavných nádrží)
- Max. dolet s příd. nádržemi: 1 670 km
- Pohonná jednotka: jeden turbokompresorový motor Klimov VK-1F
- Max. výkon (s příd. spalováním): 3 380 kp (33,146 kN)
Výzbroj
- jeden 37 mm kanón N-37D se zásobou munice 40 nábojů, dva 23 mm kanóny NR-23 s 80 náboji na zbraň
- dvě 250 kg pumy
MiG-17PF
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,628 m
- Délka: 11,680 m
- Výška: 3,800 m
- Nosná plocha: 22,600 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 4 234 kg
- Vzletová hmotnost : 5 620 kg
- Max. vzletová hmotnost : 6 552 kg
- Maximální rychlost: 1 123 km/h ve výšce 3000 m
- Dostup: 16 300 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 3 minuty 6 sekund
- 1 minuta 54 sekund (s přídavným spalováním)
- Čas výstupu do výšky 10 000 m: 7 minut 36 sekund
- 4 minuty 30 sekund (s přídavným spalováním)
- Dolet: 1 100 km (bez přídavných nádrží)
- Max. dolet s příd. nádržemi: 1 730 km
- Pohonná jednotka: jeden turbokompresorový motor Klimov VK-1F
- Max. výkon (s příd. spalováním): 3 380 kp (33,146 kN)
Výzbroj
- tři 23 mm kanóny NR-23
- dvě 250 kg pumy
Galerie
Reference
- ↑ VRANÝ, Jiří; HURT, Zdeněk. Mikojan MiG-17, Hawker Hurricane Mk.I, Spad S VII/XII/XIII. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1989. ISBN 80-206-0125-2.
Externí odkazy
- Military.cz – MiG-17 Fresco
- Valka.cz – MiG-17 / Stíhač pro každé počasí
- Globalsecurity.org – MiG-17 FRESCO (anglicky)
- Warbird Alley: Mikoyan-Gurevich MiG-17 (anglicky)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |