Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Kambodža

Z Multimediaexpo.cz

Kambodža
Preăh Réachéanachâkr Kâmpŭchea
Flag of Cambodia.png  Royal Arms of Cambodia.png
Kambodžská vlajka   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Kambodžská hymna – Nokoreach
Geografie
Location Cambodia ASEAN.png
Hlavní město: Phnompenh
Rozloha: 181 040 (87. na světě)
z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Phnom Aural (1 813 m n.m.)
Časové pásmo: +7
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 13 607 069 (64. na světě)
Hustota zalidnění: 75 (118. na světě)
HDI: 0,575 (střední)
Jazyk: khmerština (úřední), relativně běžná
znalost francouzštiny, případně angličtiny
Náboženství: buddhisté 90 %, muslimové 2 %,
ostatní, zejména křesťané
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: riel (KHR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: K
Telefonní předvolba: +855
Národní TLD: .kh

Kambodža (kambodžsky: Kâmpŭchea), celým názvem Kambodžské království nebo Království Kambodža (kambodžsky: Preăh Réachéanachâkr Kâmpŭchea), je království v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Země patří mezi nejchudší v regionu, a to také částečně vinou řádění Rudých Khmerů v letech 1975-1979, kdy byly vyvražděny na 2 miliony obyvatel (zhruba čtvrtina tehdejší populace). V letech 1976–1990 byl pro Kambodžu používán název Kampučia (1976-1979 Demokratická Kampučia (kambodžsky: Kampuchea Dân chủ), 1979-1990 Kampučská lidová republika, duben 1990 - září 1993 Kambodžský stát).

Obsah

Dějiny Kambodže

Do 9. století bylo území dnešní Kambodže pod nadvládou hinduistických království – nejprve Fu-nan (68-550), poté Čen-la (550-802).

Následovalo období říše Angkor, která dosáhla největšího rozkvětu v 10. - 13. století. Jednalo se již o buddhistickou říši. Z tohoto období pochází i nejznámější kambodžská památka – chrám Angkor Vat postavený ve 12. století, který je dodnes zdrojem přílivu turistů – spolu s khmérským vězením Tuol Sleng je nejnavštěvovanější kambodžskou památkou.

Zánik říše způsobily útoky Vietnamu a Siamu (dnešní Thajsko). Již zde pramení nenávist Kambodžanů k těmato dvěma říším, především tedy k Vietnamu, která se velmi výrazně projeví později. V první polovině patnáctého století se Kambodža stává již plně závislá na Vietnamu a Siamu. Útoky ovšem nepřestávají a tak Kambodža požádá o francouzskou ochranu, pod kterou se dostane roku 1863. A již o několik málo let později, v roce 1887, se stane součástí Francouzské Indočíny.

Během druhé světové války se Kambodže povedlo částečně se vymanit z francouzského vlivu. Po porážce Francie v roce 1940, došlo roku 1941 také k japonské okupaci kambodžského území. V tomtotéž roce nastupuje na trůn král Norodom Sihanouk, pro Kambodžu jedna z nejdůležitějších osobností druhé poloviny století. Francouzi se koncem války dostali v Indočíně i v Kambodži zpátky k moci.

V roce 1946 Kambodža získala svou první ústavu, která je velmi podobná ústavě Čtvrté francouzské republiky. Jejím autorem byl princ Sisowath. V jejím důsledku dostalo Národní shromáždění větší pravomoci než král. Francouzi s ústavou souhlasili, jelikož Národnímu shromáždění nedávala některé pravomoci (například finanční nezávislost nebo samostatnou zahraniční politiku). Plnou nezávislost získala Kambodža od Francouzů až roku 1953 pod podmínkou, že zde proběhnou demokratické volby. Absolutním vítězem (získala všechna křesla) se v nich stala strana prince Sihanouka, který náhle abdikoval ve prospěch svého otce.

Následujících sedmnáct let se obvykle nazývá jako Sihanoukova éra, jež se s výjimkou posledních několika let vyznačovala politickou stabilitou a značným ekonomickým pokrokem. V zahraniční politice usiloval princ Sihanouk o domněle neutrální politiku, zaměřenou na získání zahraniční pomoci a udržení kambodžské nezávislosti vůči svým proamerickým sousedům Thajsku a jižnímu Vietnamu. Tato politika ho však zavedla do spojenectví s komunistickou Čínou a k přátelství se státy sovětského bloku. Jednostrannost této zdánlivé neutrality rozčilovala politiky ve Spojených státech, ale po několik let znamenala pro Kambodžu jistou výhodu, protože dokázala udržet zemi mimo vietnamský válečný konflikt. Na domácí scéně pak kladl Sihanouk důraz na velkolepou minulost Kambodže, její významné postavení v rozvojovém světe a na svou vlastní nepostradatelnost. Sám svou politickou směsici nazýval „buddhistický socialismus“.

Ve studentských kruzích začala jeho popularita upadat v polovině 60. let. Na konci tohoto období se již velmi výrazně začali projevovat tzv. Rudí Khmérové, v čele s Pol Potem. V roce 1970 se nakrátko do čela země dostala proamerická vláda. Poté již započal ozbrojený boj, díky kterému se Rudí Khmérové do čela země dostali, když v roce 1975 obsadili hlavní město Phnompenh. Jejich krátká krutovláda vrátila zemi o několik století zpátky a připravila o život sta tisíce lidí.

Poprvé v historii v prosinci 1978 Kambodžané uvítali vietnamskou invazi, neboť této krutovládě učinili přítrž. Vietnamci ale poté zemi dlouhých deset let okupovali a celkem v zemi probíhala třináctiletá občanská válka.

Po rozpadu Sovětského bloku v roce 1989, ztrácí Sovětský svaz svůj vliv, což v důsledku pro Kambodžu a Vietnam znamená , že podpora, která odtamtud přicházela byla minimalizována. Vietnam si již nemohl dovolit tuto okupaci a stáhl vojsko. Ještě předtím ale provedl v Kambodži několik reforem: legalizace soukromého majetku, změna vlajky a opětovné stanovení buddhismu státním náboženstvím. Rychlé otevření ale způsobí ekonomické vykořisťování (dřevo, drahokamy putijí do Thajska a Vietnamu).

V roce 1991 dochází v Paříži k sepsání dohody o konání demokratických voleb a podobných věcí. OSN tyto volby roku 1993 zasponzorovala a dohlédla na jejich průběh. Nejvíce křesel získala Roajalistická strana v čele se Sihanoukovým synem. Bylo to poprvé v historii, kdy Kambodžané volili proti ozbrojené vládě, která byla u moci.

Správní členění

Mapa Kambodže

Kambodža se dělí na 20 provincií (khmersky ខេត្ត, khejtt) a 4 města (khmersky ក្រុង, krung). Dvacátým pátým dílem je jezero Tonlesap (ទន្លេសាប, Tonlésáb) o rozloze 3000 km², které podle některých pramenů není rozděleno mezi provincie.

Obyvatelstvo

Na rozdíl od svých sousedů má Kambodža téměř stoprocentně homogenní složení obyvatelstva, 90% obyvatelstva tvoří etničtí Khmérové, dále jsou tu Vietnamci (5%),Číňané (1%), Thajci a Čamové. Zbytek populace se skládá z více než 20 různých etnických skupin, z nichž většina jsou malé skupiny původních indiánských obyvatel, známých dohromady jako Khmer Loeu, kteří žijí v izolovaných horských oblastech. Přes 96 % všech Kambodžanů vyznává thérávádový buddhismus, který se zde vyskytuje téměř od počátku říše Angkor v 9.století. Předtím toto území okupovala hinduistická království. Jen něco okolo 2 % (především Čamové) jsou muslimové. Úředním jazykem je khmerština, i když spousta lidí, většinou starších, mluví i francouzsky, jakožto jazykem bývalých kolonizátorů. Gramotnost obyvatel je o něco málo přesahuje 70% (mnohem nižší u žen), což představuje jeden z hlavních faktorů bránících většímu rozvoji země. Průměrná naděje na dožití dosahuje necelých 62 let, přičemž u žen je vyšší než u mužů (ž/m – 64/60). To ovlivňuje i velmi vysoká úmrtnost na AIDS.


Kompletní výčet etnických skupin zastoupených v Kambodže

  • Cham - potomci Cham uprchlíků, kteří utekli po pádu říše do Kambodže
  • Číňané - potomci čínských osadníků
  • Khmerové
    • Khmer Kandal - "Centrální Khmerové" etničtí Khmerové původně pocházející z Kambodži
    • Khmer Krom - etničtí Khmerové nacházející se v jihovýchodní Kambodži a v jižním Vietnamu
    • Khmer Surin - etničtí Khmerové nacházející se v severovýchodní Kambodži a provinciích Surin, Buriram a Sisaket v Thajsku
  • Khmer Loeu - souhrnný název používaný pro všechny horské kmeny v Kambodži. Celkem je jich asi 100,000
    • Mon-Khmer Speakers
      • Kachok
      • Krung - existují tři různé dialekty Krungu. Všechny si jsou navzájem srozumitelné.
        • Krung
        • Brao
        • Kavet
      • Kuy - malá skupina lidí nacházející se většinou na Kambodžské vysočině.
      • Phnong
      • Tampuan - etnická skupina na severovýchodě provincie Ratanakiri
      • Stieng - často se pletou s etnickými Degary (Montagnard)
    • Austronesian Speakers
      • Jarai - většinou se vyskytují ve Vietnamu, ale přesahují do kambodžského Ratanakiri
      • Rhade - většina Rhadů se nachází na území Vietnamu. Mají úzké kulturní vazby s Jarai a dalšími kmeny.
  • Laosané
  • Vietnamci - žijí především v jižní Kambodže u Vietnamských hranic

Rudí Khmerové a politika

Mapa Kambodže poskládaná z lidských kostí v památníku genocidy Tuol Sleng

Během období Rudých Khmérů byla sice deklarována náboženská svoboda, ale "všechna reakční náboženství, která jsou škodlivá pro Demokratickou Kampuču a Kampučské lidi jsou přísně zakázána." Což v důsledku znamenalo, že zakázána byla v podstatě všechna světová náboženství. Mniši byli popravováni či zahnáni do pracovních táborů. A mnoho věřících také. Muslimové či křesťané byli také okamžitě popravováni. Smrtí Pol Pota v roce 1998 přestalo povstalecké hnutí existovat, ještě dříve však král Norodom Sihanuk zamítl návrhy amnestie představitelům vedení hnutí. Všichni členové Rudých Khmerů se snaží dnes integrovat do demokratické země. S premiérem Hun Senem dojednali tajně kapitulaci. Pro poslední představitele dnes už neexistujícího hnutí král prosazuje mezinárodní soud. Všeobecně respektovaný král Sihanuk, který v průběhu více než šesti desetiletí povětšinou stál v čele země ať už jako král, předseda vlády či prezident, v roce 2004 pro chatrné zdraví abdikoval. Novým panovníkem byl 14. října 2004 vybrán (v Kambodži není trůn automaticky dědičný) Sihanukův mladší syn Norodom Sihamoni, který mimo jiné hovoří plynně česky, neboť dlouhá léta studoval v Praze. Stát se dodnes dostává z problémů.

Hospodářství

Země je velmi chudá a odkázaná na hospodářskou pomoc ze zahraničí, hlavně zemí ASEANu, USA a EU. Přes 30 % obyvatelstva trpí podvýživou. Hlavním zdrojem vývozu je pro zemi dřevo a produkty z něj. V Kambodži pokračuje odlesňování, přesto lesy pokrývají ještě 73 % země. Asi tři čtvrtiny práceschopného obyvatelstva pracuje v zemědělství.

Angkor Wat

Angkor Vat (HDR, 2007)
Východ slunce nad Angkor Vatem (HDR)

Symbolem země jsou pozůstatky chrámu Angkor Vat z 12. století, zobrazené i na kambodžské vlajce. Angkor byl ve středověku hlavním městem mocné khmerské říše, roku 1431 jej dobyli Thajci. V roce 1860 byl objeven francouzskými kolonizátory. Za vlády Rudých Khmerů byl velmi poškozen. Dnes je s Tuol Sleng, památníkem genocidy z dob Rudých Khmerů nejnavštěvovanější památkou země.

Města (počet obyvatel je odhad k roku 2005)

  • Phnompenh – hlavní město (1,3 milionu obyvatel)
  • Sihanoukville (Preah Seihanouk, dříve Kompong Som) – námořní přístav (209 000 obyvatel)
  • Battambang (176 000 obyvatel)
  • Siem Reap (148 000 obyvatel)

Literatura

  • Short, P: Pol Pot – dějiny zlého snu, BB Art, 2005
  • Oxfordský slovník světových dějin, Academia, 1.vydání, 2005
  • I.Mabbett, D.Chandler: Khmérové, nakladatelství Lidové noviny, 2000
  • M.Nožina: Dějiny Kambodže; nakladatelství Lidové noviny, 1.vydání, 2007

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kambodža
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kambod%C5%BEa“