Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Irák

Z Multimediaexpo.cz

Irák
Irácká republika
الجمهورية العراقية
al-Džumhúríja al-Irakíja
Flag of Iraq.png  Coat of arms (emblem) of Iraq 2008.png
Irácká vlajka   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Irácká hymna – Mawtini (موطني)
Geografie
Iraq (orthographic projection).png
Hlavní město: Bagdád (بغداد)
Rozloha: 437 072 (57. na světě)
z toho 1,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Haji Ibrahim (3611 m n.m.)
Časové pásmo: +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 24 683 313 (44. na světě)
Hustota zalidnění: 56 (138. na světě)
HDI: ()
Jazyk: arabština, kurdština
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: irácký dinár (IQD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: IRQ
Telefonní předvolba: 964
Národní TLD: .iq

Irák, oficiálním názvem Irácká republika, je stát v jihozápadní Asii čili na Blízkém Východě. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na severu s Tureckem a na východě s Íránem. Většinu z 25 milionu obyvatel země tvoří arabští muslimové. Hlavním městem je Bagdád a úředním jazykem je arabština.

Obsah

Historie

Hlavní článek: Dějiny Iráku

Předislámská éra

Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris byla kolébkou nejstarších civilizací. První městské státy zde začaly vznikat již 3450 př. n. l. První velkou říši vytvořil akkadský panovník Sargon I. Akkadský někdy kolem 2300 př. n. l. Známý Babylón porazil roku 612 př. n. l. Asýrii. V roce 538 př. n. l. jej zase dobyli Peršané. Po porážce Peršanů Alexandrem Velikým v 4. stol. př. n. l. se Mezopotámie stala součástí řecké Seleukovské říše. Později byla oblast pod nadvládou Říma a ještě později Peršanů. V polovině 7. stol. n. l. ovládli tuto oblast muslimští Arabové.

Středověk

V letech 750–1258 došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa. Vpád Mongolů v roce 1258 znamenal postupné pustošení a úpadek země. Roku 1534 byla země připojena k Osmanské říši. Koncem 19. století se zde objevují Britové a Němci.

Protektorát a nezávislost

Za první světové války se v tehdejší osmanské Mezopotámii vylodila britská vojska a celou jí obsadila. Po válce připadla oblast Iráku Velké Británii jako mandátní území. Britové vládu nad oblastí Jordánska. Roku 1921 byla ustanovena monarchie pod vládou Hášimovců a králem Iráku byl zvolen Abdalláh, kterého vzápětí připravil jeho bratr Fajsal (Abdalláh byl odškodněn vládou nad Jordánskem), kterým se ujal vlády pod britským protektorátem. Formální nezávislost Iráckého království byla vyhlášena 3. října 1932. Irák však stále zůstaval závislý na Británii. Roku 1933 jen rok po vyhlášení nezávislosti zemřel král Fajsal a na trůn nastoupil jeho syn Gházi, který však vládl jen do roku 1939. Roku 1939 po smrti krále Gházího se králem stal jeho tehdy čtyřletý syn Fajsal, za kterého ale do jeho plnoletosti vládl jako regent jeho strýc 'Abd al-Ilah. Během 2. světové války, kdy se země přikláněla spíše k Německu, proto zemi opět okupovali Britové. V roce 1953 dosáhl Fajsal II. plnoletosti, ale regent princ 'Abd al-Ilah se pořád snažil ovlivňovat vládu nad zemí. Mezi roky 1948 a 1958 proběhlo mnoho demonstrací a nepokojů. V roce byla vytvořena tvz. Arabská federace mezi Irákem a Jordánskem. Nejdůležitější událostí v roce 1958 byl vojenský převrat vedený Abdem al-Karim Qasimem při němž byli na nádvoří královského paláce zastřeleni král Fajsal II., bývalý regent princ 'Abd al-Ilah a několik žen z královské rodiny. Nová revoluční vláda zrušila tzv. instituce ancien régime (monarchii a parlament) a rozpustila federaci s Jordánskem. V roce 1967 se země zúčastnila arabsko-izraelské války. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn. Po dlouhodobých sporech napadla země roku 1980 svého souseda Írán. Válka skončila po dlouhých osmi letech. Pro Irák však znamenala jen velké ztráty a dluhy. Kvůli bohatým ropným ložiskům napadl Saddám Husajn v srpnu 1990 Kuvajt. Na základě rozhodnutí OSN americká vojska, podporovaná Brity a řadou dalších zemí (včetně východoevropských), vytlačila Irák v únoru 1991 mimo území Kuvajtu. Na Irák bylo uvaleno přísné hospodářské embargo.

Válka v Iráku

V roce 2003 po dlouhých diskusích a na základě soustavného iráckého porušování rezoluce č.687 RB OSN a následných dohod o uzavření příměří z roku 1991, zaútočila koalice vedená Spojenými státy na Irák s cílem zničit režim Saddáma Husajna a nastolit demokracii. Bezprostředním výsledkem však byl neuspokojivý stav blízký občanské válce. Za pět let války zemřelo podle některých pramenů více než 1 011 000 Iráčanů [1] podle jiných pramenů [2] necelých 100 000 Iráčanů. Podle dohody mezi vládami Iráku a USA se američtí vojáci stáhnou z iráckého území do roku 2011.

Obyvatelstvo

74% obyvatel tvoří Arabové, druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Kurdové s 21%, zbylých 5% zahrnuje především Asyřany a Irácké Turkmeny žijící především na severu a severovýchodě země. Méně než jedno procento tvoří Arméni žijící především ve velkých městech a kdysi početná menšina Peršané.

Oficiálními jazyky jsou arabština a kurdština, v místech asyrského a turkmenského osídlení i asyrština a turkmenština.

Naprostá většina Iráčanů je muslimského vyznání (Arabové, Kurdové a Iráčtí Turkmeni), 60-65% tvoří šíité, 35-40% sunnité. Asyřané se hlásí k Chaldejské katolické církvi a k Východní asyrské církvi (na Západě známí spíše jako Nestoriáni, což je však hanlivé označení) a představují tak vedle Arménů křesťanskou menšinu.

V červenci 2006 byl počet obyvatel Iráku odhadován na 26,8 milionu. Kvůli probíhající občanské válce však zemi denně opustí na 3000 Iráčanů směřujících většinou do Jordánska a Sýrie (ostatní země příliv uprchlíků značně omezují či téměř znemožňují). Celkový počet iráckých uprchlíků od invaze Američanů a Britů v roce 2003 se odhaduje na více než dva milióny. Dalších 1,7 miliónu Iráčanů opustilo své domovy v rámci Iráku. Podle humanitární mise OSN pro Irák (UNAMI) ohrožují iráčtí uprchlíci stabilitu v celém blízkovýchodním regionu.

Správní členění

Irák je rozdělen na 18 provincií (governorátů), kurzívou uvedena hlavní města

Mapa správního rozdělení Iráku
  1. Bagdád (بغداد), Bagdád
  2. Saladdín (صلاح الدين), Sámarrá
  3. Dijála, Bá'kuba
  4. Wásit, Kút
  5. Majsán, Amára
  6. Basra (البصرة), Basra
  7. Dhíkár (ذي قار), Násiríja
  8. Mutanná, Samáwa
  9. Kádisíja (القادسية), Díváníja
  10. Babylón (بابل), Hilla
  11. Karbalá (كربلاء), Karbalá
  12. Nadžáf (النجف), Nadžáf
  13. Anbár (الأنبار), Ramádí
  14. Ninive (نينوى), Mosul
  15. Dahúk (دهوك), Dahúk
  16. Arbíl (أربيل), Arbíl
  17. Kirkúk, Kirkúk
  18. Sulajmáníja (السليمانية), Sulajmáníja

Hospodářství

Základem místního hospodářství je těžba ropy. Celkově se hospodářství kvůli nepokojům v zemi propadá. Od invaze z roku 2003 se zdejší petrochemický průmysl ještě zcela nevzpamatoval.

V roce 2008 ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání uvedl, že díky zlepšení bezpečnostní situace ubylo sabotáží na ropovodech a ropných terminálech. To umožní zvýšit denní produkci až na 2,7 milionů barelů.[3]

Související články

Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ http://www.iraqbodycount.org/database/
  3. ↑ [2]

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Irák
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ir%C3%A1k“