Jižní Město

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 29. 10. 2020, 23:56

Letecký pohled na Jižní Město

Dlouhý, šedivý panelák ze 70. let v Křejpského ulici na Jižním Městě I před kompletní rekonstrukcí v roce 2006

Školka v Blatenské ulici

Hotel Kupa

Jižní Město (hovorově Jižňák nebo Jižák, ve zkratce JM) je komplex několika sídlištních celků v Praze, který bývá označován za největší sídliště v České republice. Leží na jihovýchodě Prahy v městském obvodu Praha 4 a tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Chodov a Háje. Od roku 1990 (vytvoření samosprávných městských částí v Praze) do roku 1994 se celá nynější městská část Praha 11 nazývala Praha-Jižní Město. Na sídlišti Jižní Město žije převážná část z více než 80 000 obyvatel městské části Praha 11.

Historie

Po 2. světové válce probíhala v Praze výstavba na pankrácké pláni a na Kačerově. To ovšem nestačilo, a tak bylo rozhodnuto na louce mezi tehdy nově připojenými městskými částmi Chodov a Háje vybudovat velké sídliště. Stavělo se na začátku 70. let. V době osidlování chyběly chodníky a nájezdové rampy pro kočárky (to zachycuje film Panelstory Věry Chytilové, natočený v této době), ulice byly rozryté stavební činností, chyběly obchody, školy, lékaři. Školy nestačily pojmout ohromné množství dětí, výjimkou nebyly třídy se 40 žáky, učilo se na směny. Holínky patřily k nutné výbavě prvních „kolonizátorů“ Jižního Města. Vybavenost se zlepšovala pomalu, ale počet obyvatel rostl rychle. 7. listopadu 1980 byla do sídliště přivedena trasa metra II.C. Přestože sídliště nebylo původně plánováno tak, aby umožnilo výstavbu metra, tato kombinace dnes dobře funguje. První dvě stanice prodlouženého úseku trasy metra ale dostaly větší význam až po výstavbě Jižního Města II. Oproti jiným sídlištím v Praze i celé zemi je Jižní Město I považováno často za sídelní celek s horším životním prostředím. Z velké části je to dáno stářím domů i sporným urbanistickým řešením sídliště. Proto se v dnešní době radnice snaží život obyvatel zatraktivnit podporou programů kulturních center, jakými jsou například Chodovská tvrz, Klubka, Opatov, rozšiřováním sportovního zázemí nebo pořádáním velkých zábavných akcí (Balonstory, Opatovské korálky, Drakiáda). V rámci probíhajících regenerací se klade důraz na barevný vzhled fasád domů. Naopak sídliště Jižní Město II. tak špatnou pověst nemá, bylo lépe naplánováno, domy jsou od prvopočátku odlišeny barevně. Výhodou je také lepší dostupnost zeleně.

Části a jejich historie

Sídliště Jižní Město I

Historie největšího sídliště v tehdejší ČSSR se začala psát v roce 1964, kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např. dobrá dopravní dostupnost (12.7.1971 byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic), inženýrské sítě (napojení na elektrickou a plynovou síť, výstavba dálkového vodovodu ze Želivky. 1. září 1971 poprvé vyjely bagry a buldozery do ulic a polí Chodova a Hájů. Výstavba začala socialistickým tempem. Sídliště se paradoxně stavělo od východu, tedy dále od centra Prahy. Jako první se stavěly Háje.

I takto vypadá Jižní Město – jihovýchodní okraj sídliště u Milíčovského lesa

Se stavbou bylo započato v roce 1973 (Plickovou ulicí) a v roce 1976 byla už část sídliště dokončená. Při stavbě samotných betonových domů na sídlišti JM I nebyl příliš brán ohled na estetický vzhled, což je ale typický znak pro všechny paneláky ze 70. let 20. století. Postupně přibývaly další obytné soubory jako např. Litochleby a Opatov.

Novější panelák, z roku 1986, v Petýrkově ulici na Jižním Městě II

V rámci Jižního Města I se rozlišují tyto celky:

• Sídliště Háje – oblast východně od ulic U modré školy a Novomeského, jižně od Hviezdoslavovy a Výstavní ulice, na území Hájů. Centrem sídliště vede východní část Opatovské ulice, přirozenými centry je stanice metra Háje (původně Kosmonautů) s autobusovým terminálem a o něco východnějí náměstí Kosmonautů a autobusové zastávky Horčičkova. Na jižní straně se sídliště rozkládá až k okraji Milíčovského lesa a rybníků. Dominantní stavbou sídliště Háje je hotel Kupa, dvojice panelových věžáků propojená v horní části mostním přechodem a opatřená na vrcholu hodinami.
• Sídliště Opatov – oblast jižně od Centrálního parku, podél západní části Opatovské ulice na území Chodova. Navazuje na sídliště Háje na jeho západní straně. Jeho osou je rovně Opatovská ulice, na jihu za parkovým pásem s elektrickým vedením navazují Kateřinky, které již patří k Újezdu. Také v tomto sídlišti jsou nejvyššími stavbami hotelové panelové věžáky, a sice hotel Opatov a hotel Veritas.
• Sídliště Litochleby – souhrnné označení pro sídlištní celky severně od Centrálního parku, spadající do Chodova i Hájů. Tvoří jej skupiny panelových domů v Chodově v okolí Litochlebského náměstí (severozápadně, severovýchodně a jihovýchodně), na něž na východní straně navazuje sídlištní pás po obou stranách Hviezdoslavovy ulice až k ulicím U modré školy a Prašná. Dále k sídlišti patří panelová zástavba mezi ulicemi Hviezdoslavova a Květnového vítězství (Chodov), mezi ulicemi Květnového vítězství a Mírového hnutí (Háje) a pak ještě vzdálenější celek kolem západní části ulice Donovalská, tedy zejména mezi ulicemi Mírového hnutí a Donovalská a pás mezi ulicí Benkova a Chodovskou tvrzí, táhnoucí se od západu až k Litochlebskému náměstí. Sídliště Litochleby tak vytváří jakýsi prstenec, který obklopuje zástavbu rodinných domků v okolí ulice Květnového vítězství.

Mezi jižním okrajem sídliště Háje a Milíčovským vrchem, v katastrálním území Háje, od hranice Chodova a Újezda až k Červené škole, je budován obytný soubor Milíčovský háj, někdy nazývaný též obytný soubor Milíčov.^[1] Soubor má zaujímat asi 15 hektarů a pojmout zhruba 2200 obyvatel.^[2] Je budován po částech: první část, tvořená třemi dvojdílnými budovami o 4 až 6 podlažích, jejichž dvě sekce jsou vždy spojeny jen polopodzemním podlažím, se 163 byty a 167 místy v podzemních garážích, se nazývá Milíčovský háj - sever nebo Milíčov - sever a byla zkolaudována 23. března 2009.^[3] Druhá, rozsáhlejší část nese název Milíčovský háj - jih a východ a výstavba započala v roce 2010. Oba celky buduje Skanska Program Domov, s. r. o., generálním projektantem severního celku je PPP, spol. s r.o., celku jih a východ Qarta architektura s. r. o.^[1] Kácení dřevin a výstavba inženýrských sítí v souboru Jih a východ byly zahájeny 1. února 2010.^[4] V souboru Jih a východ má být 27 domů o 36 sekcích, s celkem 120 byty, z toho 66 bytů v nízkoenergetických viladomech,^[4] jiný zdroj uvádí pro soubor Jih a východ cílový stav 750 nových bytů.^[2] Jižní část má tvořit 19 domů o 26 sekcích, v její jižní řadě mají být převážně třípodlažní viladomy a v její severní řadě čtyř až pětipodlažní domy.^[2]

Sídliště Jižní Město II

Tato část sídliště, jehož výstavba byla zahájena v roce 1978, se rozkládá výhradně na chodovském katastru. Při řešení tohoto celku se tvůrci částečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání sídliště JM I. Sídliště JM II mělo být vzorným sídlištěm, a proto byla již od začátku (na rozdíl od JM I) k dispozici určitá fungující občanská vybavenost. Je tvořen 4 soubory odlišenými barevně, které byly vybudovány podle podle uceleného autorského návrhu kolektivu architektů Zeleného a Rothbauerové.^[5] Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech 1979–1985, červený a zelený soubor v letech 1984–1988. Jednotlivé barevné celky mají názvy Slunce, Voda, Země a Vzduch, mají svá loga a jsou zohledněny v řešení slepých štítů, trafostanic, komínů kotelen i orientačního systému. V Jižním Městě II se rozlišují tyto celky:

• Sídliště Horní Roztyly (nebo jen Horní Roztyly): oblast jižně od Ryšavého ulice, jejím centrem je Pošepného náměstí, u nějž se nachází škola a obchodní dům Chrpa. Při okraji sídliště jsou autobusové zastávky Petýrkova a Dědinova a nedaleko od severního okraje je stanice metra Roztyly. Sídliště je orientační symbolikou rozděleno na „červené“ a „zelené“.
• Sídliště Chodov: celek obklopený ulicemi Roztylská a U Kunratického lesa. V severním cípu tohoto sídliště se nachází stanice metra Chodov, obchodní areál Centrum Chodov a obchodní dům Růže. Po obvodu sídliště se dále nacházejí autobusové zastávky Petýrkova, U Kunratického lesa, Volha, Na Jelenách a Jarníkova. V nitru sídliště leží Jírovcovo náměstí, v jehož okolí se nacházejí školy a kulturní centrum Zahrada. Orientační symbolikou je sídliště rozděleno na „hnědé“ a „černé“.

Druhý hnědý soubor, ležící na severní straně ulice Ryšavého, východně od stanice metra Roztyly, severně od autobusové zastávky Dědinova a jižně od ulice 5. května (pokračování dálnice D1), se označuje jako Roztyly. Stavěn byl v letech 1989–1991. Domy jsou zde nižší a je patrná snaha vyjít vstříc novějšímu pojetí požadavků na kvalitní bydlení. Na Jižní Město II na jihu navazuje areál vysokoškolských Kolejí Jižní Město, který leží již na území Kunratic. Na sever od Roztylské ulice byl vybudován tzv. The Park (v některých mapách označený jako Technologický park Chodov), komplex moderních kancelářských budov.

Sídliště Flora

Šestou stavbou Jižního Města II měla být část Flora, nacházející se na jih od Jižního Města na území Kunratic. K její výstavbě podle původní koncepce však již nedošlo. O současné podobě sídliště se dočtete v článku Kunratice

Doprava

Veřejná doprava

Páteří dopravního spojení s centrem Prahy je trasa metra C. Cesta do stanice Muzeum jím trvá kolem 18 minut. Stanice metra jsou umístěny tak, že některé části sídliště jsou přímo v jejich docházkové vzdálenosti. U stanic metra (Roztyly, Chodov, Opatov a Háje) jsou více či méně rozsáhlé terminály pro autobusy. U stanice Roztyly je kromě autobusové otočky MHD, dnes užívané již jen dvěma linkami zejména k obsluze Spořilova, i autobusové stanoviště meziměstských a dálkových linek především na Benešovsko a do jižních Čech, ale odjíždějí odtud i některé linky na Ukrajinu. Stanice Chodov slouží zejména k lokální obsluze Jižního Města II a Chodovce, stanice Opatov má význam pro spojení s Hostivaří a Vršovicemi, autobusovou obsluhu sídlišť Litochleby a Opatov a končí zde i příměstské autobusové linky od Průhonic, Čestlic a Vestce. Stanice Háje slouží kromě místní obsluhy též pro přestup do oblasti Petrovic, Horních Měcholup a Uhříněvsi, od 14. prosince 2008 sem byly převedeny i příměstské linky PID ve směru od Kostelce nad Černými lesy. V blízkosti stanic Opatov a Chodov se nacházejí parkoviště P+R. Významnější obratiště autobusů, s názvem Jižní Město, se nachází ještě u východního okraje sídliště Háje, nad Hostivařskou přehradou. Tradičně významné a frekventované je autobusové spojení přes Spořilov a Bohdalec do Vršovic. Tato trasa bývá zmiňována v rámci Prahy jako první při úvahách o zavedení výraznější preference autobusové dopravy ve stylu metrobusů. Frekventované jsou rovněž autobusové trasy směrem do Hostivaře a do Petrovic a Horních Měcholup. Městská část na začátku roku 2008 zveřejnila záměr prosadit do pražského územního plánu tramvajovou trať na Jižní Město ke stanici metra Opatov (ze Spořilova či přes Horní Měcholupy z Hostivaře).^[6][7][8][9] Autobusy s návazností na stanice metra zajišťují spojení v rámci sídliště, propojení s některými ze sousedních čtvrtí i svoz cestujících na metro především ze čtvrtí ležících jižně a východně od Jižního Města (Šeberova, Petrovic a Uhříněvsi) a obcí jižně od Prahy (Průhonice, Čestlice, Vestec). Nejbližšími železničními tratěmi jsou trať 221 (přímé spojení z Jižního Města mají nádraží Praha-Uhřiněves, Praha-Hostivař a zastávka Praha-Horní Měcholupy) a trať 210 (nejbližší stanice Praha-Krč). Pro obsluhu Jižního Města mají minimální význam.

Dálnice D1 odděluje Jižní Město II od starší části Jižního Města

Silniční síť

Mezi oběma částmi sídliště vede dálnice D1 směrem do Brna, v opačném směru přecházející v Severojižní magistrálu, která zajišťuje přímé spojení do centra.

Okolí

Jižní Město obklopují Spořilov, Kačerov, Michelský les, Kunratický les, Kunratice, Šeberov, Újezd-Kateřinky, Milíčovský les a za ním Křeslice, Petrovice, Lesopark Hostivař a sídliště Košík, sídliště Slunečný vrch a Chodovec, krom toho se prolíná s nesídlištní zástavbou Chodova a Hájů. V blízkosti Jižního Města se tedy nachází množství městských lesů parkového typu. Blízká Hostivařská přehrada je největší přírodní koupaliště v Praze, mimoto se v oblasti Milíčova, Hrnčířů a Kunratic nachází množství rybníků, z nichž některé jsou vhodné i k rekreaci a některé jsou chráněnými územími.

Sousední čtvrti

• Kačerov
• Spořilov
• Hostivař
• Petrovice
• Šeberov
• Kunratice
• Libuš

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Obytný soubor Milíčov, oficiální stránky městské části Praha 11
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2} Obytný soubor Milíčovský háj - jih a východ – Myslete ekologicky i ekonomicky, realitní web Pohodlíčko, nedatováno
3. ↑ obytný soubor Milíčovský háj - sever, web Skanska reality
4. ↑ ^{4,0 4,1} Stavba Obytný soubor Milíčovský háj jih a východ zahájena, web městské části Praha 11, 1. 2. 2010
5. ↑ Horní Roztyly, web Prahy 11
6. ↑ Tramvaj na Jižní Město Informační web ODS Praha 11
7. ↑ Tramvaje možná pojedou na „Jižák“ Lidové noviny 16.6.2008
8. ↑ Podpora ekologicky příznivé povrchové dopravy Tiskové zprávy Magistrátu hl. m. Prahy, .ppt, snímek 8, Nové tramvajové tratě do roku 2015, Spořilov – Chodovec - Opatov
9. ↑ Tramvají na Jižní Město? Metropolitní expres 5.2.2008

Externí odkazy

• Jižní Město se představuje - vznik Prahy 11: historie sídliště na webu městské části
• Lukavec, Jan: Odcizenost, beton, chlad? O duchovní tváři největšího českého panelového sídliště
• Jižák - země mystická a zaslíbená