Pankrác (Praha)

Z Multimediaexpo.cz

Pankrác je název horní části katastrálního území čtvrti Nusle v Praze 4 (pro Pražany se Nusle nacházejí dole v Nuselském údolí, pozemky na Pankrácké terase či Pankrácké pláni nacházející se na kopci jižně od Nuselského údolí jsou označovány jakožto Pankrác).

Obsah 1 Název 2 Věznice a soud 3 Průmysl 4 Nová výstavba 5 Doprava 5.1 Minulost 5.1.1 Konec autobusového nádraží 5.2 Současnost 5.3 Budoucnost 6 Tržnice 7 Reference 8 Externí odkazy

Název

Místní název je odvozen od kostela sv. Pankráce, který stojí v horní části Sinkulovy ulice. Dnešní raně barokní svatyně byla vybudována během druhé poloviny 17. století michelskými jezuity. Stanula na základech staršího gotického kostela, který byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648. Pod kostelem bylo během archeologického výzkumu v letech 1968-70 odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 11. století. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako skladiště prachu. Díky čilé stavební aktivitě na přelomu 18. a 19. století byl kostel opět vysvěcen a dodnes je farností římskokatolické církve.

Věznice a soud

Od sklonku 19. století se název „Pankrác“ stal synonymem pro pražskou věznici (stavba čp. 998), která byla vystavěna v letech 1885–1889 a byla několikrát přestavována (naposledy v roce 1939). S Pankráckou věznicí souvisí i bývalá budova Nejvyššího soudu na Náměstí hrdinů (čp. 1300), která byla přistavěna k věznici v letech 1929–1933 a je dílem arch. Bedřicha Bendlmayera. V budově dnes sídlí Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Průmysl

Na Zelené lišce, prakticky na rozhraní čtvrtí Nusle, Krč a Michle (před michelským vodojemem) se nacházel velký a celosvětově známý průmyslový podnik. Jednalo se o původní Janečkovu zbrojovku, pozdější (národní) podnik Jawa. Menší provoz Jawy (tzv. motozbroj) se také nalézal v ulici 5. května vedle někdejšího kina Libuše jen malý kousek od někdejšího autobusového nádraží. V roce 1964 pak došlo k násilné reorganizaci motocyklového průmyslu v Československu, z národního podniku Jawa se direktivním způsobem stal jiný podnik, jednalo se o podnik ČKD Polovodiče zabývající se elektrotechnickou výrobou v oblasti silnoproudé elektroniky (výroba diod, tyristorů, triaků, usměrňovačů apod.). V současnosti je Pankrác hlavně obytná a administrativní čtvrť a žádný významný průmysl se zde nenachází.

Nová výstavba

Oblast Pankráce byla ve 20. a 30. letech 20. století územím rozsáhlé bytové výstavby. Další výstavba porkačovala hlavně v 60. letech, kdy vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. Nedaleko od sídliště Pankrác I byl v té době také dostavěn rozsáhlý televizní komplex Československé televize na Kavčích horách (nyní sídlo České televize), který se fakticky z větší části nachází ve čtvrti Podolí, z menší části pak v Nuslích. Od sedmdesátých let postupně vyrůstají výškové budovy. V sedmdesátých letech byla postavena budova Motokovu (dnes City Empiria), v osmedesátých letech se začala stavět budova Československého rozhlasu (dnes City Tower, přes 20 let stála pouze hrubá stavba, dostavěna až v roce 2008) a dokončen byl hotel Panorama (nyní Panorama hotel Prague). City Tower a City Empiria jsou dvě nejvyšší budovy v Česku. V plánech se objevují ještě dvě další stavby vysoké přibližně jako hotel Panorama.

Doprava

Minulost

Pankrác se zapsala do historie také svým autobusovým nádražím Pankrác – historicky prvním nádražím tohoto typu v Praze. Bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947. Nádraží sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně. V bezprostřední blízkosti autobusového nádraží (přibližně v prostoru pozdějšího mrakodrapu Motokovu) se také nacházela konečná stanice trolejbusové linky, která vedla přes Podolí pod Vyšehradem na Výtoň ke staré Botanické zahradě UK a odtud až na Václavské náměstí, kde se nacházela druhá konečná stanice. V jižním cípu autobusového nádraží se také nalézala velká čerpací stanice. Tramvajová doprava na Pankrác byla zahájena v roce 1925, kdy byla trať z Nuslí dovedena na dnešní náměstí Hrdinů. Brzy byla postavena nová vozovna a již v roce 1930 byla trať prodloužena až na Kačerov. V těsném sousedství autobusového nádraží procházela tramvajová trať ulicí 5. května. V důsledku výstavby Severojižní magistrály byla později přeložena do ulice Na Pankráci. Jezdívaly zde tramvajové linky číslo 3, 13 a 14. Linka číslo 13 končila v Krči na Ryšánce a dále linky 3 a 14, jenž vedly nejprve na Lísek (pozdější Budějovické náměstí, nyní okolí stanice metra Budějovická) a později až na Kačerov – teprve mnohem později sem byla vedena také linka číslo 18. Tyto tramvajové tratě byly definitivně zrušeny v důsledku otevření linky „C“ Pražského metra v roce 1974. Jejich pozůstatek tvoří onen malý kousek na náměstí Hrdinů, který zůstal, mimo jiné, zachován také kvůli provozu v Pankrácké tramvajové vozovně.

Konec autobusového nádraží

V roce 1986 bylo autobusové nádraží na Pankráci uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale v budovách původně určených pro nádraží vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce. V roce 2006 byla zbořena a na jejím místě byl v prosinci 2008 otevřen administrativní komplex Gemini.

Současnost

Na Pankrác se nejlépe lze dostat metrem, linkou C, do stejnojmenné stanice. Kromě toho sem vede tramvajová trať zakončená Pankráckou vozovnou na Náměstí Hrdinů.

Budoucnost

V budoucnu se počítá s výstavbou stanice linky metra D a ve výhledu i linky E. Spolu s tímto je možné (ač málo pravděpodobné), že se sem navrátí tramvajová trať v trasování Lihovar – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání (viz Budějovické náměstí). V roce 2008 zastupitelstvo Prahy 4 zveřejnilo, že bude uvažovat také o alternativním vedení tramvaje od náměstí Hrdinů ulicí Na Dolinách k Podolské vodárně.^[1]

Tržnice

V blízkosti stanice metra Pankrác existovaly tři tržnice. První z nich („oranžová“) stále funguje v jedné ze čtyř čtvercových budov, které stojí nad tunely metra směrem do centra. V roce 2006 byla rekonstruována. Druhá tržnice byla v 80. letech umístěna do velké montované haly, která zde zůstala po výstavbě výškových budov. V přilehlých venkovních stáncích byl velký výběr čerstvé zeleniny a ovoce. Tato tržnice byla zbořena roku 2006 spolu s přilehlým domem ve Hvězdově ulici (první polovina tohoto domu zanikla již dříve při stavbě metra). Uvolněné místo bylo využito pro rozšíření Hvězdovy ulice na čtyři pruhy a pro obchodní centrum Arkády Pankrác, které se otevřelo 14. listopadu 2008. Třetí tržnice fungovala jen krátce (viz odstavec Konec autobusového nádraží).

Reference

1. ↑ Tučňák (časopis Prahy 4), červen 2008, s. 9. Dostupné online.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Pankrác

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii