Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Textilie

Z Multimediaexpo.cz

Nedělní textilní trh v Karáčí v Pákistánu

Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. Následující článek stručně vysvětluje základními pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím. Příspěvek se nezabývá způsoby a formami použití textilií jako jsou

  • Oděvy, bytové a technické textile
  • Výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem)

Obsah

Historie textilu

  • již v dávnověku bylo použito vřetene k výrobě hrubé příze
  • V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let[1]
  • cca 6500 před n.l. – v jeskyni Nehal Hemar, v Izraeli byly objeveny zbytky textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze. Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. Aby byl vytvořen jemný výrobek, vyžadovalo to mnohem více umu než pletení.
  • 4200 před n.l. – období Mezolitu, nález v Naalebinding (Dánsko), naznačující rozšiřování této technologie do Severní Evropy.
  • cca.2000 př. n.l. – Barvení indigem (Egypt)
  • 200 př.n.l. až 200 n.l. – přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté
  • cca. 200 n.l. – štočkový tisk na hedvábí (Čína)
  • cca. 1000 n.l. – ponožky pletené z předené bavlny (Egypt)
  • 1589 – mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
  • 1779 – “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie)
  • 1790 – žakarový stroj (Francie)
  • 1830 – prstencový dopřádací stroj (Anglie)
  • 1856 – syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie)
  • 1892 – viskózové vlákno
  • 1896 – skleněné textilní vlákno (Německo)
  • 1930 – jehlový tkací stroj
  • 1937 – výroba polyamidového vlákna (USA)
  • 1945 – výroba polyesterového vlákna (Anglie)
  • 1956 – výroba polypropylénového vlákna (Italie)
  • 1959 – syntetické elastické vlákno (USA)
  • 1960 – pneumatický tkací stroj
  • 1963 – rotorový dopřádací stroj (Československo)
  • 1964 – aramidové vlákno (USA)
  • 1980 – mikrovlákno (Japonsko)
  • cca. 1985 – výroba nanovláken (USA)[2]

Výroba textilií

Indický tkadlec připravující osnovu, ve vesnici poblíž indické Kanchipuram

Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo seriové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. Přesná čísla nejsou známa, ze zveřejněné spotřeby textilních surovin (asi 80 milionů tun ročně)[3] a z níže uvedeného příkladu se dá jen odvodit, že se textilní výrobou zabývá ve světě několik milionů lidí:

K výrobě 1 kg tkaniny k oděvním účelům je od přejímky vlákenné suroviny (v přádelně) až po vybavenou zásilku zboží (v zušlechťovně) v moderně zařízeném podniku zapotřebí cca. půl hodiny lidské práce (výrobní a pomocné činnosti, včetně administrativy). Tento druh výroby je sice v textilním průmyslu poměrně silně zastoupen, je to však jen jedna z desítek zčásti značně rozdílných technologií.

Textilní názvosloví

Vlákno

Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.

Podle původu

se vlákna rozdělují na:

Přírodní vlákna Chemická vlákna
DruhPříkladDruhPříklad
rostlinnábavlnaz přírodních polymerůviskóza
živočišnápřírodní hedvábíze syntet. polymerůpolyester
anorganickáazbestnepolymernískleněné vlákno

Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou sráživostí

Způsob zpracování

Předení

Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze. Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).

Plstění

je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání. Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním. Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.

Vpichování

Do rouna se vpichují jehly zváštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se požívá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.

Zpevňování rouna na netkané textilie

Vrstva staplových vláken se zpevňuje:

  • Proplétáním
    • z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
    • vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
  • Lisováním - tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
  • Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
  • Tavením polymeru ve vlákenném rounu a schlazením
Všívání

Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové niti, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch. Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.

Galerie textilních vláken

Novozélandská ovce

Polyesterové vlákno 400× zvětšené

Svazek skleněných vláken

Mořské řasy, Otago, Nový Zéland

Příze

Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká

  • jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca. 10-150 mm
  • jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken) protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.

Druhy a názvy přízí

je možné rozdělit například podle:

Výrobní technologie Způsobu dopřádání Způsobu úpravy Použití
mykaná bavlnářská prstencová jednoduchá hladká tkaní
mykaná vlnařská rotorová jednoduchá efektní pletení
poločesaná předeno-skaná skaná ruční práce
česaná (vlnařská) frikční tvarovaná šicí nitě
česaná (bavlnářská) dopřádaná tryskou mercerovaná koberce
a j. a j. barvená provaznické výrobky

Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů a pod.).

Galerie přízí

Jednoduchá příze na kónických cívkách

Jádro švihadla z 24 konopných nití

Dvouzákrutový skací stroj

Tkanina

Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku. Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).

Druhy a názvy tkanin

Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:

Vazba Vzorování Speciání druh Obchodní název
plátnová (+odvozené v.) hladké smyčková popelín
képrová (+odvozené v.) vzorování osnovou plyšová tvíd
atlasová (+odvozené v.) vzorov. s 1 útkem perlinková taft
krep s útkovou záměnou kobercová flanel
kanava žakarské stuhová axminster
vafle a j. brožovaná a desítky jiných

Galerie tkanin

Jednobarevná tkanina:Gabardén

Ručník ze smyčkové tkaniny

Tkanina z různobarevných přízí

Jehlový tkací stroj z roku 1988

Pletenina

Druhy a názvy pletenin

Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků. Ruční pletení je sice jednoduší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny. Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny). Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:

  • zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
  • osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat

U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.

Galerie pletenin

Vznik zátažné pleteniny na okrouhlém pletacím stroji

Pánské spodky ze zátažné pleteniny

Schematický nákres trikotové osnovní vazby

Záclona z osnovní pleteniny

Ruční práce

Druhy a názvy ručních prací

Ruční práce s textiliemi se dají rozdělit následovně: Práce s vlákny -

  • Plstění

Práce s přízí -

Práce s plošnými textiliemi -

Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců). Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca. 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šnůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.

Galerie ručních prací

Ručně paličkovaná krajka

Ručně háčkovaná krajka

Výšivka z 19.století

Strojní vyšívání ve 20.století

Zušlechťování textilií

Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků se však zpravidla dosáhnou až po konečné chemické nebo mechanické úpravě. Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:

Výrobní stupeň Technologie, příklady
Předúprava a bělení
bavlny, směsí a lýkových vl.požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení
vlnykarbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení
přírod. hedvábíodkližování, bělení, zatěžování
syntetických vlákenfixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení)
Barvení
Výběr barviva(cca. 10 základ. druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení
Výrobní postupdiskontinuální, kontinuální
Tisk
Druhy tisku:
• podle účinku barev
přímý, leptový, rezervový
• podle strojního vybaveníválcový, filmový, tisk přenosem, digitální
Výrobní postuppříprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní
Speciální úpravy
Mechanickékalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j.
Chemickénemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j.

Související články

Literatura

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983

Reference

  1. ↑ Nejstarší tkanina: http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html
  2. ↑ Výroba nanovláken: http://www.emea.donaldson.com/de/filtermedia/support/faq.html
  3. ↑ Světová spotřeba textilních surovin: http://www.cirfs.org/frames_04.htm


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Textilie“