Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Petr Štěpánek (1965)

Z Multimediaexpo.cz


Mgr. Petr Štěpánek, CSc. (* 3. září 1965, Kladno) je český biolog, vysokoškolský pedagog a komunální politik. Mezi roky 2006-2009 byl radním hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, energetiky a cyklodopravy. V současnosti je zastupitelem hl. m. Prahy a zastupitelem v Praze 4. Je členem Strany zelených. Je autorem „etického kodexu zastupitele“ [1].

Obsah

Studia, vědecká a pedagogická činnost

Vystudoval obor Molekulární biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, vědeckou hodnost získal během pětiletého pobytu na newyorské State University a v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Podílel se na zmapování kvasinkového genomu. Jím sekvencovaný gen HLJ1[2] byl publikován v rámci celého genomu Saccharomyces cerevisiae v časopisu Science. Vědeckou dráhu opustil v roce 1996. V 90. letech 20. století učil na State University of New York a později také v pražské pobočce University of New York. Do roku 2006 přednášel na Univerzitě Karlově českou a slovenskou politiku.

Občanské aktivity a zaměstnání

Petr Štěpánek byl na konci 80. let 20. století členem Ekologické společnosti (neformální skupiny ekologů okolo Ivana Dejmala). Od počátku 90. let 20. století se orientoval na otázky životního prostředí, cyklodopravy a na boj proti korupci. Mezi roky 1991–1996 byl dobrovolníkem nadace Charter 77 Foundation (později Foundation for Civil Society) se sídlem v New Yorku. V letech 1996–1997 byl ředitelem sdružení Greenways - Zelené stezky. V roce 2000 působil jako mluvčí kampaně Referendum 2000, což bylo sdužení nevládních organizací pod vedením Hnutí Duha, jehož cílem bylo vypsání referenda o (ne)uvedení Jaderné elektrárny Temelín do provozu.[3] V roce 1997 založil občanské sdružení Oživení, jehož byl předsedou až do listopadu 2005 [4]. Zde se věnoval zejména cyklostezkám, prevenci korupce a střetu zájmů ve veřejné správě.[5] Podílel se na vzniku Greenway[6] Praha–Vídeň, cyklostezky PrahaDrážďany v rámci Greenway Elbe-Labe a na přípravě cyklostezek na Sedlecku-Prčicku, Voticku a Sedlčansku. V roce 1998 byl mluvčím ministerstva životního prostředí a ředitelem odboru pro styk s veřejností za ministrů Martina Bursíka a Miloše Kužvarta a v roce 1999 se na tomto ministerstvu podílel na vyjednávání o přístupu České republiky k Evropské unii (kapitola životní prostředí, tým vedený Bedřichem Moldanem). Zodpovídal za přistoupení ČR k Aarhuské úmluvě. Mezi roky 1998–2002 byl mluvčí koalice občanských sdružení SOS Praha. Podílel se zejména na odhalování střetů zájmu na radnicích a v boji proti negativním změnám v územním plánu Prahy.

Veřejné funkce

V roce 1990 byl kooptován za Občanské fórum do Národního výboru hl. m. Prahy, dále byl dvakrát zvolen do Zastupitelstva hl. m. Prahy a Zastupitelstva Prahy 4. V celopražském zastupitelstvu se věnoval zejména vyhlašování velkoplošných chráněných území (přírodních parků - viz Seznam chráněných území Prahy) na území Prahy, ekologizaci provozu spalovny odpadů v Malešicích a podporoval rozvoj cyklistické dopravní sítě. Podílel se na koncepci jednotného systému veřejné dopravy s jednotným jízdným (dnes známý jako ROPID) a úspěšně jej předložil zastupitelstvu ke schválení. V komunálních volbách v roce 2002 jím vedená pražská organizace Strany pro otevřenou společnost kandidovala do ZHMP společně se Stranou zelených pod názvem Moderní město. Společná kandidátka prosazovala mimo jiné výstavbu pěší zóny v každém obvodu, vybudování 195 km nových cyklostezek a za prioritu považovala městskou hromadnou dopravu a pohodlí chodců a cyklistů[7]. Kandidátka získala ve volbě do ZHMP 5,03 % hlasů a obsadila dvě zastupitelská křesla (Petr Moos, Petr Jirava).[8] V roce 2006 kandidoval do Senátu v Praze 4, kdy získal necelých 11 % hlasů.[9] Ve stejném roce vedl kandidátku SZ v Praze 4, kde ve svém volebním obvodu získal 15,38 % hlasů.[10] Od roku 2006 byl celopražským radním zodpovědným za oblast životního prostředí, energetiku a cyklodopravu. V ZHMP nyní pracuje mimo jiné v bytovém, zahraničním a zdravotním výboru a v komisích pro cyklodopravu, výsadbu zeleného lesního pásu okolo Prahy nebo pro výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod v Troji[11]. Během svého volebního období mj. prosadil nákup popelářských aut poháněných ekologičtějším zemním plynem, inicioval zahájení výsadby nových lesoparků, podílel se na nákupu pražských lesů od soukromých vlastníků do majetku města i na získání prestižního certifikátu FSC pro hospodaření v městských lesích. Z jeho iniciativy došlo ke změně projektu přestavby čistírny odpadních vod na Císařském ostrově a k experimentálnímu nasazení LED diod ve veřejném osvětlení v Praze 5. Zasadil se o radikální rozšíření sítě cyklotras v Praze. V roce 2007 byla realizována dostavba pražské spalovny, kde byl nainstalován filtr na nebezpečné dioxiny a oxidy dusíku a doplněna kogenerační jednotka k výrobě elektrické energie z odpadního tepla.[12] V červenci 2009 ohlásil svou kandidaturu na pozici lídra pražské kandidátky SZ pro předčasné parlamentní volby, které se však nakonec neuskutečnily.[13] Na krajské konferenci SZ v Praze Štěpánek získal podporu více než 80 % delegátů a stal se jedničkou pražské kandidátky. Druhé místo obsadila náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Klára Laurenčíková, ze třetího místa kandiduje zastupitel z Prahy 7 Ondřej Mirovský.[14] V prosinci 2009 rozhodl zastupitelský klub ODS na pražské radnici o tom, že ukončí koaliční spolupráci mezi jejich stranou, SNK-ED a Stranou zelených. Za tímto krokem stál pravděpodobně skandál okolo čipové karty OpenCard a kritika Petra Štěpánka a Markéty Reedové na adresu tohoto projektu.[15][16]

Stranické funkce

Petr Štěpánek byl v roce 1991 předsedou Občanského fóra v Praze 4. V 90. letech 20. století členem Strany pro otevřenou společnost, kde byl mezi roky 2001–2003 předsedou pražské organizace. V roce 2003 vstoupil do Strany zelených, v letech 2003-2004 předsedal pražské organizaci SZ. O rok později společně s Martinem Bursíkem usilovali o změnu vedení této mimoparlamentní strany s cílem přiblížit ji běžným voličům.[17][18] V roce 2004 ho v souboji o funkci předsedy strany těsně (o 9 hlasů) porazil Jan Beránek. V letech 20042007 byl místopředsedou strany. V současnosti je místopředsedou Rady krajské organizace SZ v Praze a předsedou základní organizace v Praze 4.[19]

Fotogalerie

Viz též

Reference

Externí odkazy


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.