Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Ivan Dejmal

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Dejmal02.jpg
Ivan Dejmal na filmovém festivalu Třetí pól, 2007
Ivan Dejmal a Erazim Kohák (2003)

Ivan Dejmal (* 17. října 1946, Ústí nad Labem6. února 2008, Praha) byl český politik a ekologický odborník.

Obsah

Biografie

Vyučil se zahradníkem a absolvoval střední zahradnickou školu. Z Vysoké školy zemědělské v Praze, kde byl v letech 1965 - 1970 studentem Agronomické fakulty - oboru zemědělské krajinářství, byl v roce 1970 vyloučen po zatčení za činnost ve studentském trockistickém Hnutí revoluční mládeže (spolu s Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou či Jaroslavem Baštou, do kterého zapojil již před rokem 1968.[1] V průběhu Pražského jara až do zatčení v roce 1970 patřil k jeho předním aktivistům (viz Fond Ivana Dejmala). Počátkem normalizace byl dvakrát vězněn za podvracení republiky a za politické postoje v průběhu výkonu základní vojenské služby.[2] V 70. a 80. letech 20. století se aktivně účastnil politické práce v opozici a v ekologickém hnutí. V roce 1976 se účastnil vzniku Charty 77 a následně vedl její ekologickou komisi. Od roku 1987 vydával a redigoval samizdatový časopis Ekologický bulletin. V roce 1988 se účastnil založení Hnutí za občanskou svobodu a podílel se na založení nezávislé organizace Ekologická společnost, která na podzim roku 1989 iniciovala vznik asociace ekologických organizací Zelený kruh. V prosinci 1989 se účastnil založení Konfederace politických vězňů. Od listopadu 1989 do voleb v roce 1990 vedl ekologickou sekci programové komise Občanského fóra. Byl zakládajícím členem Společnosti pro trvale udržitelný život (1992). V únoru 1990 nastoupil na ministerstvo životního prostředí České republiky, byl rehabilitován a dokončil studium na VŠZ v Praze. Od února 1991 do července 1992 byl ministrem životního prostředí České republiky. Poté pracoval v Českém ekologickém ústavu. V letech 19941995 byl ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Od roku 1995 působil jako nezávislý projektant v oboru územního plánování a krajinářské tvorby. Podílel se na organizování výstav a konferencí Tvář naší země.[3] V prosinci 2007 se stal místopředsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[4]

Postoje

Dejmal se po roce 1989 podílel na přípravě územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly na Dejmalův návrh vyhlášeny usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991.[5] Kriticky se vystupoval proti jaderné energetice.[6]

Členství

Ivan Dejmal byl členem Strany zelených, předsedou občanského sdružení Společnost pro krajinu a členem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život, kterou společně s Josefem Vavrouškem založil.

Ocenění

Im memoriam získal Ivan Dejmal 5. černa 2008 Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Charty 77. Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byl Ivan Dejmal in memoriam nominován k udělení Medaile Za zásluhy.[7]

Reference

  1. Jiří Černý: Rytířský zápas Ivana Dejmala za čest a krajinu, Hospodářské noviny, 11. 2. 2008
  2. Zemřel Ivan DEJMAL (Konfederace politických vězňů)
  3. Tvář naší země
  4. Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová, iDNES.cz, 14.12.2007
  5. Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9
  6. Ivan Dejmal: Jaderná energetika plodí policejní stát, Literární noviny č.30/XI.
  7. Seznam letošních kandidátů sněmovny na státní vyznamenání, ČTK, 13.6.2008

Externí odkazy

Související články

Literatura

Ministr životního prostředí Česté republiky v rámci federace
Předchůdce:
Bedřich Moldan
1991-1992
Ivan Dejmal
Nástupce:
František Benda


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ivan Dejmal