Mezinárodní hokejová federace

Z Multimediaexpo.cz

Mezinárodní hokejová federace (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy. Byla založena v roce 1908 a sídlí v Curychu. IIHF organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. IIHF má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku. IIHF není respektována v Severní Americe, kde se lední hokej hraje podle pravidel NHL.

Obsah 1 Založení 2 Vstup Čech do LIHG 3 Členy LIHG nebyly jen samostatné státy 4 Historie 4.1 Růst počtu členů na konci 20. století 5 Prezidenti 6 Členské země 6.1 Přidružení členové 6.2 Přidružení členové Inline hokej 6.3 Bývalí členové 7 Soutěže pořádané IIHF 7.1 Soutěže národních týmů 7.2 Klubové soutěže 7.3 Zaniklé soutěže 8 Literatura 9 Reference 10 Externí odkazy

Založení

Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a van der Hoeven, dva Belgičané Declercq a Malaret, dva Švýcaři Mellor a L. Dufour a jeden Angličan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje a ihned byli zvoleni první funkcionáři. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí:

• 20. října Francie
• 15. listopadu Čechy
• 19. listopadu Anglie
• 23. listopadu Švýcarsko
• 8. prosince Belgie ^{[1] [2]}

Vstup Čech do LIHG

Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství - Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas. O schůzce, svolané Magnusem na 15. - 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci u Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl - vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání - úctyhodný výkon.^[3] V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas.^[4] Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii. Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladately Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné - český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.^{[5] [6]}

Členy LIHG nebyly jen samostatné státy

Odpůrci, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG, neměli pravdu. Ještě v letech 1933 – 1936 byla členem Mezinárodní hokejové federace kanadská provincie Newfoundland, přestože samotná Kanada do LIHG vstoupila již roku 1920. Ale i ona nebyla v té době samostatným státem, ale britským dominiem. Nezávislost v rámci Britského společenství národů získala až roku 1931. V období 1911 – 1920 patřilo členství ve Federaci dokonce klubu – byli jím Oxford Canadiens, kanadští vysokoškoláci studující v Anglii.^[7]

Historie

1909

• Od 23. do 25. ledna se konal v Chamonix první velký turnaj v „kanadském“ hokeji, za účasti Francie ( zastupované CP Paříž), Belgie (FPB Brusel), Velká Británie (Prince's IHC Londýn), Švýcarsko (CP Lausanne) a výběru Čech.^{[8] [9]}
• Od 22. do 25. ledna se konal druhý kongres LIHG v Chamonix. LIHG definuje vlastní pravidla hry a soutěže. Je rozhodnuto pořádat každoročně evropský šampionát.
• 19. září se stalo Německo šestým členem LIHG.

1910

• Ve dnech 18. - 22. ledna proběhlo první Mistrovství Evropy v ledním hokeji v Les Avants u Montreaux. Šampionátu se zúčastnil jako neoficiální host Oxford Canadiens.

1911

• LIHG přebrala kanadská pravidla s platností pro všechny členské země.
• Od 17. 2. do 25. 9. téhož roku bylo členem Rusko.

1912

• ME v Praze bylo anulováno, neboť se jej zúčastnilo také Rakousko, které nebylo členem LIHG.^{[10] [11]}

• 22. a 23. 3. bylo do LIHG přijato Rakousko, Švédsko a Lucembursko.

1914

• Na kongresu v Berlíně odstoupil předseda LIHG Adrien van den Bulcke a do čela organizace se vrátil Louis Magnus. Ani jemu se však nesplnily představy o vedení LIHG, takže rezignoval a vedení organizace se ujal B. M. Patron z Anglie. Mimořádný kongres, který ihned svolal, zvolil za prezidenta znovu van den Bulckeho. To vše se odehrálo během několika hodin.^[12]

1914 – 1918

• Během První světové války byla přerušena činnost LIHG.

1920

• Na letních olympijských hrách v Antverpách byl lední hokej zařazen jako ukázkový sport. Účastnily se i celky ze zámoří Kanada a USA.
• Na kongresu LIHG, který se konal během olympijského turnaje bylo vyloučeno Německo a Rakousko, novými členy se staly 26. 4. Kanada a USA. Zároveň se převedlo členství Čech na nově vzniklý stát Československo. Pod vlivem zámoří došlo k rozsáhlým úpravám pravidel.^{[13] [14]}

1922

• Prezidentem LIHG se stal Belgičan Paul Loicq.

1923

• Na kongresu bylo rozhodnuto, aby hokejový turnaj na Týdnu zimních sportů (1. ZOH) v Chamonix 1924 byl i mistrovstvím světa, ale mistrovství Evropy se bude konat zvlášť.
• Novými členy se stalo Rumunsko, Španělsko a Itálie

1924

• Bylo obnoveno členství Rakouska. Švédsko na protest proti nepřijetí Německa vystoupilo z LIHG.

1926

• Obnoveno členství Německa a Švédska.
  • Ve dvacátých letech bylo přijato ještě Polsko (1926), Maďarsko (1927) a Finsko (1928).

1929

• Po mistrovství Evropy v Budapešťi se direktoriát LIHG na svém zasedání rozhodl, že počínaje rokem 1930 se bude hokejové mistrovství světa konat v některé členské zemi LIHG ne jednou za čtyři roky, jako tomu bylo dosud, ale každoročně. Mistrovství Evropy bude součástí MS, pořadí ME se bude určovat z pořadí MS bez mimoevropských celků.^[15]

1930

• První mistrovství světa mimo rámec ZOH skončilo díky přírodním podmínkám částečným organizačním neúspěchem. Turnaj se musel stěhovat z přírodního ledu v Chamonix do měst s umělým ledem Berlína a Vídně.
• Novým členem Japonsko, první z asijského kontinentu.

Během třicátých byli přijati další členové: Lotyšsko (1931), Nizozemsko (1935), Norsko (1935), Estonsko (1937), Litva (1938), Jugoslávie (1939) a zatím jediný zástupce z afrického kontinentu Jihoafrická republika v roce 1937. 1932

• Zimní olympijské hry v Lake Placid se kvůli globální finanční krizi zúčastnily jen dvě evropské země. Mistrovství Evropy se naposledy konalo odděleně od mistrovství světa.

1933

• Kanada přišla poprvé na mistrovství světa o svoji neporazitelnost a ztratila mistrovský titul. Mistrem světa se staly Spojené státy.

1936

• Rekordní počet 15 účastníků na olympijských hrách 1936. Hokejový turnaj senzačně vyhrála Velká Británie.
• Bylo rozhodnuto, aby byl turnaj považován za MS, musí se jej zúčastnit aspoň jedna mimoevropská země.

1939

• Druhá světová válka způsobila zrušení mistrovství v letech 1940 - 1946.

1946

• 27. 4. se konal po sedmi letech kongres LIHG v Bruselu.
• Japonsko a Německo bylo vyloučeno.
• Bylo ukončeno členství, Sovětským svazem v roce 1940 anektovaných pobaltských států - Estonska, Lotyšska a Litvy.
• Bylo obnoveno členství Rakouska, které bylo zrušeno v roce 1939 po připojení země k Německu.
• Novým členem Dánsko.
• Angličtina se stala druhým úředním jazykem federace, začala se také používat zkratka IIHF.
• Bylo zavedeno rotující předsednictví mezi Evropou a Severní Amerikou.
• V říjnu se Velká Británie vzdala pořadatelství MS, pořadatelství převzalo Československo.^[16]

1947

• Na kongresu konaném v Praze při MS, rezignoval po 25 letech vládnutí Paul Loicq, nástupcem se stal Dr. Fritz Kraatz.
• Mistrem světa se stalo Československo, první země, jejíž hráči se neučili hrát hokej na americkém kontinentě.

1948

• Na Zimní olympijské hry ve Svatém Mořici vyslaly USA dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union). Americký hokej nakonec reprezentoval výběr AHAUS. Po turnaji byly jeho výsledky anulovány, zařazeny byly pouze do tabulky souběžného mistrovství světa.^[17]

1951

• Bylo obnoveno členství Německa a Japonska.

1952

• Přijetí Sovětského svazu .

1954

• Vítězem Mistrovství světa ve Stockholmu se stal senzačně při svém prvním startu Sovětský svaz.

1956

• Přijetím NDR měla LIHG již 25 členů.

1957

• V důsledku invaze sovětských vojsk do Maďarska bojkotovali "západní" země Mistrovství světa v Moskvě.

1961

• Zavedeny výkonnostní skupiny na MS.

1962

• MS bylo opět narušeno politickou událostí. V důsledku stavby Berlínské zdi Američané odmítli udělit víza reprezentantům NDR. SSSR, Československo a Rumunsko ze solidarity bojkotovalo MS.^[18]

1963-1964

• Přijetí Bulharska, Číny, Koreje a KLDR.

1966

• Zavedena klubová soutěž Pohár mistrů evropských zemí po vzoru PMEZ z kopané.

1968

• Zavedení juniorského mistrovství Evropy.

1969

• Československo se vzdalo pořadatelství Mistrovství světa 1969, které převzalo Švédsko.

1970

• Zatím největší roztržka mezi IIHF a Kanadou. Kanada se vzdala pořadatelství Mistrovství světa 1970 a až do roku 1977 bojkotovala veškeré akce pořádané IIHF.^{[19] [20]}

1972

• Rozdělení olympijského turnaje a mistrovství světa.

1975

• Zvolení Günthera Sabetzkeho na kongresu v Gstaadu předsedou IIHF.
• Kongres odhlasoval pořádání otevřených mistrovství světa od roku 1976.
• Kanaďané se zavázali účastnit pravidelně MS.
• Kanada a USA se vzdaly pořádaní mistrovství světa.
• Byl vytvořen Kanadský pohár (soutěž pořádána NHL v Kanadě každé čtyři roky za účasti Kanady, USA a čtyř nejlepších týmů z Evropy).
• Místo francouzštiny se stala němčina, druhým úředním jazykem po angličtině.
• Zrušeno pravidelné tříleté období předsedů evropského a kontinentálního výboru.^{[21] [22]}

1977

• Zavedení mistrovství světa juniorů.
• Návrat Kanady na mistrovství světa.

1980

• Mistrovství světa se přestalo konat v olympijském roce.

1988

• První olympijský turnaj, jehož se mohli zúčastnit také hokejisté z NHL.

1990

• Zavedeno mistrovství světa žen.

1991

• Zrušeno mistrovství Evropy.

1992

• Na turnajích mistrovství světa a olympijském turnaji zavedeno playoff.
• Počet účastníků MS byl rozšířen z osmi na dvanáct.
• Mistrovství světa se opět začalo konat i v olympijském roce.

1994

• Novým předsedou IIHF zvolen Švýcar René Fasel.

1998

• V době konání olympijského turnaje, NHL přerušila soutěž, aby se soutěže mohli zúčastnit nejlepší světoví hráči.
• Na mistrovství světa rozšířen počet účastníků z dvanácti na šestnáct.

2006

• Švédové jako první v historii vyhráli v jednom roce olympijský turnaj a mistrovství světa.

2008

• Mistrovství světa se poprvé konalo v kolébce hokeje, Kanadě.
• Založen Victoria cup.

Růst počtu členů na konci 20. století

Počet členských zemí během 80. a 90. let neustále rostl, hlavním důvodem nárůstu byla snaha rozšíření hokeje v celosvětovém měřítku, ale také politické události: rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie a rozdělení Československa. Členství po Sovětském svazu bylo převedeno na Rusko, obnoveno členství bylo Lotyšsku (1992), Litvě (1992) a Estonsku (1992) a novými členy se staly – Ukrajina (1992), Bělorusko (1992), Ázerbájdžán (1992) a Kazachstán (1992). Členství po Jugoslávii bylo převedeno na Srbsko a novými členy se stalo Chorvatsko (1992) a Slovinsko (1992), totéž platí i o Slovensku (1993). Členství po Československu bylo převedeno na Českou republiku. Později se členy federace staly také další nově vzniklé republiky - Makedonie a Bosna a Hercegovina v roce 2001, Arménie (členství později pozastaveno) a Gruzie v roce 2009 Noví členové, kteří přistoupili k IIHF v průběhu posledních 35 let v důsledku globální expanze - z Evropy: Řecko (1978), Island (1992), Andorra (1995) a Irsko (1997), z Latinské Ameriky: Brazílie (1984), Mexiko (1985) a Argentina (1998), z Blízkého východu: Kuvajt (1986), Izrael (1991), Turecko (1991) a Spojené arabské emiráty (2001), stejně jako z dálného východu a Oceánie: Nový Zéland (1977), Tchaj-wan (1983), Hongkong (1983), Thajsko (1989), Indie (1989), Singapur (1996), Macao (2005) a Malajsie (2006) a z Afriky: Namibie (1998). Nejnovějším 66. členem se stalo v roce 2008 Moldavsko.

Prezidenti

Jméno	Roky
Louis Magnus	1908–12
Adrien van den Bulcke	1912–14
Major Bethune Minet Patton	1914
Louis Magnus	1914
Adrien van den Bulcke	1914–20
Max Sillig	1920–22
Paul Loicq	1922–47
Fritz Kraatz	1947–48
George Hardy	1948–51
Fritz Kraatz	1951–54
Walter Brown	1954–57
John Francis Ahearne	1957–60
Robert Lebel	1960–63
John Francis Ahearne	1963–66
William Thayer Tutt	1966–69
John Francis Ahearne	1969–75
Günther Sabetzki	1975–94
René Fasel	1994–dosud

Členské země

Země	Svaz	Web	Přijetí
Austrálie	Australian Ice Hockey Federation	web	1950
Ázerbájdžán	Federace ledního hokeje Ázerbájdžánské republiky		1992
Belgie	Koninklijke Belgische Ijshockey Federatie	web	1908
Bělorusko	Федерация хоккея Республики Беларусь	web	1992
Bosna a Hercegovina	Savez hokeja na ledu Bosne i Hercegovine	web	2001
Bulharsko	Bolgarska federacija po koňki i chokkej	web	1963
Česká republika přijetí 1908 Čechy, členství převedeno na 1920–1992 Československo	Český svaz ledního hokeje	web	1908
Čína	Chinese Ice Hockey Association		1963
Dánsko	Danmarks Ishockey Union	web	1946
Estonsko členství zrušeno 1946–1992	Eesti Jäähoki Liit	web	1935
Finsko	Suomen Jääkiekkoliito	web	1928
Francie	Fédération française de hockey sur glace	web	1908
Hongkong	Hong Kong Ice Hockey Association	web	1983
Chorvatsko	Hrvatski savez hokeja na ledu	web	1992
Indie	Ice Hockey Association of India		1987
Irsko	Irish Ice Hockey Association	web	1996
Island	Íshokkísamband Íslands	web	1992
Izrael	Ice Hockey Federation of Israel	web	1990
Japonsko vyloučení 1946–1951	Japan Ice Hockey Federation	web	1930
JAR členství pozastaveno 1978–1991	South African Ice Hockey Association	web	1937
Kanada	Hockey Canada	web	1920
Kazachstán	Kazakhstan Ice Hockey Federation		1992
Severní Korea	Ice Hockey Association of the DPR Korea		1964
Jižní Korea	Korea Ice Hockey Association	web	1963
Litva členství zrušeno 1946–1992	Lietuvos ledo ritulio federacija	web	1938
Lotyšsko členství zrušeno 1946–1992	Latvijas Hokeja Federācija	web	1931
Lucembursko	Fédération Luxembourgeoise de Hockey sur Glace	web	1912
Maďarsko	Magyar Jégkorong Szövetség	web	1927
Mexiko	Federacion Deportiva de Mexico de Hockey sobre Hielo		1985
Mongolsko	Mongolian Ice Hockey Federation		1999
Německo vyloučení 1920–1926, 1946–1951	Deutscher Eishockey-Bund	web	1909
Nizozemsko	Nederlandse Ijshockey Bond	web	1935
Norsko	Norges Ishockeyforbund	web	1935
Nový Zéland	New Zealand Ice Hockey Federation	web	1977
Polsko	Polski zwiazek hokeja na lodzie	web	1926
Rakousko vyloučení 1920–1924, členství zrušeno 1939–1946	Österreichischer Eishockeyverband	web	1912
Rumunsko	Federatia Romana de Hochei pe Gheata	web	1924
Rusko členství 1952–1992 SSSR	Федерация Хоккея России	web	1952
Slovensko	Slovenský zväz ľadového hokeja	web	1993
Slovinsko	Hokejska zveza Slovenije	web	1992
Srbsko členství 1939–2003 Jugoslávie, 2003–2006 Srbsko a Černá Hora	Serbian Ice Hockey Association	web	1939
Španělsko	Federación Española de Deportes de Hielo	web	1923
Švédsko vystoupení 1924–1926	Svenska Ishockeyförbundet	web	1912
Švýcarsko	Schweizerischer Eishockeyverband	web	1908
Tchaj-wan	Chinese Taipei Ice Hockey Federation	web	1983
Thajsko	Ice Hockey Association of Thailand	web	1987
Turecko	Türkiye Buz Hokeyi Federasyonu	web	1991
Ukrajina	Федерацiя хокею України	web	1992
USA vystoupení 1928–1930	USA Hockey	web	1920
Velká Británie	Ice Hockey UK	web	1908

Přidružení členové

Přidružení členové jsou členy IIHF, kteří nemají žádný samostatný národní hokejový svaz, nebo se neúčastní mistrovsví světa. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země	Svaz	Web	Přijetí
Andorra	Federació Andorrana d'Esports de Gel	web	1995
Arménie	Ice Hockey Federation of Armenia	web	1999
Gruzie	Ice Hockey Federation of Georgia		2009
Itálie	Federazione Italiana Sport Ghiaccio	web	1924
Kuvajt členství zrušeno 1992–2009	Ice Hockey Federation of Kuvajt		1985
Lichtenštejnsko	Liechtensteiner Eishockey und In-Line Verband	web	2001
Macao	Praca De Luis De Camoes		2005
Makedonie	SSFM Macedonian Ice Hockey Federation		2001
Malajsie	Malaysia Ice Hockey Association		2006
Moldavsko	Federatţia naţională de hocheipe gheaţă din R. M.		2008
Portugalsko	Federacao Portugesa de Desportos No Gelo	web	1999
Řecko	Hellenic Ice Sports Federation	web	1987
Singapur	Singapore Ice Hockey Association	web	1996
Spojené arabské emiráty	United Arab Emirates Ice Hockey Association	web	2001

Přidružení členové Inline hokej

Účastní se soutěží pouze v inline hokeji. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země	Svaz	Web	Přijetí
Argentina	Asociación Argentina de Hockey sobre Hielo y En Línea	web	1998
Brazílie	Confederação Brasileira de Hóquei no Gelo	web	1984
Chile	Asociacion Nacional de Hockey en Hielo y en Linea		2000
Namibie	Namibia Ice and InLine Hockey Association	web	1998

Bývalí členové

Země	Svaz	Přijetí	Vystoupení
23px Newfoundland		1933	1936
NDR	Deutscher Eislauf-Verband der DDR	1954	1990

• v letech 1911 - 1920 byl členem LIHG klub Oxford Canadiens.^[23]

Soutěže pořádané IIHF

Soutěže národních týmů

• Lední hokej na olympijských hrách
• Mistrovství světa
• Mistrovství světa do 20 let
• Mistrovství světa do 18 let
• Mistrovství světa ženy
• Mistrovství světa ženy do 18 let
• Mistrovství světa v inline hokeji

Klubové soutěže

• Hokejová liga mistrů
• Evropský ženský Champions Cup
• Kontinentální pohár
• Victoria Cup

Zaniklé soutěže

• Mistrovství Evropy 1910 - 1991
• Mistrovství Evropy v ledním hokeji do 19 let 1968 - 1976
• Mistrovství Evropy v ledním hokeji do 18 let 1977 - 1998
• Mistrovství Evropy v ledním hokeji žen 1989 - 1996
• Pohár mistrů evropských zemí 1966 - 1996
• Pohár federace 1995-1996
• Evropská hokejová liga 1997-2000
• IIHF Superpohár 1997-2000
• Super six 2005-2008

Literatura

• Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
• Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
• Kronika českého hokeje - Miloslav Jenšík, Olympia 2001
• 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008

Reference

1. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 14.  
2. ↑ GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 157.  
3. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
4. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
5. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
6. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 20.  
7. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  
8. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 17.  
9. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 23.  
10. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.  
11. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 30, 31.  
12. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.  
13. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 30, 31.  
14. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 43.  
15. ↑ VYHLÍDAL, František. Kronika mistrovství světa v ledním hokeji. Praha : Deus, 2005. S. 15.  
16. ↑ JENŠÍK, Miloslav. První mistři světa. Praha : Olympia, 1997. S. 8, 9.  
17. ↑ BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha : Flétna, 2007. S. 76, 77.  
18. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 211.  
19. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 155, 156.  
20. ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 245.  
21. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 179.  
22. ↑ GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 158.  
23. ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  

Externí odkazy

• hockeyarchives.info/
• Oficiální stránky IIHF - Historie IIHF

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii