Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Kleť

Z Multimediaexpo.cz

Josefova věž na vrcholku Kleti
Pohled z rozhledny

Kleť (německy: Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří.

Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

Obsah

Původ jména

První písemná zmínka o jménu této hory pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín - dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[1].

Vegetace

Přírodní rezervace

Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti.

Stavby na vrcholu

Rozhledna

Na vrcholu se nachází Josefova věž, dříve nazývaná císaře Františka Josefa, nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dostavěna byla v roce 1825, za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů, nahoru vede 110 schodů.[2].

Sluneční hodiny na Kleti jsou bohužel kvůli vzrostlým stromům v okolí ve stínu

U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací a poblíž ní se nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Nelze přehlédnout na vrcholu televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.[3].

Hvězdárna

Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957-1958.

Cesty na vrchol

Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou. Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran: od jihu vede modře značená stezka z Českého Krumlova, od západu červeně značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů, od severu žlutě značená stezka z Křemže a zeleně značená stezka z Holubova a od východu žlutě značená stezka z Plešovic a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny.

Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166[4].

Lanovka

Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.

Související články

Fotogalerie

Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou

Pohled z rozhledny na Kleti

Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín

Reference

  1. ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.  
  2. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.  
  3. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.  
  4. ↑ http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kleť
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kle%C5%A5“