Hydroxid vápenatý

Z Multimediaexpo.cz

Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)₂. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou - tento proces se nazývá hašení vápna. Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá. Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu^[1]. Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů. Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat reakcí: Ca(OH)₂ + CO₂ → CaCO₃ + H₂O

Obsah 1 Použití 2 Zdravotní rizika 3 Související články 4 Reference

Použití

Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:

• jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
• jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
• jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
• jako činidlo pro chemickou depilaci
• jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
• jako chemické reagencium
  • v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
  • v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
  • v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
  • v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
  • v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
  • v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
  • pro separaci cukru z cukrové třtiny
  • při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
  • pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
  • v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
  • při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
  • podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
• jako plnivo
  • v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
  • při výrobě brzdových destiček
  • při výrobě ebonitu
  • pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
  • pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
• ve stomatologii pro pasty a baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regerenaci kostí^[2].
• byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížilo množství oxidu uhličitého v atmosféře a tedy i skleníkový efekt^[3].
• při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.

Zdravotní rizika

Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví^[4]:

• vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida.
• požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps.
• oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí.
• kůže: poleptání, vznik puchýřů

Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.

Související články

• Uhličitan vápenatý
• Oxid vápenatý
• Hydrid vápenatý

Reference

1. ↑ HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society, 1957, roč. 769, s. 3873. DOI:10.1039/JR9570003873.  
2. ↑ GOMES, Brenda, et al. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal, 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI:10.1590/S0103-64402002000300002.  
3. ↑ [1]
4. ↑ MSDS Calcium hydroxide

Hydroxidy s prvkem v oxidačním čísle II.

Hydroxid hlinečnatý (Al(OH)2) • Hydroxid barnatý (Ba(OH)2) • Hydroxid beryllnatý (Be(OH)2) • Hydroxid kademnatý (Cd(OH)2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Hydroxid kobaltnatý (Co(OH)2) • Hydroxid měďnatý (Cu(OH)2) • Hydroxid železnatý (Fe(OH)2) • Hydroxid olovnatý (Pb(OH)2) • Hydroxid hořečnatý (Mg(OH)2) • Hydroxid rtuťnatý (Hg(OH)2) • Hydroxid nikelnatý (Ni(OH)2) • Hydroxid palladnatý (Pd(OH)2) • Hydroxid stříbrnatý (Ag(OH)2) • Hydroxid strontnatý (Sr(OH)2) • Hydroxid cínatý (Sn(OH)2) • Hydroxid titanatý (Ti(OH)2) • Hydroxid vanadnatý (V(OH)2) • Hydroxid zinečnatý (Zn(OH)2)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii