Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Grand Prix Austrálie 1994
Z Multimediaexpo.cz
Grand Prix Austrálie 1994 byla závěrečným, 16. závodem sezóny 1994, který se konal 13. listopadu 1994 na městském okruhu v Adelaïde. Závod se zapsal do dějin především vzájemnou kolizí obou kandidátů na titul Damona Hilla a Michaela Schumachera, po které oba odstoupili a mistrem se tak stal poprvé v kariéře Michael Schumacher s vozem Benetton. Situace před závodem byla vyrovnaná a Schumacher vedl před Hillem o jeden bod, Hill potřeboval k titulu získat o dva body více než německý pilot. Při rovnosti bodů by titul získal Schumacher, díky většímu počtu vítězství. Australská Grand Prix byla posledním závodem pro sedmi násobného držitele poháru konstruktérů, Tým Lotus.
Obsah |
Popis závodu
Před Grand Prix Austrálie byly ve hře o titul ještě dva piloti Damon Hill a Michael Schumacher, Němec měl výhodu jednoho bodu a lepšího skoré v počtu vítězství 8:6, které by přišlo na řadu v případě rovnosti bodů. Podobná situace byla i v Poháru konstruktérů, kde Benetton ztrácel na Williams 5 bodů a Flavio Briatore musel doufat že jeho oba vozy dojedou před vozy Williams. Po čtrnácti sezonách ve formuli 1, ohlásil odchod se světa velkých cen, Michele Alboreto. S formulí 1 se rozloučil také Paul Belmondo, který z 28 pokusů o kvalifikování se do závodů, prošel sítí kvalifikace pouze 7x. Erik Comas odešel od týmu Larrousse již v předchozím závodě Grand Prix Japonska. Dalším, kdo ukončil své trápení ve formuli 1 byl Christian Fittipaldi, Franck Lagorce a J J Lehto. Alessandro Zanardi odešel do zámoří, pokusit se o start v některé americké sérii.
Kvalifikace
Závodní víkend poznamenala havárie Michaela Schumachera v první šikaně [1], přesto se dokázal brzo z nehody vzpamatovat a zajet o 0,018s pomaleji než vítěz kvalifikace Nigel Mansell. Největší Schumacherův konkurent v boji o titul Damon Hill zajel třetí nejrychlejší kvalifikační čas. Ve druhé řadě ho doplnil Fin Mika Häkkinen s vozem McLaren, třetí řada patřila vozům Jordan v pořadí Barrichello a Irvine. Až sedmý čas zajel Johnny Herbert s druhým vozem Benetton, vedle něj se na startovním roštu postavilo nejrychlejší Ferrari Jeana Alesiho. První desítku uzavíral Martin Brundle s McLarenem a Heinz-Harald Frentzen s vozem Sauber. Sítem kvalifikace neprošly oba vozy Pacifik řízené Paulem Belmondem a Bertrandem Gachotem.
Závod
Nejlépe odstartoval Schumacher s Hillem a hned se prodrali před Mansella, ten se snažil neztratit s nimi krok. V zápalu boje se ale hned v prvním kole dopustil vážné chyby, když šel později na brzdy a lehce se otřel o zeď [2] před Mansella se tak dostal jak Mika Häkkinen tak i Rubens Barrichello. Na úzkém okruhu se nedalo příliš předjíždět a tak se pořadí neměnilo až do 14. kola, kdy se Mansell dostal před Barrichella a začal pomalu stahovat náskok na Häkkinena, což se mu podařilo ve dvacátém kole. Mansell zautočil na Finovu pozici a dostal se před něj, ale byl příliš rychlý do následující zatáčky a tak si Mika svou pozici uhájil [3]. Nigel Mansell se nakonec před McLaren protáhl a posléze zamířil do boxů. Ve 36 kole se Michael Schumacher jezdící na čele dostal mimo trať a pravým bokem se opřel o zeď, odrazil se zpět do dráhy před kola projíždějícího Hilla. Damon Hill se snažil dostat před Schumachera, ten však svou pozici nechtěl přepustit a ve snaze se vrátit na čelní pozici zavadil o Hillovo kolo a po jízdě na dvou kolech skončil v bariéře z pneumatik [4]. Damon Hill pokračoval v jízdě s defektem pneumatiky, aby se co nejrychleji dostal do boxů, kde ale zjistili, že je poškozeno i zavěšení kola. Protože oba kandidáti na titul nebodovali, mistrem světa se stal Schumacher, který byl však kritizován a viněn z úmyslného zavinění nehody. Nehoda byla rozebíraná z mnoha úhlů pohledu, vyjádřili se k ní i samotní aktéři v tomto dokumentu [5]. Po tomto incidentu se do čela závodu dostal Mansell před Bergerem, Alesim a Häkkinenem. Alesi se posléze dopustil chyby a po hodinách se ocitl mimo trať, naštěstí nepoškodil vůz a mohl pokračovat v závodě. V 54 kole se před Mansell dostal Berger a několik kol vedl závod, po necelých 10 kolech se do čela zase vrátil Angličan a vedení si uhájil až do cíle. O vzrušení se ještě postaral v 76 kole Häkkinen, který havaroval a cíle se nedočkal [6] [7]
Výsledky
- 13. listopad 1994
- Okruh Adelaide
- 81 kol x 3.780 km = 306.180 km
- 564. Grand Prix
- 31. vítězství Nigela Mansella
- 78. vítězství pro Williams
- 157. vítězství pro Velkou Británii
- 51. vítězství pro vůz se startovním číslem 2
Nejrychlejší kolo
Michael Schumacher - Benetton B194- 1'17.140
- 15. nejrychlejší kolo Michaela Schumachera
- 22. nejrychlejší kolo pro Benetton
- 19. nejrychlejší kolo pro Německo
- 59. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 5
Vedení v závodě
| Kola | km | Jezdec | % |
|---|---|---|---|
| 1. – 35. kolo | 132.3 Km | Michael Schumacher | 43% |
| 36. – 53. kolo | 68,04 Km | Nigel Mansell | 22% |
| 54. – 63. kolo | 37,8 Km | Gerhard Berger | 12% |
| 64. – 81. kolo | 68,4 Km | Nigel Mansell | 22% |
| Schumacher | Mansell | Berger | Mansell |
|---|
Postavení na startu
Nigel Mansell- Williams FW16B- 1'16.179
- 32. Pole position Nigela Mansella
- 73. Pole position pro Williams
- 150. Pole position pro Velkou Británii
- 66. Pole position pro vůz se startovním číslem 2
| _______1_______ Nigel Mansell Williams 1'16.179 | ||
|---|---|---|
| _______2_______ Michael Schumacher Benetton 1'16.197 | ||
| _______3_______ Damon Hill Williams 1'16.830 | ||
| _______4_______ Mika Häkkinen McLaren 1'16.992 | ||
| _______5_______ Rubens Barrichello Jordan 1'17.537 | ||
| _______6_______ Eddie Irvine Jordan 1'17.667 | ||
| _______7_______ Johnny Herbert Benetton 1'17.727 | ||
| _______8_______ Jean Alesi Ferrari 1'17.801 | ||
| _______9_______ Martin Brundle McLaren 1'17.950 | ||
| _______10_______ Heinz-Harald Frentzen Sauber 1'17.962 | ||
| _______11_______ Gerhard Berger Ferrari 1'18.070 | ||
| _______12_______ Olivier Panis Ligier 1'18.072 | ||
| _______13_______ Mark Blundell Tyrrell 1'18.237 | ||
| _______14_______ Alessandro Zanardi Lotus 1'18.331 | ||
| _______15_______ Ukyo Katayama Tyrrell 1'18.411 | ||
| _______16_______ Michele Alboreto Minardi 1'18.755 | ||
| _______17_______ J J Lehto Sauber 1'22.679 | ||
| _______18_______ Pierluigi Martini Minardi 1'18.957 | ||
| _______19_______ Christian Fittipaldi Footwork 1'19.061 | ||
| _______20_______ Franck Lagorce Ligier 1'19.153 | ||
| _______21_______ Gianni Morbidelli Footwor 1'19.610 | ||
| _______22_______ Mika Salo Lotus 1'19.844 | ||
| _______23_______ Hideki Noda Larrousse 1'20.145 | ||
| _______24_______ David Brabham Simtek 1'20.442 | ||
| _______25_______ Jean-Denis Deletraz Larrousse 1'22.422 | ||
| _______26_______ Domenico Schiattarella Simtek 1'22.529 |
Zajímavosti
- 50 GP pro Miku Häkkinena
- V závodě debutoval Jean-Denis Deletraz
| Pole position | Vítězství | Nej. kolo |
|---|---|---|
| Nigel Mansell | Nigel Mansell | Michael Schumacher |
| Williams FW16B | Williams FW16B | Benetton B194 |
| 1'16.179 | 1:47'51.480 | 1'17.140 |
| 178.632 km/h | 170.324 km/h | 176.407 km/h |
Stav MS
- GP - body získané v této Grand Prix
| * | Jezdec | Body | GP | * | Vůz | Body | GP | * | Stát | Body | GP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Michael Schumacher | 92 | 1 | Williams | 118 | 10 | 1 | Velká Británie | 148 | 14 | |
| 2 | Damon Hill | 91 | 2 | Benetton | 103 | 2 | Německo | 99 | |||
| 3 | Gerhard Berger | 41 | 6 | 3 | Ferrari | 71 | 7 | 3 | Rakousko | 45 | 6 |
| 4 | Mika Häkkinen | 26 | 4 | McLaren | 42 | 4 | 4 | Francie | 39 | 3 | |
| 5 | Jean Alesi | 24 | 1 | 5 | Jordan | 28 | 3 | 5 | Finsko | 27 | |
| 6 | Rubens Barrichello | 19 | 3 | 6 | Ligier | 13 | 2 | 6 | Brazílie | 25 | 3 |
| 7 | Martin Brundle | 16 | 4 | 7 | Tyrrell | 13 | 7 | Itálie | 18 | ||
| 8 | David Coulthard | 14 | 8 | Sauber | 12 | 8 | Nizozemsko | 10 | |||
| 9 | Nigel Mansell | 13 | 10 | 9 | Footwork | 9 | 9 | Japonsko | 5 | ||
| 10 | Jos Verstappen | 10 | 10 | Minardi | 5 | ||||||
| 11 | Olivier Panis | 9 | 2 | 11 | Larrousse | 2 | |||||
| 12 | Mark Blundell | 8 | |||||||||
| 13 | Heinz-Harald Frentzen | 7 | |||||||||
| 14 | Nicola Larini | 6 | |||||||||
| 15 | Christian Fittipaldi | 6 | |||||||||
| 16 | Eddie Irvine | 6 | |||||||||
| 17 | Ukyo Katayama | 5 | |||||||||
| 18 | Éric Bernard | 4 | |||||||||
| 19 | Karl Wendlinger | 4 | |||||||||
| 20 | Andrea de Cesaris | 4 | |||||||||
| 21 | Pierluigi Martini | 4 | |||||||||
| 22 | Gianni Morbidelli | 3 | |||||||||
| 23 | Érik Comas | 2 | |||||||||
| 24 | J J Lehto | 1 | |||||||||
| 25 | Michele Alboreto | 1 |
Externí odkazy
- GP Austrálie sestřih na Youtube.com
- Rozhovor s Damonem Hillem po GP Austrálie
- Michael Schumacher vs. Damon Hill 1994 Adeleaide
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |