Ligier

Z Multimediaexpo.cz

Ligier je francouzský automobilový výrobce, založený bývalým závodníkem a ragbistou Guy Ligierem. Společnost vstoupila na trh vozem Ligier JS2, silničním závodním automobilem s šestiválcem Maserati, který poháněl i Citroën SM. JS2 byl považován za výborně navržené auto s dobrým poměrem hmotnosti a výkonu. Zajímavé je, že poslední verze Citroënu SM byla vyráběna v továrně Ligieru ve francouzském Vichy. Energetická krize v roce 1973 zapříčinila konec výroby JS2 a Ligier změnil své zaměření na mikrovozy, např. Ligier JS6 s mopedovým motorkem. Dnešní Ligier patří společnosti Piaggio.

Ligier ve Formuli 1

Poslední vůz Ligieru JS43, se kterým Olivier Panis dokázal roku 1996 vyhrát velkou cenu Monaka.

Andrea de Cesaris řídí monopost JS23 ve velké ceně USA 1984.

Ligier je známý především pro svou účast v závodech F1 v letech 1976–1996. V roce 1976 vstoupil do seriálu s dvanáctiválcem Matra, se kterým roku 1977 dokázal Jacques Laffite vyhrát velkou cenu Švédska. Toto vítězství je považováno za první čistě francouzské vítězství ve Formuli 1. Roku 1979 Ligier ukončil spolupráci s Matrou a vyvinul nový vůz s motorem Cosworth, Ligier JS11. S tímto vozem vyhrál Laffite první dva závody šampionátu. Posléze však Williams a Ferrari nasadili nové, aerodynamicky upravené vozy a zbytek sezóny již nebyl pro Ligier tak úspěšný.

JS11 a jeho následovníci učinili z Ligier jednu z nejúspěšnějších stájí počátku osmdesátých let. Ovšem ačkoli byl tým sponzorován významnými společnostmi jako je Talbot, SEITA, nebo Francaise des Jeux, jeho sláva začala upadat už roku 1982. V roce 1985 se sice podařil menší comeback díky turbo motoru od Renaultu, ale do předních pozic se stáj už nikdy nedostala. Když pak Renault v roce 1986 opustil prostředí sportu, Ligier se ocitl bez stálého dodavatele motorů. Postupně se tak u něj vystřídaly krátkodobé spolupráce s výrobci Alfa Romeo, Megatron, Judd, Ford, Lamborghini a Mugen-Honda.

Během posledních let své existence měl Ligier velice malou podporu fanoušků a finanční problémy. Paradoxně byl Ligier v této době úspěšnější než v letech minulých. To se přisuzuje zejména talentu aerodynamika Franka Dernieho, vývojáře slavného Williamse Alana Jonese, který pravidelně porážel Ligier v sedmdesátých letech. Samotný majitel Guy Ligier se ke konci soustředil spíš na svůj osobní profit než na úspěch celého týmu. Byl také známý svými divokými cholerickými výbuchy a aspoň tím tak výrazně přispěl k charakteru dnešní F1. Po další nepovedené sezoně 1992, kdy se Ligieru nedařilo i přesto, že jezdil na stejném motoru jako tehdy dominantní Williams, Guy Ligier prodal stáj Cyrilu de Rouvremu. V dalších čtyřech letech pak dosáhl osmi pódiových umístění, což ostře kontrastuje s neschopností obsadit stupně vítězů v letech 1987-1992.

Monopost JS43 s motorem Mugen-Honda se v roce 1996 ukázal jako solidní vůz, téměř srovnatelný s novými Williamsy. Olivieru Panisovi se s ním dokonce podařilo dosáhnout vítězství ve velké ceně Monaka, ačkoli šlo o závod kde pouze čtyři vozy dokončily plnou vzdálenost.

Po této sezoně byl tým prodán Alainu Prostovi a pro sezonu 1997 se tak přejmenoval na Prost Grand Prix. Ač byla stáj výrazně sponzorována mnoha francouzskými společnostmi, nedokázala se výrazně prosadit a v roce 2002 vyhlásila bankrot. Tým tradičně používal čísla 25 a 26

Galerie mikrovozů a JS2

Ligier Nova

Ligier Quadéo

Ligier JS60

Ligier JS2

Ligier JS49 (2005)

V roce 2005 se Ligier vrátil na trh s „gentlemanským“ vozem, sportovním prototypem JS49.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ligier

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii