Dlouhý vrch (Lišovský práh)

Z Multimediaexpo.cz

Dlouhý vrch (551 m^[1]) je vrch Lišovského prahu. Nachází se 5 km východně od centra Českých Budějovic, na území obce Dubičné.

Obsah 1 Geomorfologie a geologie 2 Vodstvo 3 Vegetace 4 Přístup 5 Okolí 6 Výhled 7 Souřadnice 8 Reference

Geomorfologie a geologie

Dlouhý vrch má podobu výrazného plochého hřbetu ve směru SZ - JV. Je budován moldanubickými pararulami.^[2]. Geomorfologicky Dlouhý vrch náleží do subprovincie Česko-moravské, oblasti Jihočeské pánve, celku Třeboňská pánev, podcelku Lišovský práh^[3].

Vodstvo

Dlouhý vrch náleží do povodí Vltavy. Na jihovýchodním svahu 0,9 km od vrcholu pramení v nadmořské výšce 530 m jedna ze zdrojnic Vráteckého potoka. V blízkém okolí se nacházejí dva rybníky: Lusný a Nový.

Vegetace

Vrcholové partie Dlouhého vrchu jsou bezlesé a zabírají je pastviny. U vrcholu roste skupina čtyř památných stromů - lip.

Přístup

Přímo na vrchol Dlouhého vrchu nevede žádná turistická stezka, 200 m od něj však prochází po západním svahu přes Dubičné červená stezka z Dobré Vody do Lišova. Po východním svahu 1 km od vrcholu přes Malé Dubičné prochází žlutá stezka z Dobré Vody do Rudolfova. A po jižním svahu vede cyklotrasa č. 1050 (Nové Hrady - Borovany - České Budějovice).

Okolí

Na vrcholu Dlouhého vrchu se nachází památník na císařské manévry v září 1895. Císař František Josef I. z tohoto místa promlouval k vojákům.

Na západním svahu u Dubičného je malý sjezdařský areál - byl modernizován v roce 2005, od té doby jsou tu 2 vleky, sjezdovka je vybavena osvětlením pro večerní lyžování. Přímo pod kopcem je parkoviště pro 50 osobních aut s toaletami.

Dlouhý vrch je součástí Rudolfovského rudného revíru. Na západním úpatí (cca 1 km od vrcholu) se v minulosti těžilo stříbro v dolech Nová Hilda, Nová Anna a Král David.

Výhled

Holý vrcholový hřbet Dlouhého vrchu poskytuje takřka kruhový výhled. K nejvýraznějším dominantám obzoru patří Kleť, Libín, Šumavu s Boubínem, Temelín a Novohradské hory s Vysokou. Samozřejmě jako na dlani je tu vidět Českobudějovická pánev s Českými Budějovicemi.

Souřadnice

Reference

1. ↑ PELTAN, Jiří. 72 Českobudějovicko. Soubor turistických map 1: 50 000. Praha : TRASA, spol. s r. o., 2007.  
2. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. S. 162.  
3. ↑ Břetislav Balakta, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii