Bezvřetenové předení

Z Multimediaexpo.cz

Bezvřetenové předení je český výraz pro technologii předení s otevřeným koncem niti, pro kterou se v mezinárodním styku nejčastěji používá anglické označení open end spinning (zkrakta OE). Výsledná příze se nazývá bezvřetenová nebo rotorová (na rozdíl od klasické, prstencové příze).

Výroba rotorové příze

Nákres vpravo znázorňuje vznik příze v přádní jednotce: Zoubky rozvolňovacího válečku (2) uvolňují z podávaného posukovaného pramene (1) jednotlivá vlákna (3), ta jsou vtahována do drážky rotoru (4), kde se z nich vytváří tenká stužka. Konec hotové příze(5) se otáčí zároveň s rotorem, sbírá vlákna z drážky a zakrucuje je. Hotová příze probíhá tryskou rotoru k odváděcím válečkům a navíjí se na dutinku. Průmyslovým způsobem se na bezvřetenových strojích zpracovává bavlna, umělá vlákna o délce 10-60 mm a jemnosti do 3,3 dtex a také vlákenné odpady. Vlna, lýková a jiná vlákna se dosud spřádají jen pokusně, v omezených množstvích. Technicky možný je výpřed až do jemnosti 10 tex, rentabilní je však jen výroba mykaných (tedy ne česaných) rotorových přízí asi do jemnosti 20 tex. Dopřádacím strojům se předkládá posukovaný pramen (zpravidla s elektronicky vyregulovanou stejnoměrností), který se může při předení zjemnit až na 1/400 původní touštky. Otáčky rotorů dosahují až 160.000 za minutu, což je cirka sedminásobek maximální rychlosti vřeten prstencových dopřádacích trojů. Cívky od rotorových strojů (o váze do 4 kg) se předkládají zpravidla bez soukání ke zpracování ve tkalcovně nebo pletárně.

Rotorová přádní jednotka s odklopeným rotorem (vlevo). V dolní části je osa turbiny s odtahovým otvorem nálevkovitého tvaru, kterým se odvádí hotová příze.

Bezvřetenové dopřádací stroje jsou často vybaveny

• Pojízdnými roboty na vysprávku přetrhu příze
• Elektronickou kontrolou kvality příze (srovnatelnou s elektronickými čističi na soukacích strojích)
• Zařízením na voskování povrchu přízí pro pletařské účely
• Automatickým smekáním a odváděním plných cívek

Na strojích je také možné instalovat

• Zařízení na opřádání (elastických ) filamentů staplovými vlákny
• Zařízení na výrobu efektních přízí ^[1]

Vlastnosti rotorové příze

Oproti mykané přízi z prstencových strojů má bezvřetenová příze zejména

• lepší stejnoměrnost, pevnost v oděru a afinitu k barvivům
• horší pevnost v tahu, náchylnost ke smyčkování (vlivem až o 20 % vyššího zákrutu) a matnější vzhled ve tkaninách a pleteninách

Z historického vývoje

Zhruba od 30. let 19. století se naprostá většina staplových přízí vyráběla na prstencových dopřádacích strojích. (Až na malá množství předená např. na selfaktorech, křídlových nebo hrncových dopřádacích strojích).

Protože možnosti vývoje této technologie jsou omezeny, zejména určitou rychlostí otáček vřeten, pracovalo se (hlavně v Evropě a v Japonsku) v polovině 20. století velmi intenzivně na výzkumu a vývoji alternativ k prstencovému dopřádání. V Československu dosáhli pracovníci Výzkummného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí určitý předstih na úseku „bezvřetenového" předení, vyvinuli ve spolupráci s tamější firmou Kovostav prototyp stroje vhodný pro seriovou výrobu a v roce 1967 zde byla zahájena výroba v první rotorové přádelně na světě (s 2000 spřádacími jednotkami).^[2] V roce 2009 bylo ve světě instalováno přes 4 miliony spřádacích jednotek, na kterých bylo vyrobeno (odhadem) 11 milionů tun příze.^[3]

Literatura

• Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)

Reference

1. ↑ Bezvřetenový dopřádací stroj v roce 2010 (německy): http://www.rieter.com/en/textile/short-staple-yarn/rotor-spinning/r-40-rotor-spinning-machine/
2. ↑ Historie bezvřetenového předení v Ústí nad Orlicí: http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf
3. ↑ Světová výrobní kapacita a výroba příze v roce 2009 (anglicky): http://issuu.com/oerlikontextile/docs/the_fiber_year_2009_10?mode=a_p