Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Eisensteinovo kritérium
Z Multimediaexpo.cz
Eisensteinovo kritérium nerozložitelnosti je v matematice, zejména v jejím podoboru algebře, postačující, ale nikoliv nutnou podmínkou pro nerozložitelnost polynomu s celočíselnými koeficienty v racionálních číslech.
Kritérium je pojmenováno po německém matematikovi Gottholdu Eisensteinovi, který jej zveřejnil v časopise Journal für die reine und angewandte Mathematik v roce 1850. Někdy se také nazývá Schönemannovo kritérium nebo Eisensteinovo-Schönemannovo kritérium, protože německý matematik Theodor Schönemann zveřejnil ve stejném časopise jinou formulaci tohoto kritéria už v roce 1846.
Obsah |
Moderní formulace kritéria
Celočíselné polynomy
Nechť je \(f(x)</math> mnohočlen stupně \(n</math> s koeficienty z oboru celých čísel, tedy \(f(x)=a_nx^n+\cdots+a_1x+a_0</math>, a nechť existuje prvočíslo \(p</math> takové, že dělí všechny koeficienty kromě vedoucího, ten nedělí a jeho čtverec také nedělí konstantní koeficient, tedy:
- \(p \mid a_i</math> pro všechna \(i < n</math>,
- \(p^2 \nmid a_0</math> a
- \(p \nmid a_n</math>,
pak je mnohočlen \(f(x)</math> ireducibilní v oboru \(\mathbb{Q}[x]</math>, tedy v oboru polynomů s racionálními koeficienty.[1]
Jiná možná formulace podmínky ohledně dělitelnosti vedoucího koeficientu uvažuje pouze normovaný polynom, tedy s vedoucím koeficientem rovným jedné.[2]
Zobecnění pro polynomy s racionálními koeficienty
Lze vyslovit i podobu pro mnohočleny, jejichž koeficienty jsou tvořeny zlomky: Nechť je \(f(x)=\frac{b_n}{c_n}x^n+\cdots+\frac{b_1}{c_1}x+\frac{b_0}{c_0}</math>, kde zlomky jsou v základním tvaru, tedy největší společný dělitel \(NSD(b_i,c_i)</math> je roven jedné. Nechť je dále prvočíslo \(p</math> takové, že
- \(p</math> dělí \(b_k</math> pro \(k\le n</math>,
- \(p</math> nedělí \(b_n</math> a \(c_n</math> a
- \(p^2</math> nedělí \(b_0</math>.
Pak je \(f(x)</math> nad tělesem racionálních čísel ireducibilní.[3]
Zobecnění pro gaussovské obory
Nechť je \(R</math> Gaussův obor integrity a \(f(x)=a_nx^n+\cdots+a_1x+a_0</math> mnohočlen z jeho polynomiálního okruhu \(R[x]</math>. Pak pokud je \(f(x)</math> primitivní a existuje ireducibilní prvek \(p\in R</math> splňující
- \(p \mid a_i</math> pro všechna \(i<n</math>,
- \(p^2 \nmid a_0</math> a
pak je polynom \(f(x)</math> v \(R[x]</math> ireducibilní.[4]
Zobecnění pro obory integrity pomocí ideálů
Nechť je \(R</math> obor integrity a \(f(x)=a_nx^n+\cdots+a_1x+a_0</math> mnohočlen z jeho polynomiálního okruhu \(R[x]</math>. Pokud existuje v oboru \(R</math> prvoideál \(P</math> takový, že
- \(a_i \in P</math> pro všechna \(i < n </math>,
- \(a_n\notin P</math> a
- \(a_0 \notin P^2</math> (\(P^2</math> je součin ideálu \(P</math> s ním samým),
pak nelze zapsat \(f(x)</math> jako součin dvou nekonstantních polynomů v \(R[x]</math>. Je-li navíc \(f(x)</math> primitivním polynomem, tedy nemá-li konstantní dělitele, pak je ireducibilní v \(R[x]</math>. Pokud je \(R</math> Gaussův obor integrity a jeho podílovým tělesem je \(T</math>, pak je v něm ireducibilní bez ohledu na svoji primitivitu (konstanty z \(R</math> jsou v \(T</math> jednotkami).
Reference
- ↑ VLADIMÍR, Kořínek. Základy algebry. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1953.
- ↑ MAC LANE, Saunders; BIRKHOFF, Garrett. Algebra. Překlad Anton Legéň, Jaroslav Smítal. Bratislava : Alfa, 1974. (slovensky)
- ↑ HANČL, Jaroslav; NOVOTNÝ, Lukáš; ŠUSTEK, Jan. 21. ročník Mezinárodní matematické soutěže Vojtěcha Jarníka. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 2011, roč. 56, čís. 3. Dostupné online.
- ↑ STANOVSKÝ, David. Základy algebry. Praha : Matfyzpress, 2010. ISBN 978-80-7378-105-7.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |