V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Zhoř (okres Jihlava)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 11. 2010, 12:26; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obec Zhoř se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 404 obyvatel. Nachází se zde nová dráha pro koně.

Obsah

Geografie

Obec leží asi 14 km severovýchodně od krajského městě podél silnice II. třídy, která spojuje Jihlavu se Žďárem nad Sázavou. Území vesnice je ohraničeno evropským rozvodím Labe - Dunaj z jižní strany a ze severu historickou zemskou hranicí mezi Čechami a Moravou.[1] Zhořský potok pramení v místě zvaném „Heřmanec“ a poté společně s Chmelským potokem protéká Dobroutovem a následně se vtéká do polenského rybníka Peklo. V katastru vsi se nachází 15 rybníků, mezi největší patří Chmelský (zvaný též „Za Dvorem“) a Kněžský.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 v zápisu sporů o patronátní právo,[1] ale Zhoř pravděpodobně vznikla daleko dříve, a to v souvislosti s kolonizací kraje benediktinským klášterem v Třebíč, který založili moravská knížata Oldřich a Litold v roce 1101. Vesnice vznikla, jak napovídá název, vypálením části hustého, pro středověkou Českomoravskou vrchovinu typického, lesu. Jednalo se o lesní lánovou ves s kostelem a farou. Původně patřila Zhoř třebíčskému klášteru. V blízkosti se nacházela menší tvrz domácích vladyků „ze Zhoře“, kteří dříve bývali klášterními many a postupně se osamostatnili. Zhoř se tak rozdělila na dva hospodářské celky. Dolní část zůstává pod správou třebíčského kláštera (od roku 1298 jeho měřínského proboštství) a horní část ovládá místní šlechta. V roce 1425 se ves dostává do držení Vaňku Hussemu a proto se v té době nazývala „Housecí“, „Černická“ nebo „Malá Zhoř“.[2] Poté vesnici převzali v roce 1455 Mikuláš Žídek, 1470 Vilém z Pernštejna, 1480 Jan z Vranova, 1605 Pavel Mošovský z Moravčína.[2] V roce 1615 přešla Zhoř pod panství rudoleckých pánů Chroustenských z Malovar a jeho majitelem se stal Hanuš Chroustenský z Malovar, jenž byl posledním mužským potomkem tohoto rodu a zemřel ve švédských službách jako generál během třicetileté války.[2] Panství jim bylo zkonfiskováno a prodáno italskému hraběti Rombaldovi z Collalta, který sídlil v Brtnici. V roce 1919 zde proběhla pozemková reforma a majetek Collaltů včetně zámků Černé a Rudolci získali čeští zájemci.[1]

Násilná kolektivizace v zemědělství

5. srpna 1951 se v místním kinosále uskutečnil protiprávní a vykonstruovaný veřejný soudní proces.[1] Bylo zde souzeno několik zdejších zemědělců kvůli odmítání tzv. „hospodářsko-technických úprav“ půdy. Následně lidoví soudci zlikvidovali jeden z nejstarších gruntů obci, jehož majitel Libert Suk byl 30. ledna 1953 odsouzen do vězení a zbytek rodiny byl násilně vystěhován z vlastního domu na samotu do jiného kraje. V roce 1953 tak mohlo být založeno Jednotné zemědělské družstvo I. typu, to se však brzy rozpadlo a obnova nastala až v roce 1956.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Nachází se zde 92 obydlených domů a 114 bytů.[1] 48 % obyvatelstva je ekonomicky aktivních a 65 % z nich odjíždí za prací mimo Zhoř. Mezi věřící se hlásí 61,5 % občanů. Sídlí tu základní škola se školní jídelnou, školní družinou a mateřskou školou. Školu postavili na pokyn Olomouckého biskupství v roce 1780 na místě bývalé tvrze, nová školní budova byla postavena v roce 1883, nynější školní budova vznikla v roce 1984 a chodí do ní i žáci z okolních obcí.[3] Nachází se zde prodejna se smíšeným zbožím, hostinec a úřadovna České pošty, kterou zde zřídili v srpnu 1869.[3] Od roku 1870 tady fungovala četnická stanice,[3] v 60. letech byla tehdejší služebna SNB zrušena, poté obec spadala pod Luka nad Jihlavou a v současnosti je přidělena pod obvodní oddělení policie v Polné. Po několika požárech místní občané v roce 1894 založili Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1898 tu vznikl spořitelní a záloženský spolek (tzv. „Raiffeisenka“), díky níž si řada chudších občanů mohla pořídit vlastní rodinné domky.[3] Vlastní vodovod byl v obci zaveden v roce 1963. Plynofikaci zde dokončili v roce 2002. Fara zůstala neobsazena, duchovní správu zajišťuje administrátor a farář z Luk nad Jihlavou.

Vývoj počtu obyvatel Zhoře[1]
Rok 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 317 247 241 387 404

Významné osobnosti

Narodil se tady katolický vlastenecký kněz a spisovatel, ThDr. František X. Škorpík ([[1814 - 1890), který působil v círekvní správě na Vyškovsku. Žil tu akademický sochař Josef Vítek (1914 - 1996), jehož otec Karel byl dloholetý starostou vci a lidovým řezbářem. Své dětství ve Zhoři prožil legionář a brigádní generál čs. armády Jaroslav Malec (1889 - 1959).

Ekonomika

Působí tu Zemědělská společnost Zhoř, a.s, která se stala následnicí místního JZD. Obhospodařuje pozemky ve výměře 1700 ha. Sídlí tu firma, která se zabývá odchovem selat pro další výkrm jatečných prasat. Služby poskytuje i místní čalouník. V letech 2001 - 2002 zde vzniklo „Středisko tréninku a chovu dostihových koní“ s výcvikovými drahami a areálem hospodářských a bytových budov.[3]

Pamětihodnosti

Tradice

Každoročně na masopustní úterý se zde koná masopustní průvod maškar, který je ukončen večerní taneční zábavou. Na Zelený čtvrtek místní mládež pořádá průvod s hrkačkami po vsi až do Bílé soboty a v tyto dny plní funkci mlčících zvonů.

Ochotnické divadlo

Velkou tradici měly mládežnické organizace, které fungovaly již od roku 1906 pod různými názvy. Zabývaly se především ochotnickým divadlem. Za celou historii se zde sehrály čtyři desítky divadelních přestavení. Tato tradice zůstávála silnou ještě několik let po roce 1945, v roce 1948 místní učitelé založili „Ochotnický spolek Zhoř“, který komunistické orgány zrušily v roce 1951, občané se snažili o její zachování ale po několika cenzurních zásazích tato činnosti v obci zanikla v roce 1955.[1] Pouť se v obci drží v červenci v neděli po svátku sv. Markéty.

Související články

Reference

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné •
Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zho%C5%99_(okres_Jihlava)“